Hassan Mezian, jediný český muslimský senátor syrského původu v našem rozhovoru říká, že nerozumí tomu, jak to, že Islámský stát doteď nikdo nezničil. Upozorňuje na nebezpečí, jaké můžou vyvolat výroky Zemana a jiných, svěřuje se, jak to má se svou vírou,  a vzpomíná, jak ho Tomio Okamura, jako muslima, před pár lety žádal o podporu.  

Celým světem v pátek otřásla pařížská tragédie, proto moje první otázka musí směřovat právě k této události. Jak ji vnímáte?
V Paříži došlo k odpornému teroristickému činu, vyjadřuji co nejhlubší soustrast pozůstalým. Takzvaný Islámský stát je zločinecká organizace a nejvyšší prioritou musí být jeho likvidace. Důležité je, aby veřejnost nepropadala panice a světoví politici se dohodli na společném postupu, který bude zahrnovat diplomatické i vojenské řešení. Nutné je vyřešit situaci přímo v Sýrii, válka tam trvá 5 let a tam jsou jedny z hlavních počátků současné krize, kterou naplno pociťuje i Evropa.

Jste původem Syřan, narodil jste se tam, i když žijete již 47 let tady. Jak vnímáte současnou situaci v Sýrii?
Je tam zapomenutá válka, nepochopitelná. Syrský lid byl neobyčejně tolerantní. Lidé všech náboženství tam žili vedle sebe. Umíte si to představit? Dvacet pět různých náboženství… a úplně bez problémů. Když jste měla souseda, tak jste nejen nevěděla, jakého je vyznání, ale ani vás to nezajímalo. Lidi to neřešili. Nebyli odlišní, ale rozmanití. A ta rozmanitost sloužila ke sbližování spíš než k rozdělování. Křesťanská víra byla součástí vzdělání muslima a muslimská víra byla součástí vzdělání křesťana. Když jsem chodil na střední školu, tak naše třída byla napůl křesťanská, napůl muslimská. Při hodinách náboženství jsme my muslimové byli rádi na křesťanské výuce, a naopak.

Co se teda stalo?
Nevím. Něco špatného. To se nedá jednoduše vysvětlit, je to složitá otázka. Ale myslím si, že cizí mocnosti si na území Sýrie vyřizují účty mezi sebou. Oni nechtějí válčit atomovými zbraněmi proti sobě, zlikvidovali by se sami, ale potřebují různé šarvátky někde na světě v zastoupení, nehledě na to, že obchod se zbraněmi a s lidským neštěstím bývá bohužel nejvýnosnější obchod.

Vy jste lékař. Trápí vás to?
Určitě. Hodně. Nemůžu to nevnímat emocionálně. A nejvíc mě trápí, kolik obyčejných lidí na to doplatilo. Ti neválčili, ti umírali, 250 000 obětí za ty 4 roky…

Teď další prchají. A v diskuzích zaznívá, že by tam měli zůstat a chránit svoji zem. Je ale vůbec možné se v té situace na místě se vyznat, aby věděli, proti komu mají bojovat? Těch skupin je tam přece několik…
Pokud vím, mladí lidé utíkají mimo jiné před narukováním, nechtějí na vojnu. A lidi utíkají nejen před válkou, ale před zločinem, i když podle mě je to totéž. V Sýrii dosáhl zločin obrovských rozměrů. Únosy mladých lidí jsou běžné a výkupné je obrovské. V ceně domu rodičů. Ti tedy musejí prodat všechno, co mají, aby vykoupili své dítě. Jinak by je podřízli.

Únosy má na svědomí Islámský stát, nebo Asadův režim?
To může být kdokoliv. Jak jsem říkal, je tam zločin, a ten nemá ani politickou orientaci, ani náboženskou. Mafiáni můžou být odkudkoliv. Teď jde i o to převaděčství za obrovské peníze, které se v tom točí. To jsou podle mě nadnárodní uskupení, dá-li se to tak říct.

