Následující zpráva trochu připomíná ten Jiránkův vtip, jak stojí myslivec s notýskem před roztřesenými zajíci: „Žádný strach. Zatím vás jenom počítáme.“
Dle ČTK: „Mimořádnou pozornost vyvolaly v těchto dnech ve Francii nové učebnice matematiky pro žáky maturitních tříd na středních školách, které podle všeho jdou s dobou. Studenti totiž mají za úkol spočítat migranty, kteří dorazí na člunech na nějaký ostrov ve Středozemním moři, informovala agentura AFP.
‚Migranti prchající před válkou se dostanou na ostrov ve Středomoří. První týden jich dorazí 100. Pak každý týden se počet nových příchozích zvyšuje o 10 procent,‘ uvádí matematický příklad, ze kterého se má pak učinit šest různých výpočtů. V závěrečném mají žáci za úkol, aby vypočetli celkové množství přistěhovalců, kteří přijdou na daný ostrov po osmi týdnech, se zaokrouhlením na jednoho člověka. Příklad doprovází fotografie migrantů na nafukovacím člunu.“
Tak čísla jsou čísla. Matematické příklady nemusí být nějak zvlášť vztažené k něčemu jinému, než je početní úkol. Je to jako s tou mouchou, která létá mezi dvěma auty, co se k sobě přibližují určitou rychlostí. Kolik kilometrů nalétá, než se setkají?
Daly by se ale zadat i jiné příklady. Třeba: „Na osmdesát uprchlíků přišlo během tohoto týdne o život při pokusu překonat Středozemní moře na cestě z Libye do Itálie. Dvacet devět těl záchranáři vytáhli u sicilského pobřeží ve čtvrtek. Byla mezi nimi i těhotná žena. Kolik procent mrtvých těhotných žen připadá na celkový počet utopených?“
A tak dále. Není nad racionální mysl povznesenou nad pěnu všedních dní. Ale co, zatím se jen počítá.