Německá kancléřka se přijela podívat za velkou louži k americkému prezidentovi. Už u něj jednou byla a jejich vzájemnou náklonnost nebylo možné přehlédnout. Trump Merkelovou škádlil slovy o nedostatečném finančním příspěvku Německa ke společné obraně v rámci NATO a Merkelová pak na závěrečném brífinku dokonce Trumpa požádala o ruku (kterou si měli podat před novináři, jak bývá zvykem). Trump však odmítl. Tedy přesněji řečeno, jestli si tu scénu ještě vybavíte, nesměle mlčel, červenal se, trochu nesouhlasně odvrátil hlavu a zadupal jednou nohou, ale jinak nic neudělal.

Kancléřka Merkelová se však nedala odbýt. Možná také proto, že získala nového soka v lásce. Bílý dům totiž jen krátce před ní navštívil francouzský prezident Emmanuel Macron. Vzhledem k tomu, že na evropské půdě dlouhodobě a neskrývaně panuje obdiv mezi jakýmkoli německým kancléřem a jakýmkoli francouzským prezidentem, mají podobný smysl pro humor i Merkelová s Macronem. Ale Merkelová je žárlivá. Nechce se o Macrona dělit s Trumpem a pro změnu o Trumpa s Macronem.

Proti tomu, aby byla z těchto tří kamarádů dobrá trojice, však stojí ještě jedna překážka. Trump ani jednoho z nich nutně nepotřebuje. Stačí mu jeho obdivovatelka Mayová, která je premiérkou na jednom ostrově, který se v minulosti nacházel někde uprostřed plavby mezi Evropou a USA, ale nyní se z něj stává 52. stát Spojených států (51. státem je už delší dobu Jamajka).

Kancléřka Merkelová se tak musí hodně snažit, aby si Trumpa naklonila a ambiciózního Macrona usměrnila. Trump ji i při nynější návštěvě před kamerami zpohlavkoval za to, že dává málo peněz na společnou domácnost, pokud jde o obranu. Bránila se, že se polepší a že už letos dává víc než vloni. Nutno dodat, že má Trump pravdu. Ale kritika nesměřuje zdaleka jen k Merkelové, nýbrž také do České republiky i do dalších států Aliance. Neměli bychom se vozit se slevou jako důchodci.

Pod Trumpovým vlivem také změnila názor na jadernou dohodu s Íránem. Donald odmítl prozradit, zda bude íránská podezřelá jaderná zařízení (či skalní kryty apod.) bombardovat, ale alespoň odtajnil, že Írán jadernou bombu v žádném případě nezíská. Angela, která se na této nevýhodné smlouvě s Íránem podílela, pak začala předstírat, že se jí někdejší Obamův přístup k tomuto diktátorskému nepřátelskému režimu od začátku nelíbil a dohodu bude nutné přepracovat. Ani ona však neřekla, jakými zbraněmi bude dohoda změněna.

Mají tak společné tajemství, které utuží jejich vztah. Angela tím také sebrala vichr z plachet Macronovi, který chtěl u dohody zůstat a pouze ji rozšířit. Problémem dohody je, že se íránskému režimu dostaly do rukou peníze dříve blokované v zahraničí a také jaderný materiál. Od Putina pak dostal protiletadlovou obranu. Co jsme za to na oplátku dostali my? Akorát tak slib, že teď Írán nebude po nějakou dobu veřejně vyrábět centrifugy pro obohacování jaderného materiálu, snad občas někam pustí i naše inspektory a hlavně zatím nezlikviduje Evropu (která dosud nebyla schopná vybudovat v Brdech varující radar), ale nanejvýš jen celý Izrael. Jenže věřte diktátorům z Íránu, že tam strčí jen dva prstíčky. Takže má Trump opět pravdu. Možná proto ho má Merkelová ráda.

V jedné věci však Donald přece jen pravdu nemá. Kritizuje Angelu, že Evropané poskytují Američanům příliš zboží a materiálu (speciálně mu pak leží v žaludku evropský hliník a ocel, ačkoli by mu to mělo být níže než v žaludku) a Američané si poměrně levné a kvalitní evropské zboží příliš ochotně nakupují. Nepochopil totiž, že společná domácnost je nutně výhodná pro obě (resp. všechny tři) strany. Proč by jinak Američané u evropských stánků nakupovali? To navíc neplatí jen v případě rodinné pohody Donalda, Angely a Emmanuela. Platilo by to i v případě, že bychom se bavili dejme tomu o mezinárodním obchodu.

Ale každá voda nakonec stejně steče dolů a Angela se Donaldovi dostane za ženu.

Revue Forum Banner
Jakub Černý
Jakub Černý
Redaktor deníku FORUM 24
Další články autora