Francouzský prezident Emmanuel Macron patří mezi politiky, jejichž úspěch je do značné míry založen na tom, že když mluví, neřeknou nic.

Musíme mu přiznat, že si vede statečně, když omezuje ve Francii tradičně vysoká práva zaměstnanců. Macron není typickým populistou, jaký se snaží zalíbit masám, ale je to člověk, který zjevně nemá v mnoha oblastech program. O to více se vyžívá ve svých projevech. Je s podivem, že to stačí, chcete‑li se stát v současnosti francouzským prezidentem. Nepřipomíná vám to třeba nějakého exministra v České republice?

Je neuvěřitelné, jak dlouho dokázal nic nesdělit, když měl promluvit o své vizi Evropské unie. Tedy až na to, že prohlásil, že hlavními problémy dneška jsou progresivní angažmá Spojených států ve světě a terorismus. Máme podle něj vytvořit obranu především proti teroristům a změnám klimatu.

Jak se nejlépe pozná, že politik říká naprosté samozřejmosti, jaké je až hloupé vyslovovat? Možná tak, že si představíte, že by řekl pravý opak, a bude vám jeho proslov znít náhle naprosto komicky či absurdně. Zkusme si takový pokus právě s klíčovými větami Macronova projevu:

Evropa by měla být slabší, ošklivější a měli bychom se nechat zastavit formou, kterou jí dávají konkrétní podmínky. Neměli bychom se přitom dívat na žádné ideály.

Neměli bychom čelit hrozbám. Zapomínejme na historii. Měli bychom být slepí vůči ambicím radikálů. Neměli bychom chránit Evropu ani pro ni hledat řešení. (potlesk)

Nechme se dohnat do pochyb. Měli bychom říct lidem, že je neochráníme, a stáhnout se sami do sebe. Potřebujeme více byrokracie. Ustoupím těm, kteří hlásají stáhnutí se do sebe a nenávist. Klidně můžeme prohrát. Nebo i vyhrát, ale hlavně ne dnes, teď, v tento okamžik.

Měli bychom se nechat zastrašovat iluzemi. Přijměme lež. Nezabývejme se výzvami dneška, urgentní situací. Jediný hlas, který nám zajistí naši budoucnost, je hlas cizích lidí. Takže není potřeba, abychom byli odvážní.

Evropa nám nezajistí jednat tváří tvář velkým výzvám. Proč bránit svoje zájmy a svoje hodnoty?

Prohlubujme tedy vnitřní rozpory. Nepouštějme se do konkrétních akcí. Přemýšlejme, jak sebe samotné oslabit a zotročit.

Neměli bychom bojovat proti financování teroristů a proti jejich propagandě na internetu. Měli bychom teroristům umožnit napadat cizí internetové stránky a vytvořit pro ně prostor terorismu a nespravedlnosti. Stejně tak naše armáda by neměla být schopná jakýchkoli akcí.

Toliko pravý opak francouzského prezidenta Macrona. Absurdní, že?

Jakub Černý
Jakub Černý
Redaktor deníku FORUM 24
Další články autora