Ve vládě se rýsuje koaliční spor o zvyšování minimální mzdy. Populistické návrhy ČSSD škodí podnikatelům a paradoxně dopadají i na celé skupiny jejích voličů. Co na to premiér Babiš? Ustoupí nakonec do předem připravených pozic, a prodá zase výsledek jako svůj úspěch?
[ctete postid=“206229″ title=“Hamáček hrozil rezignací, klub ČSSD se kvůli vládě málem rozpadl“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2018/07/Hamáček-Valachová-385×230.jpeg“ excerpt=“Situace v poslaneckém klubu ČSSD je velmi napjatá. Je rozdělen odlišnými názory na “ permalink=“http://forum24.cz/hamacek-hrozil-rezignaci-klub-cssd-se-kvuli-vlade-malem-rozpadl/“]206229[/ctete]
Vláda ještě není kompletní, její zrod provází série sporů a personálních blamáží a klidné vládnutí se nerýsuje ani do budoucna. Blíží se komunální a senátní volby a vymezovat se budou nejen opoziční strany vůči nesourodé mesalianci ANO, ČSSD a KSČM, ale i koaliční strany navzájem.
ČSSD potřebuje body
Sociální demokracie potřebuje za každou cenu dokázat, že její vstup do vlády nebyl fatální omyl, jelikož ustoupila téměř ze všech původních požadavků. Předseda Jan Hamáček se navíc dostává pod tlak, jelikož jeho strana dostává jednu ránu za druhou. Ať už jde o nedůstojné tanečky kolem obsazení ministerstva zahraničí, nebo o poslední podraz, kdy se hnutí ANO a komunisté za jejími zády dohodli na obsazení postu prvního místopředsedy poslanecké sněmovny. Bez jediné reakce vedení.
Hamáček se proto snaží soustřeďovat na několik programových bodů v sociální oblasti, které se mu podařilo prosadit do vládního programu, jež v konečném důsledku zatíží státní rozpočty a poškodí podnikatele.
Patří sem tlak na plošné vysoké zvyšování mezd ve státní správě a některých sociálních dávek, a na druhé straně zrušení prvních tří dnů bezplatné nemocenské. Podnikatelům, kteří platí náhradu mzdy v prvních dvou týdnech nemoci, by tak stouply náklady o nejméně pět miliard korun, jelikož by současně znovu prudce stoupla krátkodobá nemocnost.
Mimo ekonomickou realitu
Nyní se zčistajasna objevil spor o minimální mzdu. Sociální demokracie hodlá pokračovat v jejím skokovém zvyšování tempem, jež nebere v úvahu základní ekonomické zákonitosti.
Jan Hamáček řekl České televizi, že chce ve vládě prosadit její růst pro příští rok o 1500 korun. „Určitě to bude návrh, se kterým na vládu půjdeme, je to návrh, který podporují odbory a je to tedy naše výchozí stanovisko. Chtěli bychom se ke konci mandátu této vlády dostat na 16 tisíc, tak je nutný razantní nárůst, a těch 1500 odpovídá,“ uvedl.
Zástupci zaměstnavatelů upozorňují na škodlivé důsledky příliš rychlého růstu minimální mzdy. „Problémy by byly likvidační pro některé skupiny lidí, poněvadž podniky by to nemohly dotáhnout,“ prohlásil šéf Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner.
„Přece není možné v téhle zemi, aby jedna politická strana ČSSD, spolu s odbory, nám tady rozkazovaly, že přes noc nám vzroste minimální mzda o 12 procent, aniž by to jakkoliv vázaly na ekonomické ukazatele,“ rozčiloval se Jan Rafaj ze Svazu průmyslu a dopravy, jinak velmi konformního vůči vládě.
Je skutečně mimo realitu, pokud padají návrhy na zvyšování minimální mzdy čtyřnásobně převyšující odhadovaný ekonomický růst, a téměř pětinásobně inflaci. Minimální mzda dnes dosahuje výše 12 200 korun a předchozí Sobotkova vláda ji na tuto úroveň opakovaně skokově zvyšovala z 8 500 korun v roce 2014.
Státní zásahy škodí
Direktivní zásahy vlády do podnikatelského sektoru nezůstaly bez následků. S takovým rychlým růstem (celkově o 30 procent) mají problémy mnozí malí a střední zaměstnavatelé. Zvyšují jim nejen povinnou hranici minimální mzdy, ale i celkové mzdové náklady a administrativu, bez ohledu na jejich ekonomický výkon.
