„Halloween“ vznikl ve středověké Británii z keltského svátku Samhain, který se slavil v noci z 31. října na 1. listopadu. Ve starém keltském kalendáři se tímto slovem označoval také měsíc listopad. Samhain byl hranicí mezi dvěma hlavními ročními obdobími – létem a zimou. Pro Kelty byl začátkem nového roku a byl vnímán také jako doba, kdy se stírá hranice mezi světem živých a mrtvých. Věřilo se, že duše zesnulých se v tento čas vracejí na zemský povrch a živí mohou navštívit království mrtvých.

Když byla na začátku 1. století našeho letopočtu keltská území dobyta Římany, začaly se prolínat keltské a římské zvyky a ke svátku Samhain se začal slavit i konec úrody. V 19. století, když irští a skotští emigranti přivezli své tradice do USA, stalo se v tento den zvykem koledování dětí. V 50. letech se z keltského svátku vyvinula v Americe rodinná záležitost zaměřená hlavně na děti. Název Halloween vznikl zkrácením anglického „All Hallows‘ Evening“, tedy „Předvečer Všech svatých“.

Dnes je Halloween především velký byznys. V Americe se z něj stal druhý nejkomerčnější svátek po Vánocích.

Zažil jsem letos ve Skotsku velké překvapení v podobě setkání s jedním z několika „kmenů“, tedy se skupinou lidí, kteří praktikují tuto keltskou tradici a tráví jeden den v roce magickými rituály v přírodě i v ulicích Edinburghu. Nejsou to pro ně jen masky jako na karnevalu, ale něco, co opravdu cítí. Každý má svou roli, symbolickou postavu s určitými vlastnostmi, kterou nehraje, ale bytostně prožívá. Byl jsem pro ně na jejich výpravě jediným člověkem z masa a kostí. Sebe samotné totiž v ten den považují za pohádkové bytosti.