Na eurovolby se česká veřejnost dívá jako na volby druhého řádu a volební účast, naposledy 18%, tomu odpovídá. Otázky jsou dvě: zda je tento pohled oprávněný a zda si za tom nemůžeme sami.

Jako europoslanec a předseda právního výboru Evropského parlamentu jistě nejsem v této věci objektivní. Nicméně fakta jsou jasná: od Lisabonské smlouvy v roce 2009 se EP stal spoluzákonodárcem vedle Rady EU (Rady ministrů). Česko je silně exportní země, třetina našeho HDP a 17 procent pracovních míst závisí na vývozech, z nichž přes 85 procent jde do EU. Tím je dán význam ekonomické legislativy (mezinárodní obchod, produktové standardy, zrušení hraničních kontrol, ale i nepřímé daně, duševní vlastnictví atd.), takže v Česku se tato legislativa pouze provádí, ale neformuje. Pokud tyto záležitosti někdo považuje za druhořadé, tak si prostě nevidí nejen na špičku nosu, ale ani do vlastní peněženky.

Eurovolby jsou celostátní, stejně jako volby do českého parlamentu. Je tedy třeba v obou případech oslovit všechny voliče na celém území státu. To s sebou nese náklady, na jejichž úhradu stát částečně přispívá, jenže značně rozdílně.

Při volbách do Poslanecké sněmovny dostávají politické strany, hnutí či koalice jednak tzv. příspěvek na úhradu volebních nákladů ve výši 100 Kč za hlas, pokud získá nejméně 1,5 % platných hlasů, a dále (1) jednou za rok tzv. stálý příspěvek 6 mil. Kč, pokud získá nejméně 3 % hlasů (+ 200 000 Kč za každých dalších započatých 0,1 % hlasů), nad 5 % hlasů jde o fixních 10 mil. Kč, (2) tzv. příspěvek na mandát – poslance nebo senátora ročně 900 000 Kč (§ 85 zákona č. 247/1995 Sb. o volbách do Parlamentu České republiky).

Naproti tomu u eurovoleb obdrží politické strany, hnutí či koalice jen tzv. příspěvek na úhradu volebních nákladů, a to 30 Kč za hlas, ale žádný příspěvek na činnost ani příspěvek na mandát (§ 65 zákona o volbách do Evropského parlamentu 62/2003 Sb.). Logicky jsou strany nuceny investovat do eurovoleb podstatně méně než u voleb do českého parlamentu, pokud nemají štědré sponzory.

Rozdíl je i omezení celkových nákladů, který u eurovoleb činí 50 mil. Kč, zatímco u voleb do Poslanecké sněmovny jde o 90 mil. Kč, ale zde to snad jde vysvětlit rozdílným počtem mandátů, o které se bojuje (200:21). 

Pokud eurovolby nejsou druhořadé, pokud nám záleží na demokracii i na evropské úrovni, nabízí se evidentní otázka: proč? Pokud to s unijní spoluprací myslíme vážně, chceme vzbudit zájem voličů i o eurovolby. Není proto správné dusit eurovolby finančně. Ideální by bylo pro eurovolby přijmout stejné finanční limity jako pro volby do Poslanecké sněmovny. Při troše dobré vůle se to dá legislativně stihnout ještě do eurovoleb 2019 v letošním květnu.

Autor je europoslanec.

Právě v této době potřebujeme nezávislá média. Podpořte nás prosím a objednejte si předplatné Revue FORUM ZDE. Děkujeme!

Revue Forum Banner