Vy jste v několika rozhovorech říkal, že to, co by se mělo hlavně udělat, je ukončit válku v Sýrii. Ale jak?
No to je dobrá otázka. Kdybych měl tu moc, kouzelný prsten, tak zastavím válčení. Současně bych dal dohromady hlavní hráče, aby jednali mezi sebou a dosáhli příměří nebo ukončení těchto bojů. A chovat se ke zločincům jako ke zločincům. To znamená takzvaný Islámský stát zlikvidovat.

Když jsem dělala rozhovor s Lenkou Klicperovou, která byla v syrském Kobani, tak mi říkala, že by se podle ní dal IS zničit během týdne, kdyby se skutečně chtělo. Tak si říkám, že je zvláštní, proč to doteď nikdo neudělal…
To by mě zajímalo taky. Až budete vědět, proč to tak je, tak mi to prosím řekněte. Je to nepochopitelné. Mně přijde i zvláštní vůbec ten jejich vznik, tak znenadání ta organizace vznikla a najednou ovládala takový velký kus země… Vždyť tam byly různé zpravodajské složky ze všech zemí světa, a nikdo si ničeho nevšiml?! Některé oblasti jsou teď zcela pod nadvládou IS, tam je to úplně strašné. V Kobani probíhaly největší střety mezi IS a Kurdy.

Vidíte, a právě tam, v Kobani, jsou údajně jedni z nejlepších lidí na světě, velmi pohostinní a přátelští…
V celé Sýrii to tak je, a vždycky bylo. Bylo běžné, že když přijdete do vesnice, stačí zaklepat na první dveře a dostanete všechno. Dokonce to považovali za čest, když přijde návštěva. Proto taky v domech byla vždy určena místnost pro hosty, oddělená, se samostatným vstupem, říká se tomu manzul. Když přijdete v době oběda, dostanete ho. Můžete tam přespat a zůstat, jak dlouho chcete bez jakéhokoliv vysvětlování. Podle tradice se majitel domu ptá na vaše důvody až po třech dnech. Nevím, jak je to tam teď, ale před válkou, to znamená ještě před čtyřmi lety, to tam tak bylo. Štědrost a pohostinnost je součástí místní kultury, kterou tady extremisti nechtějí… ta kultura není v šátku, ale jde o pohostinnost, o to, jak se chovají k cizincům, jak je mají rádi. Doufám, že ty hodnoty ta válka nezničila.

To asi čtyři roky války nezmění, je to v lidech.
Ano, a teď si uvědomme, že ti, kteří odcházejí, jsou často ti nejschopnější. Sýrie je bude potřebovat…

Podle průzkumů se také většina chce vrátit, až se situace zklidní…
Souhlasím. Mám stejný pocit.

Zároveň, dle stejných průzkumů se ale Syřané velmi obávají Asadova režimu. Je to tak?
Já nevím, já tam nežiju.

Ale máte tam příbuzné…jak se jim tam žije?
Špatně. To není jen ta válka, ale všudypřítomný strach. Ne jako strach, který je tady, uměle vyvolaný, tam je opravdový strach. Život je tam teď těžký. Až přijde zima, nebude čím topit, tam se topí hlavně naftou, která teď není, elektřina se pouští na hodinu denně a nevíte, kdy se vypne.

To je v celé Sýrii?
To je v oblastech, kde žije moje rodina. Někde je to lepší, někde horší. Ale moji příbuzní a známí chtějí hlavně žít v klidu a míru. Syřané byli vždycky hodně tolerantní a Sýrie byla jeden z nejlepších států z pohledu vzdělanosti a společenské tolerance.

Jste místopředseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Mají se občané ČR důvod aktuálně něčeho obávat?
Podle mě ne. A ty důvody jsou tři. Lidé z uprchlické vlny mají sami své problémy, nejsou agresivní, sami žijí ve strachu. Druhý důvod je to, že ČR není cílovou zemí, třetí důvod, a to je hlavní důvod, že věřím v bezpečnostní orgány této země, v jejich schopnost tuto republiku bránit. Máme vynikající aparát od tajných služeb po posledního strážníka. Takže, shrnuto, není důvod se bát. Já osobně bych se víc bál těch extremistů. Podívejte se, vy máte šátek, když si ho dáte na hlavu, jste v ohrožení, i když máte na krku křížek. Strach je iracionální.

