Donald Trump přichází do úřadu amerického prezidenta a je to zlomový bod pro krajní pravici v Evropě. Ta doufá, že transatlantická přílivová vlna populismu bude na obou březích Atlantiku sílit.
Ve svém komentáři tento jev rozebírá Sara Miller Llanová v deníku The Christian Science Monitor.
Francouzská vůdkyně krajně pravicové Národní fronty (FN) Marine Le Penová byla skutečně jedním z prvních zahraničních politiků, který gratuloval Trumpovi o volební noci. Minulý týden byla fotografována uvnitř Trump Tower. Následovala tak Nigela Farage, dalšího z předních evropských populistů, který vedl tažení za brexit a pózoval s Trumpem vedle pozlacených výtahů v jeho newyorském sídle.
„Je tu nějaký problém?“ ptá se Sara Llanová. Podle ní je to ambivalence Trumpova přijetí mezi skutečnými stoupenci krajní pravice v Evropě. Jejich verze nacionalismu je často plná antiamerikanismu a může být v rozporu s taktickými cíli krajně pravicového vedení v Evropě. Ačkoli Le Penová a další mohli pohlížet na Trumpa jako potenciálního spojence v boji proti globalismu a „evropanismu“, jiní jej stále vidí jako prototyp křupanského Američana.
„Je to k ničemu,“ cituje The Christian Science Monitor Jacqueline Castanaerovou, důchodkyni v Nice, která považuje FN za stranu, která může „doma věci trochu vyčistit“. Není ale není žádný fanoušek toho, co se stalo na druhé straně oceánu. „Nevím, proč pro něj Američané hlasovali. Neví nic o zahraniční politice. Opakuje všechny ty staré věci.“
Taktikou Le Penové je nicméně sblížení s Trumpem. „Pro začátek,“ říká Laurence Nardonová, vedoucí severoamerického programu na Francouzském institutu mezinárodních vztahů (IFRI), „jeho vítězství napomáhá její snaze o detoxikaci strany od antisemitských kořenů. V mnoha záležitostech se její platforma podobá té jeho,“ prohlašuje.
Trumpovo vítězství také dává populistům, kteří byli dlouho odepisováni jako okrajová síla, naději, že „se může stát cokoliv,“ poznamenává Philippe Roger, autor knihy Americký nepřítel: Historie francouzského antiamerikanismu.
Přesto říká, že skutečná aliance bude vyžadovat určitý stupeň „akrobacie“ na straně Národní fronty, a to částečně kvůli antiamerikanismu, který vládne ve francouzské kultuře na pravé i levé straně. Krajní pravice je obzvláště silnou baštou. „Pocit, že Trumpova volba je dobrá zpráva, nedělá (příznivce FN) o nic víc proamerické,“ říká Roger.
Možná to je důvod, proč se Le Penová na nedávné tiskové konferenci se zahraničními novináři snažila jak blahopřát, tak se i od Trumpa distancovat. „Jsem naprosto svobodná žena,“ řekla, když měla vysvětlit svůj vztah jak k Trumpovi, tak k ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi. „Nechci, aby Francie byla podrobena USA a také nechci, abychom se podrobili Rusku.“
Mnoha voličům, zejména těm, kteří ji nepodporují, dělá starosti, jak by tyto případné dvoustranné vztahy mohly vypadat v reálu, a to zejména po novém voličském průzkumu, který ve čtvrtek publikoval Le Monde. Ukázalo se, že se Le Penová dostává do vedení.
(Zdroj: The Christian Science Monitor)