Palm Island/Praha 23. ledna (ČTK) – Chicagský gangster Al Capone se do dějin zapsal jako brutální zločinec a nelítostný šéf podsvětí. Osudnými se mu však nestaly vraždy, násilí a organizovaný zločin, do vězení se nakonec poroučel z prozaičtějšího důvodu – za daňové úniky. Capone, který se ve svých nejlepších letech stal i celebritou a hrál si na mecenáše, zemřel před 70 lety, 25. ledna 1947.
Syn chudých přistěhovalců z italské Neapole se z prodavače cukrovinek vyšvihl až na post krále organizovaného zločinu 20. let minulého století, před kterým se třáslo nejen celé Chicago. Capone se pasoval na šéfa amerického podsvětí díky své pověstné krutosti na cestě za ziskem. Nemilosrdnými praktikami naháněl „netvor bez soucitu“ velký strach i ostřílené konkurenci.
K obrovskému bohatství Caponovi pomohlo ovládnutí prostituce, hazardu a zejména pak prohibice, která byla zavedena od ledna 1919. Jeho gang se v době zákazu prodeje lihovin v USA zaměřil na pašování a nelegální obchod s alkoholem. Když mu nejvíc přálo, Capone inkasoval až 100 milionů dolarů ročně. Pověstná byla i jeho schopnost uplácení, zejména policie, politiků a právníků.
Alphonse (Alfonso), zkráceně Al Capone se narodil 17. ledna 1899 v newyorském Brooklynu. Ve škole vydržel jen šest let. První zkušenosti nasbíral ještě jako výrostek v brooklynském „Bim Booms“ gangu. Později mu náruč otevřel tehdy nejmocnější newyorský gang Johnyho Torria, který vydělával převážně na řízené prostituci.
Capone se od počátku osvědčil při násilných akcích jako tvrďák, který mistrně ovládá jak „ruční“ práci, tak i revolver a automatické zbraně. Z pouličních střetů si odnesl pověstnou jizvu na levé tváři, která mu vynesla přezdívku Zjizvenej (Scarface). V prosinci 1918 se také jako devatenáctiletý oženil s o dva roky starší Mae Coughlinovou, se kterou se jim narodil syn Albert (zemřel v roce 2004).
Zločinecký gang se brzy rozhodl svůj „byznys“ rozšířit i do jiných amerických měst, a tak Capone přesídlil spolu s Torriem do Chicaga. Po zavraždění tehdy největšího chicagského bosse „Velkého Jima“ Colosima v květnu 1920 a po Torriově odchodu na odpočinek se Caponovi otevřely dveře k trůnu podsvětí. Netrvalo dlouho a mafián už kraloval na celém americkém Středozápadě.
Nejen chicagské ulice tehdy zažívaly množství klasických gangsterských scén s muži střílejícími na sebe ze samopalů za jízdy v černých automobilech. Nejznámějším Caponovým krvavým podpisem byla asi poprava mužů Moranova gangu z února 1929, známá jako Masakr na Den svatého Valentýna. Na zemi v garážích zůstalo ležet více než sto prázdných nábojnic a sedm těl.
Orgány spravedlnosti se dlouhá léta marně snažily dostat Capona za mříže. Nemohly jej totiž přímo usvědčit z žádného těžkého zločinu. Až s pomocí nastrčeného agenta z ministerstva financí se podařilo shromáždit důkazy o porušení zákona o dani z příjmu. „Veřejný nepřítel číslo jedna“, který sám utloukl několik lidí a dal zlikvidovat desítky dalších, zamířil v roce 1931 do vězení na 11 let za daňový únik.
Neústupným bojem s mafií (a snahou o ukončení prohibice, která jí nahrávala) proslul chicagský starosta českého původu Anton Cermak (Čermák), během jehož éry byl Capone zatčen. Podle jedné z verzí stál mafián i za Cermakovou smrtí; politik zahynul v roce 1933 při atentátu na prezidenta Franklina Roosevelta. Atentátník ale mohl směřovat skutečně na Cermaka, jehož smrt si z vězení objednal Capone.
Ten se na svobodu přece jen dostal. V listopadu 1939 byl z důvodu pokročilého stadia syfilidy propuštěn z pověstného Alcatrazu a umístěn v nemocnici. Jako osamocená lidská troska pak Capone dožíval na své usedlosti na Floridě, kde také zemřel.