V moři debat spojené s blížícími se volbami do Poslanecké sněmovny ČR se vyvalila i vlna nesoucí otázku, jak se s obranou země popasují „černí koni“ voleb Piráti: Politická strana se sice honosí údajnou transparentností. Od počátku je ale  zahalená mlhou, zda chce vůbec zůstat ve vodách NATO. Současně s tím má navíc ambice zasahovat do kontroly vojenského zpravodajství neobvyklými způsoby, o nichž se předseda Pirátů Bartoš radí s Andrejem Babišem.

Angažmá v NATO Pirátům nevoní

Zveřejněný program strany od počátku drhne s reálnými postoji a výroky lídrů strany, kteří – pokud nejsou přímo v rozporu s tím, co Piráti na svých stránkách tvrdí – pojímají odpovědi na téma obrany tak, aby si vytvořili široký prostor pro manévrování.

O setrvání v NATO se předseda Pirátů Ivan Bartoš v březnu tohoto roku vyjádřil slovy: „Právě tato otázka by měla být věcí celostátního referenda,“ a současně přiznal, že má jako pacifista problémy s intervencemi NATO.

Přesto, že nyní Ivan Bartoš hlásá, že „o vystoupení z NATO nikdy nebyla řeč“, v březnu v rozhovoru pro Seznam odpověděl, že neví, jak by o setrvání v Alianci hlasoval, protože prý „o tom nepřemýšlel“. Skutečně máme věřit, že si předseda Pirátů kandidujících do sněmovny neláme  setrváním v NATO hlavu?!

Na rozdíl od svého stranického šéfa má ohledně členství v NATO jasno zastupitel a člen republikového předsednictva Pirátské strany Ivo Vašíček, který veřejně prohlásil, že by měla Česká republika z Aliance odejít.

Vašíček byl sice za své vyjádření do médií stranou kárán a odvolán z postu místopředsedy, nicméně do sněmovny kandiduje coby čtvrtý v pořadí v Jihomoravském kraji.

Dalším lídrem s vazbami na protialianční aktivity je jednička na zlínské kandidátce Giuseppe Maiello, kterého Piráti do poloviny minulého týdne prezentovali jako „garanta pro obranu“: Do zákoutí kultury byl na pirátských stránkách přesunut poté, kdy vyšlo najevo, že se už v květnu 2015 aktivně účastnil prokremelské akce na Hradčanském náměstí v Praze.

Garant pro obranu Pirátů vystupoval s paramilitantními skupinami

Piráti se zpočátku pokoušeli účast Maiella vysvětlit údajnou snahou o pozorování z opozice „oponentů“, poté tvrdili, že na akci vůbec nemluvil, a po vyjevení faktu, že si předal předal mikrofon s dalšími řečníky, jako byl „domobranec“ Obrtel, poslanec Okamura a Ondráček (bývalý příslušníkem pohotovostního pluku SNB, nyní aktivní podporovatel povstalců na Donbase), Rusko opěvující spisovatelkou Procházkovou. Piráti tvrdili, že Maiello na akci jen předčítal a překládal z italštiny dopis, jehož významu patrně nerozuměl.

Obsah toho, co Pirát Maiello říkal, stihl ale zaznamenat komunistický novinář Cvalín. A protože i další dva roky, až do dnešních dnů, pirátský garant pro obranu Maiello bloudil na dalších podobných akcích, seznal reklamní manager Jakub Horák (nedávno nabízející své služby ANO), že Maielllovy veřejné aktivity už nejdou zaretušovat a jeho jméno je „jen“ na kandidátce Zlína.

V pirátském programu je coby od čtvrtka minulého týdne uveden předseda Pirátů Ivan Bartoš: Angažmá v NATO si sice před půl rokem hlavu nelámal, preferoval by, „kdyby se obrana řešila na úrovni EU“ . Podobný postoj razil i v rámci předvolební debaty o obraně země, kde byl s dalšími lídry politických stran, kde ho ale poslankyně Jana Černochová upozornila, že už dnes v Evropské unie existují tzv. battle group, které ovšem nikdy nikam nevyjely.

Piráti si představují válku pouze na počítači

Reálné vojenské hrozby si předseda Pirátů nepřipouští, protože podle něj dnes války „vedou drony“: Jejich význam je ale v možnostech naší armády zejména průzkumný a Bartošovo představa o jejich akceschopnosti je stejná, jako by chirurg řekl, že operace řeší především laparoskopicky: Potřeba armády nespočívá na rozdíl od Bartošovy iluze ve specializaci, ale naopak ve vševojskové připravenosti (potom může být nápomocna i v rámci civilní obrany, kterou mají nakonec i Piráti v programu).

Hned v úvodu zmíněné televizní debaty Bartoš zdůrazňoval, že Piráti rozumějí kybernetické hrozbě, upozornil, že teroristé si neplánují útoky prostřednictvím sociálních sítí. Demagogicky tak řešil téma, které nikdo soudný nepředpokládá. Současně ale úplně pominul faktor hybridní války a propagandy, která ovlivňuje veřejné mínění a i psychickou motivaci případných rekrutů: Především veřejné mínění populace, která je manipulována záplavou nedoložených hoaxů.