Ano, a je zneužíván ke sbírání laciných bodů. Video Tomia Okamury, kde neřekl obsahově nic, vzbudilo obrovský ohlas jen proto, že používal slova jako „šokující“ a podobně.
Tomio Okamura se chce zviditelnit. Nemá žádný politický program. Jeho hnutí se mu rozpadlo. Potřeboval jiné laciné téma. Ale v době, kdy chtěl kandidovat na prezidenta, byl u nás v Litoměřicích, dokonce u mě v ordinaci a žádal o moji podporu. Mě, muslima!

To je hezké, že mu to tehdy nevadilo. Teď říká něco jiného.
Říká naprosté bláboly a neříká to sám…

Ano, například taky pan Konvička…
A taky pan prezident. Využívat strachu je nejlepší cesta, jak získat politické body. Ale je to taky nebezpečné. Stačí si připomenout, co se stalo ve Rwandě. Prezident Juvénal Habyarimana rozséval přes sdělovací prostředky nenávist mezi skupinami obyvatel, a byl z toho milion mrtvých! Když takové věci dělá prezident republiky, je to vážné a alarmující. A pro mě nepochopitelné. Já nevěřím, že je to hlupák, ale následky jsou zlé, lidi jsou vystrašení. My tady nikoho nemáme, a lidi jsou vyděšení. Kdybych už neměl v Česku zapuštěné kořeny, šel bych jinam. Nechtěl bych být ve státě, kde je strach a nenávist.

Víte, že na prezidenta podala Petra Žižková trestní oznámení kvůli těm jeho výrokům?
Prezident republiky je jedním z hlavních symbolů české státnosti. Sám by si měl uvědomit, že nesmí porušovat zákon.

A co říkáte na to, že se pánové Konvička a Zeman spojí a budou zřejmě společně na jedné akci na Albertově 17. listopadu?
Doufám, že si to pan prezident rozmyslí.

Na jedné straně je tady hodně Čechů, kteří se bojí, na druhé straně je tady skupina těch, kteří projevují svoji lidskost, na hranicích Bapske pomáhal český tým a bylo to vnímáno celým světem
To máte naprostou pravdu. My máme například v Litoměřicích skvělé zkušenosti s humanitární sbírkou, kterou jsme uspořádali. Vyčlenili jsme dvě místnosti, a ty se naplnily během pouhých dvou hodin! A lidi nosili nové koupené věci. Já sám vím, že český národ není rasistický, jsou to jen vystrašení lidé, kteří se nechali obalamutit tou nenávistnou kampaní, která často šíří lži a hoaxy. Lidé typu pana Konvičky si ani neuvědomují, jak tím slouží islámskému státu, když nás radikalizují. IS tady sice není, ale tito lidé tady jsou.

Co proti tomu dělat?
Co se týká nás všech, měli bychom dělat všechno pro to, abychom neměli tu atmosféru strachu a nenávisti. Ubližujeme tím sami sobě. Navíc, v atmosféře strachu se dostanou k moci populisti, kteří nemají morálku, která by za něco stála. Tím pádem trpí i ta demokracie, kvůli které lidi bojovali tak dlouho.

Za sebe můžu říct, že tvoříme momentálně platformu senátorů, která je proti nenávisti a strachu, a to napříč politickým spektrem, je nás zatím asi 20. Chtěli bychom přispět k řešení uprchlické krize z pohledu České republiky a ve spolupráci s ostatními zeměmi EU prezentovat sebevědomou a humánní tvář této republiky.

