Vánoce, Vánoce přicházejí a s nimi čas bohatě prostřených svátečních stolů a vánočních pochoutek. Jako je například suši. Že je to nesmysl, protože zrovna tohle ke klasickým symbolům Vánoc u nás ani náhodou nepatří? Nu, nepatří, ale to samozřejmě není důvod si ho nedopřát, pokud nám chutná, a třeba klidně doma v rodině zavést novou tradici. Na tom by nebylo nic divného.

Poněkud zvláštní a dost směšné ovšem je, když nám svůj „SUSHI KIT vše v jednom“ za 450 Kč – no nekupte to – nabízí proslulý „vlastenecký“ bojovník proti nečeským cizáckým vlivům Tomio Okamura.

Tento na první pohled ryze slovanský mládenec svého času vyzýval k venčení psů u mešit a jeho příznivci se můžou zbláznit vzteky ze stánků s kebabem. Kebab je fuj a dokonce prý ohrožuje naši kulturu. Mnoho okamurovců tomu alespoň pevně věří a z vlastních hlav tuhle nebetyčnou hloupost nemají.

Jak to tedy sakra ten Tomio myslí? Je ta zatracovaná multi-kulti, ta pestrá směsice barev, národností a jídel, tedy nakonec v pořádku? Dostal konečně rozum? Asi těžko, vzhledem k tomu, že jedním z bodů programu jeho SPD je zavedení vlastenecké výuky do škol.

Výchovu k vlastenectví si ovšem fašounek představuje tak, že v příslušných hodinách by se žáčkům vyháněly z hlav ideje multikulturalismu. Čechy Čechům, hřmí poloviční Japonec, imigrant hulákající proti imigrantům. Nebetyčný populista, který nabral spoustu hlasů jednodušších voličů slibem zákazu islámu, aby okamžitě po volbách přiznal, že to – ach, jak překvapivé – ve skutek uvést nelze. Že to zkrátka není možné. Tak trochu ty prosté duše oblbnul a zneužil. A proč ne? Stále mu tleskají.

Zahraniční turisté, přijíždějící před volbami na pražské Hlavní nádraží, oblepené Okamurovými plakáty, se ovšem při pohledu na jeho šikmookou tvář potěšeně usmívali. To je panečku krásně tolerantní země, vstřícná k imigrantům, když v ní může na vysoký post kandidovat Asiat! Že má na plakátech odporný symbol ostnatého drátu a co jím míní, si nejspíš nepovšimli, nebo to neřešili.

Poněkud, řekněme nedůstojné je také to, že svůj úžasný suši set inzeruje na své poslanecké stránce. Jako vyvolávač na jarmarku bezostyšně nabízí svoje zboží. Poslanec by si možná neměl počínat jako trhovec… I když při současné politické (ne)kultuře, jakou do parlamentu mohutně vnesli zejména zástupci SPD, už bychom se asi neměli divit ničemu. Příště možná vyloží své zboží přímo v poslanecké lavici. Nebo jistá paní poslankyně zatančí u pultíku v podvazcích a nabídne organizaci speciálního soukromého večírku.

A ani s pravopisem našeho velkého vlastence a zastánce ryzího češství to pořád není nijak valné. Osobního rekordu čtyř hrubek v dopise prezidentovi sice nedosáhl, ale stále ještě nic moc. Takže, Tomio, do jazykového kurzu češtiny pro imigranty se vám zjevně nechce, poradíme tedy z čiré dobroty srdce alespoň korespondenčně, ano?

Nepíše se „abych Vás zde na mém profilu“. Přivlastňujeme-li podmětu, je správně jedině „na svém“. Před „avšak“ patří čárka. Ale lepšíte se, už je to za tři.

Ale když veliký český vlastenec špatnou češtinou inzeruje suši, je to alespoň legrace. I když taková poněkud smutná…