„Piráti přehlížejí, že na rozklad společnosti lživých informací poukazuje kromě NATO i Evropská unie,“ říká Andor Šandor, brigádní generál v záloze a bývalý velitel vojenské rozvědky a dodává: „Piráti ve svém programu lžou, že má někdo v plánu plošné odposlouchávání internetu. Nejsou schopni pochopit, nebo prostě popírají, že je třeba sledovat obsah meta dat, nikoli obsah debat.“

S pirátským programem „hlídáním hlídačů“, tedy podrobení zpravodajství skutečné nezávislé civilní kontrole nemá bývalý velitel vojenské rozvědky Šandor problém pouze v případě, že by se jednalo o zcela politicky nezávislé lidi s nejvyšším stupněm bezpečnostní prověrky. Nikoli jakéhokoli poslance, kteří ani dnes nemohou mít vstup do živých případů sledovaných zpravodajci, protože by hrozilo vynesení informací a jejich zneužití v politickém boji: To by platilo i pro Piráty s poslaneckými mandáty.

Otázku rozvědky a internetu řeší předseda Pirátů Bartoš s Babišem

Předseda Pirátů Ivan Bartoš ale odposlechy zpochybňuje už nyní: V souvislosti s Andrejem Babišem, jenž byl – současnými poslanci – tedy zatím – vydán ke stíhání (tudíž nelze hodnotit, jak byly důkazy proti němu získávány) si Bartoš předvolební debatě: Obrana a bezpečnost na ČT24 dne 15. 9. 2017 v čase 1:32 udělal prostor, aby zřetelně  zpochybnil postup policie, která podle něj právě před volbami „účelově tlačí na pilu“.

Byl to právě předseda hnutí ANO, se kterým se Pirát Bartoš o internetu, cenzuře a zpravodajství radil: „Měl jsem možnost s Andrejem Babišem jednat už na samém počátku vzniku hnutí ANO,“ řekl Bartoš v rozhovoru pro Parlamentní listy už v dubnu tohoto roku a pokračuje: „Stejně tak všechny další osobní schůzky a konfrontace ve věcech EET, Vojenské rozvědky, cenzury internetu a dalších témat.“ V uvedeném rozhovoru Bartoš uvedl, že jeho kritika Babiše „vychází z empirických zkušeností“.

Zkušenosti s tím, že vojensky slabá země potřebuje silnou rozvědku má naše země nejen empirické, ale i historické: Tuto filozofii totiž po celou dobu své vojenské kariéry razil „Špion, kterému nevěřili“, legendární generál František Moravec, který se snažil ještě z emigrace pomáhat vlasti i poté, co komunistický režim ve spojení se sovětskou mocností jako první zavraždil jeho oponenty: Jana Masaryka a generála Heliodora Píku.

(pozn. po letech šetření včetně forenzních důkazů policie stále pracuje v případě smrti syna TGM s verzí „vražda, pachatel neznámý“, přičemž důkazy o vrahovi leží v archivech KGB. Generál Píka byl popraven jako první důstojník 21. 6. 1949).

Obrana Pirátů útokem na vlastní voliče

Pirátům nelze upřít bohaté zkušenosti i úspěchy a znalosti kybernetické hrozby: V rámci kampaně rozjeli podobný s takřka husitským heslem Pusťte nás na ně! (tedy na politiky, které si v nadcházejících sněmovních volbách dovolí zvolit marginální část společnosti). Pokud si je kdokoli dovolí zkritizovat, tak své aktivity nejprve popřou a v případě důkazu v podobě virtuální stopy jasných výroků „vysvětlí“ jako přednost údajné široké demokratické platformy:

Za majstrštyk v tomto směru lze prozatím považovat výskyt lídrů na předních místech svých kandidátek, kteří opěvování Stalinovy genocidy vykládají jako „důkaz demokratických názorů“: V Jihomoravském kraji kandidující Kotas se už před rokem vysmíval svému voliči, že „mele jako kádévák, jehož fotr byl v uranových dolech“ a odmítal jakoukoli kritiku člověka, jehož zájmy by měl coby zastupitel hájit.

Občané, kteří budou svůj volební hlas posuzovat z hlediska obrany země a uvažovat o Pirátech coby garantech její bezpečnosti by měli vzít v úvahu to, co jejich lídři dlouhodobě skutečně říkají a kam směřují: Zatím to vypadá, že chtějí v rozporu se zákonodárnou pravomocí soudit a zatýkat zástupce druhých a sami jedou do sněmovny po širokorozchodné ruské železnici, na kterou se veze vagon s prapodivnými živly. V případě zvolení dávají už dnes svým voličům najevo, že nehodlají být kontrolováni voliči: zjevně se chtějí veškeré kontroly uchopit sami.