Ještě větší problémy představuje institut zaručené mzdy, stoupající společně s minimální mzdou. Letos se dotkly příjmů až do výše 24 400 korun (meziroční růst o 2 400 korun), což už výrazně pocítilo mnoho firem, které tak nemohou investovat do svého rozvoje.
Současná ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková ještě v pozici prezidentky Svazu obchodu a cestovního ruchu před tímto vývojem varovala, s důrazem na venkov. „Malé prodejny na vesnicích jsou už nyní často na hranici ziskovosti, či jsou dokonce mírně ztrátové. Zvýšení minimální mzdy to ještě prohloubí,“ tvrdila v říjnu 2016.
„Tyto prodejny hrají důležitou sociální roli a představují jediné možné místo nákupu pro starší a imobilní obyvatele,“ uvedla tehdy s tím, že případné uzavření těchto obchůdků povede ke zhoršení obslužnosti venkova.
Dopady na venkov
Její slova se naplnila. Jen loni na venkově skončilo více než tisíc malých prodejen, což znamenalo dvojnásobný nárůst proti předchozímu roku. Úbytek nastal zejména vlivem státních byrokratických zásahů, kam lze zařadit i skokový růst minimální mzdy. Podobně utrpěla i odvětví ubytování, stravování a pohostinství, zasažená i zavedením EET a protikuřáckým zákonem, rovněž z dílny ANO a ČSSD.
Co na ještě radikálnější návrhy vládních kolegů říká Nováková dnes? Bude se nyní osobně podílet na další devastaci podnikání (nejen) na venkově?
Zvyšování mzdy škodí i zkráceným pracovních úvazkům, které mají v mnoha případech právě zaměstnanci malých venkovských obchodů. Čím vyšší minimální mzda, tím vyšší hranice minima zdravotního pojištění, které si musí doplácet. Pro rodiče vracející se do práce po mateřské nebo rodičovské, nebo pro handicapované, kteří na částečný úvazek dělají nejčastěji, to pak znamená snížení čistého příjmu.
Na to, že prudké zvyšování minimální mzdy ohrožuje ty nejchudší, upozorňuje i předseda Asociace podnikatelů a manažerů Radomil Bábek. „Pokud nastane propad ekonomiky, bude vysoká minimální mzda bariérou pro zaměstnávání nekvalifikovaných sil, což zvýší jejich nezaměstnanost, nebo je vytěsní do šedé ekonomiky.“
Dopady vládního sociálního inženýrství tak ve svém celku silně pociťují i tradiční voličské skupiny sociální demokracie, z nichž nemalá část přešla právě k hnutí ANO.
Koalice přitom zcela ignoruje jinou možnost, jak dospět k vyšším čistým mzdám, a sice snížit celkové náklady práce a odvody, jež u nás patří k nejvyšším v rámci zemí sdružených v OECD. Ulehčilo by se tak nejen zaměstnavatelům, ale i zaměstnancům. Nehledě na to, že v některých zemích EU (Rakousko, Dánsko, Švédsko, Finsko, Itálie, Kypr) institut minimální mzdy vůbec neexistuje.
Nemělo by se troškařit
ČSSD se může spolehnout na historicky obvyklou podporu Středulových odborů, ale i komunistů, kteří rovněž budou tlačit na pilu. Růst minimální mzdy je jednou z jejich programových podmínek tolerance vlády.
„Nemělo by se troškařit, protože už dnes jsme mzdoví outsideři,“ naznačuje ekonomický expert KSČM Jiří Dolejš, jakkoli je srovnávání mezd s vyspělejšími státy nesmyslné.
Komunisté však mají na Babiše páku, jelikož nejsou, na rozdíl od ČSSD, vázáni automatickou podporou státního rozpočtu. Už vyhrožují, že připadá v úvahu jen po splnění jejich požadavků. Proto se dá předpokládat, že přes jejich hlavy konečná dohoda neprojde.
To staví předsedu hnutí ANO do složitější situace, než v Sobotkově vládě. Tehdy, stejně jako dnes, podporuje nižší růst minimální mzdy (o 1000 korun). Kde bude ta hranice, kam ustoupí nyní? Jedno je však jisté. Jako vždy potom prohlásí, že zabránil nerozumnému počínání levice, jež by poškodilo podnikatele ještě víc.