Až odejde Miloš Zeman z Hradu, bude to velká rána pro nás všechny, kdo rádi sledujeme negativní hrdiny, jako je Rumburak, „Džejár“ z Dallasu (ve skutečnosti z levicového Hollywoodu), levicový radikál Krakonoš, profesor Chaos či právě Miloš Zeman.

Uvědomte si, že kdyby nebyl zvolen Zeman, musely by skončit i ty úžasné každoroční mejdany přímo na Hradě na oslavu výročí jeho nástupu k moci. Vzhledem k tomu, že si na ně zve pokaždé stovky lidí a nejsou mezi nimi jeho největší kamarádi, jako je Miroslav Šlouf, máme naději, že se tam dostanou a ze státního rozpočtu najedí, popijí a pobaví postupně i všichni Zemanovi fanoušci.

Ze státního lze zaplatit i pokuty, pokud si Zeman či jeho parta zase někde zapálí na nekuřáckém hotelovém pokoji cigaretu. Z cizího totiž krev neteče.

Správný státník, aby mu všechno prošlo, musí lhát a sprostě nadávat. Protože by však média Zemanovy sprosťárny v denních hodinách neodvysílala, je správné, že na ně předem neupozorňuje a že nechce rozhovory předtočit.

Hezky převezl českou veřejnost, když předstíral, že měl respirační virózu, a proto málem pozvracel soubor Českých korunovačních klenotů. Víte, jak to bylo doopravdy? Měl angínu.

Nelze však souhlasit s jeho očerňováním amerického velvyslance, který byl údajně při oslavách státního svátku na Hradě neviditelný. Tehdejšího velvyslance USA přitom poslal do Prahy Barack Obama, který kamarádil s Fidelem Castrem či íránským diktátorem a měl pochopení i pro syrského diktátora či pro Vladimira Putina (kterému slíbil, že v Brdech žádný radar chránící Evropu před íránskými či pákistánskými střelami nebude). Zeman by měl být první, kdo s takovým americkým prezidentem a jeho velvyslancem bude kamarádit. Sám Zeman chce ostatně povolit podnikateli a majiteli televize Prima vyvážet do Íránu materiály pro jadernou bombu.

Zemanův tým navíc udělal spoustu chyb. Když už chcete lhát, že byl nějaký host na oslavě neviditelný, je sice správné, že ho posadíte do zadních lavic, ale máte ho posadit někam doprostřed, nikoli na okraj, kde ho může zabrat televize. Zároveň máte v sále zakázat fotoaparáty a telefony. Ale když už vám lež neprojde, aspoň netvrďte, že byl host neviditelný. Pár procent voličů tomu sice uvěří, tak jako věří na skrytý pozitivní smysl minimální mzdy, ale další to odradí. Máme‑li věřit dokumentárnímu pořadu „Věřte, nevěřte“, neviditelný člověk byl naposledy spatřen v 60. letech kdesi na Jihozápadě.

Když máte problém, sveďte vše na někoho jiného. Nabízí se řízení letového provozu (pokud zaspíte), strejda ministra kultury (jestliže jeho synovec nepřistoupí na váš politický kšeft) nebo dávno nežijící spisovatel, který napsal neviditelný článek o dávno nežijícím diktátorovi. Zeman však šel jako správný špatný příklad ještě dál. Slíbil, že se omluví, když se článek nenajde. Porušený slib je dalším bodem pro Zemana.

Oproti „Džejárovi“ či Rumburakovi však má Zeman bohužel jednu pozitivní vlastnost. Je ochotný se o svou moc a slávu dělit s dalšími sobě podobnými. Svým kancléřem jmenoval nějakého pána (bývalého šéfa jeho fanklubu) bez bezpečnostní prověrky, který se o ni později neúspěšně ucházel, čím se teprve ukázalo, že se jedná o člověka na správném místě. Do Vatikánu navrhl na post velvyslance drogového dealera (nebo v horším případě snad jen prostého feťáka). Kdyby ho jmenoval na stejný post třeba do Bogoty, nemělo by to takové grády, ale Vatikán, to je jiná.