Mluvíme o uprchlické krizi. Zvládne ji Evropa?
Určitě. V Jordánsku, v Zátarí, kde jsem se byl podívat, je 80 tisíc syrských uprchlíků – to je jedno krajské město u nás. V celém Jordánsku jsou asi 2 miliony uprchlíků, což je čtvrtina obyvatel! V Libanonu je 1,5 milionu uprchlých Syřanů, což taky dělá přes čtvrtinu obyvatel tohoto malého státu. V Turecku je asi 1,5 milionu uprchlíků. V samotné Sýrii je asi 10 milionů lidí, kteří nežijí ve svých domovech. Děti už pátý rok nechodí do školy. Když tito lidé nebudou mít naději, že násilí skončí a neuvidí světlo na konci tunelu, nevím jak to dopadne…

Jak by podle vás měla vypadat integrace, aby byla úspěšná? A co byste řekl těm, kteří říkají, že ta kultura je tak odlišná od té naší, že je nelze spojit?
Já můžu jen opakovat, co řekl král Jordánska před Evropským parlamentem a na valné hromadě OSN: Je nutné vysvětlit skutečný význam toho, co je to být muslimem. Já a většina muslimů jsme se od dětství učili, že islám přikazuje respektovat ostatní a starat se o ně. Prorok Mohammad řekl: „Nikdo z vás nebude věřícím dříve, než dopřeje svému sousedovi to, co si dopřeje sám sobě.“ Mezi vlastnosti Boha u muslimů patří Milosrdný a Milostivý. Při pozdravu muslimové říkají „mír vám“, což je to přání druhému, aby si užíval míru. To je to, co znamená být muslimem. Měli bychom si pamatovat, že 1000 let před Ženevskými dohodami muslimské vojsko dostávalo příkazy neubližovat dítěti, ženě či starci. Nekácet strom, neubližovat mnichovi a nesahat na kostel. Ty jsou hodnoty, ke kterým jsme byli vychováni. Také, aby nebyly znesvěceny modlitebny, mešity, kostely a synagogy. To jsou hodnoty, jejichž porušování je zločinem proti islámu. Islám má rozhodující úlohu ve zpevnění světového míru, jako křesťanství přikazuje milosrdenství, mír a toleranci. Islám přikazuje zachování důstojnosti žen, mužů, sousedů a cizinců. Teroristé, kteří tyto principy nectí, nejsou muslimové a početně tvoří pouze jednu kapku v oceánu muslimů, čítající ve světě 1,6 miliardy a muslimové jsou hlavním cílem těchto teroristů. K tomu není nutné nic dodat.

Na druhé straně se ale islámu vyčítají některé násilné prvky…
Ale to mají v sobě všechna náboženství, nemělo by se to vytrhovat z historického a kulturního kontextu, z určité doby, kdy to vzniklo a z okolností, které kolem toho byly. V současné době je toto náboženství  zneužíváno teroristy pouze jako záštita k trestným činům.

Nicméně, křesťané některé své středověké zvyklosti mají dávno za sebou, a to, co se islámu vyčítá je, že to v něm přetrvává dodnes. Hodně se komentuje právo šaría…
Ve světě je 1,6 miliardy muslimů. Šaríá je vlastně soubor pravidel, jak žít, ale těch zemí, kde se toto právo praktikuje, je velmi málo. Spíš se naopak muslimové ztotožňují s právem té země, kde zrovna jsou…

Na to by asi skeptici připomněli Velkou Británii, kde je velká snaha o prosazení šaríi. A Češi se bojí, že bude-li u nás více muslimů, mohou si to prosadit, v rámci politiky.
V každé zemi platí právo a pravidla této země. Ostatně je víc zemí, kde je více náboženství a lidí žijí vedle sebe a platí zákony této země, Turecko například je islámská země, ale zákon a řád je spíše sekulární. V Evropě žije přes 40 milionů muslimů. V USA žije přes 5 milionů muslimů. V samotných muslimských zemích se řídí zákony kompatibilními s mezinárodními. Jen co se týká manželských či dědických vztahů se každé náboženství řídí vlastními pravidly. V sekulárních zemích jako v Evropských existuje pouze jeden zákon a tím se musí všichni řídit!

Přesto je nutné říci, že integrace v některých zemích nedopadla dobře. Známé jsou příklady z Francie, Švédska, obávané no go zóny atd. Co by se tedy teď mělo udělat jinak, lépe?
Je taková definice, že cesta k úspěšné integraci je, aby cizinci měli přístup k práci a ke vzdělání. Samozřejmě, musejí se naučit jazyk. Ale důležité je dát jim možnost udělat pro tu zemi něco dobrého, pak mají pocit větší zodpovědnosti. Aby nebyli diskriminování v žádné činnosti. Segregace, gheta a sociální problémy vedou ke zcizení a radikalizaci.

Dobře, to je to, co by měl dělat stát. A co běžní občané?
Brát je mezi sebe, nebát se jich. Často může být slušný a vzdělaný cizinec lepší než místní lempl.

Co může být na integraci dobrého, čím nás můžou uprchlíci obohatit, když tedy připustíme tu možnost, že se tady v rámci kvót nakonec někdo opravdu objeví?
Jednak svou pracovitostí, jejich motivace k práci je vyšší, jsou ochotni pracovat kvalitně a bez ohledu na výši odměny i v profesích, které nejsou pro místní lidi atraktivní.

To se ale vymyká tvrzení, že sem jdou pro sociální dávky
Já neznám cizince, který stojí u pracovního úřadu nebo pobírá sociální dávky.

A čím ještě nás můžou migranti obohatit? Vy s tím přece zkušenost máte…
Za sebe a ze své zkušenosti říkám, že je to smíšené manželství, z něhož se rodí krásné a chytré děti. Ty děti totiž berou něco z obou rodičů a ještě si přidají něco svého.

Máte s tím zjevně dobrou zkušenost
Vynikající! Já jsem se svou ženou 45 let, máme se rádi, máme spolu děti, všichni fungujeme pohromadě…

Deník Blesk napsal, že jste zřejmě jediným ústavním činitelem, který věří v Alláha. Vy říkáte, že je to Bůh. Je to podle vás totéž?
Teď jste se dotkla velmi citlivé záležitosti, a je to velmi dobře. Totiž, některá slova interpretují některá média různě, někdy špatně, možná nechtěně. Alláh je doslovný překlad slova Bůh. V arabských zemích je používají jak muslimové, tak křesťané. Šaría znamená zákon, proč to říkají v arabštině? Aby to znělo jinak, mělo to mystický nádech, a tím se to démonizovalo… I sám prezident říkal té reportérce Alláhu akbar, to ve významu toho, že Bůh je mocný proti krutosti a bezpráví. Říká se to při každé modlitbě minimálně 10x.

Je pro vás jako pro muslima nyní těžší žít u nás?
Všeobecně je tady atmosféra strachu a nenávisti. Takže já se opravdu bojím extrémistů, aby nám nezničili život. Mně, mým přátelům, vám, vašim dětem…a to se pak otočí i proti ostatním menšinám. To se mi nelíbí. Já bych asi mohl i požádat o azyl v Německu, kdybych chtěl, stačí ukázat hlášky nejen extremistů a některých politiků, či v kyberprostoru.

Co pro vás znamená náboženství?
Víra v Boha a konání dobra.

Modlíte se?
Ano. Pro mě je to očista duše a nastavení se na rytmus pohody, na alfa rytmus. Modlím se za lidstvo, za své bližní i za to, aby skončila válka.

Chodíte do mešity?
Ne. Nechodím, ani nejsem v žádné komunitě. Chodím dokonce do kostelů na mše, protože tam mám přátele. Slavím Vánoce. Dáváme si dárky, máme stromeček.

Pijete alkohol, jíte vepřové?
Piju alkohol, jím vepřové, snažím se nedělat nic špatného.

A alkohol nepovažujete za špatný z pohledu víry?
Já se považuju za hříšníka. Je to stejné jako v křesťanství, žádný člověk nejde do ráje svými skutky, ale milostí Boží. Navíc, já tady nejsem kvůli tomu, abych bránil islám. Když už, tak bych bránil sociální demokracii, nebo medicínu, vždyť já ani nejsem žádný disciplinovaný muslim.

 

 

 

 

 

Právě v této době potřebujeme nezávislá média. