Generál Petr Pavel, bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR a v letech 2015 až 2018 předseda Vojenského výboru NATO, hovořil v Českém rozhlase o kauze Babišova syna a jeho pobytu na Krymu.
Babiš mladší je švýcarským občanem, takže je podle generála těžké posuzovat právní relevanci toho, že se vyskytoval na Krymu, tedy území, které bylo Ruskem připojeno v rozporu s mezinárnémm právem.
Dodal k tomu: „Na druhou stranu je synem premiéra této země, a to samozřejmě vrhá stín na Českou republiku viděno nejenom z Ukrajiny, ale i od našich aliančních partnerů. Jestli je to přímé bezpečnostní riziko, to si netroufám tvrdit. K tomu by se měli vyjádřit zástupci našich zpravodajských služeb, pokud tu situaci nějak vyhodnotili. Já o tom informace nemám.“
Mohla tato cesta vzbudit nějaký zájem ruských tajných služeb? Generál říká: „Troufám si tvrdit, že není pochyb o tom, že to vzbudilo pozornost. Já jsem ve zpravodajství nějakou dobu dělal také a samozřejmě, že pohyb syna premiéra Babiše nezůstane mimo pozornost zpravodajských služeb. Tím spíš, že cestoval na vízum, že cestoval přes oficiální hraniční přechody. Všechny informace, které se na těchto místech sbíhají, jsou k dispozici ruským zpravodajským službám. Takže zcela určitě to bylo monitorováno.“
Pokud jde o názor opozice, že by mohl být premiér vydíratelný, třeba s ohledem na ruské zájmy v odblasti jaderné enrgetiky u nás, Petr Pavel připouští, že existují různé formy ovlivňování. „U kohokoli, kdo je nějakým způsobem vydíratelný – ať už kvůli svým osobním nedostatkům, tedy charakteru, nebo obchodním aktivitám, finanční situaci, což jsou možné důvody, kterými by mohl být vydírán – ten potenciál existuje… Myslím, že je naprosto přirozené, že i v této situaci se bude ruské straně hodit cokoliv, aby poukázala na to, že se neděje nic nesprávného, nelegitimního, a že to asi použije.“
K tomu, co říká generál Pavel, můžeme mít ještě několik nápadů. Když je řeč o vydíratelnosti, mohli bychom jen spekulovat, co tak Kreml na někoho může mít, aby to mohl použít. Může to být nějaká banalita, která se týká osobního života, běžně nijak závažná, v politice ale kompromitující. Nemusí to být ani žádný kompromat, jak se tomu v Rusku říká, ale kombinace různých zajímavých nabídek. Pořád je třeba mít na paměti onu záhadnou mladou ženu, kterou Rusovi Protopotovovi dohodil další neznámý Rus. Ta pak s juniorem trávila nějaký čas dokonce bez Protopotovovy přítomnosti. Nasazování mladých žen za různými účely není tajným službám nijak cizí. Dost dobře to funguje.
Celé to působí jako z nějakého prvoplánového románku. Má to jen jeden zádrhel, že se to stalo a chce se po nás, abychom to považovali za normální.