Asi největším Zemanovým kamarádem pak je jistý vrah. Kdyby s ním pouze sympatizoval, poslal by mu třeba bonboniéru. Ale pro Zemana je vzorem a tak ho pustil. Nejlepší na celém případu ale je, že tím Zeman porušil svůj předvolební slib. Jestliže chcete, aby zvítězila lež a láska nad pravdou, nenávistí a snížením daní, musíte systematicky porušovat svoje sliby a po vzoru Zemana tvrdit, že každé pravidlo nutně musí mít svou výjimku. Při televizních předvolebních debatách ale tvrďte, že už žádný svůj slib neporušíte. Snad jedině můžete po vzoru Zemana vyhrožovat voličům, že pokud vás znovu nezvolí, jmenujete ještě narychlo premiérem svého „kamaráda z rozumu“, bez ohledu na to, jestli má šanci sestavit vládu s důvěrou sněmovny.

Koho nominovat do protikomunistických institucí, chcete‑li je rozvrátit? Samozřejmě „estébáka“, alespoň bývalého. Jako to udělal právě Miloš Zeman. Komunisté jsou sice bohužel na straně dobra, ale stejně se jim jejich snahy o spravedlnost naštěstí vždycky zvrtnou.

Vrcholem Zemanova úspěchu je, že se postavil i proti českým občanům, když vyznamenal policisty podezřelé z nadržování čínským „vítačům“ při státní návštěvě čínského diktátora v České republice.

Zeman jistě také potěšil každého svého fanouška v ruské vládě, když přehlížel vrahy z ruské armády na dovolené na východní Ukrajině.

Jen se mu zpočátku nevedlo dosazovat svoje lidi za premiéry. Jeho kamarád Jiří Rusnok se sice po veškerém Zemanově úsilí a odmítání jiných variant premiérem stal, ale stejně nezískal důvěru sněmovny. Pak se zase Zemanovi a jeho kamarádům nepovedl „lánský puč“. Když chtěl později s holí v ruce odvolat premiéra Bohuslava Sobotku, ale nikoli jeho vládu, Sobotka couvl. Přitom by to byl od Zemana skvělý tah. Porušil by asi Ústavu a ostatní členové vlády by pak byli prakticky neodvolatelní.

Zeman si nakonec správně uvědomil, že lásku je zapotřebí šířit ve dvojici. Proto se skamarádil s Andrejem Babišem, člověkem, který se bojí zažádat si o lustrační osvědčení. Vlastně ani není třeba, Zeman ho navzdory ústavní zvyklosti jmenoval i bez osvědčení. Babiš se tak díky kamarádu Zemanovi stal ministrem financí, místopředsedou Bezpečnostní rady státu, pak premiérem a nakonec i předsedou Bezpečnostní rady státu. Na jeho další jmenování premiérem už se chystá. Vzhledem k tomu, že za Babišovy éry byly ilegálně likvidovány firmy a sám Babiš se pravděpodobně (zjevně) dopustil obřího dotačního podvodu, léta se vyhýbá placení daní a ovlivňoval lhaním cenu akcií ČEZu, Zeman ho pochopitelně odmítal z funkce ministra před časem na návrh premiéra Sobotky odvolat. Taky asi protiústavně.

Asi největším Zemanovým úspěchem byla agitační návštěva Čapího hnízda s dětmi z Klokánků. Zatímco před Zemanovou návštěvou tohoto „JZD“ si snad každý musel myslet, že je Babiš podvodník a zloděj, který v podstatě ukradl desítky milionů korun určených pro malé a střední podniky a živnostníky, po Zemanově návštěvě areálu a fotce s nevinnými dětmi je jasné, že Babišovy děti dostaly dotaci oprávněně, Čapí hnízdo stavěly na pozemcích svého tatínka nevědomky, šéf poslanců ANO Faltýnek si opravdu nepamatuje, že schválil ručení za bankovní úvěr ve výši 350 milionů (plus úroky) právě pro Babišovy děti a ztráta všech elektronických i papírových dokumentů i jejich kopií z inkriminované doby je pouhou nešťastnou náhodou. Děkujeme, prezidente Zemane!

Volme Zemana! Ze dvou důvodů. Za prvé, může sloužit jako příklad (byť odstrašující), za druhé, jeho mladší „alter ego“ Jiří Ovčáček by jinak musel jít pracovat.

Jakub Černý
Jakub Černý
Redaktor deníku FORUM 24
Další články autora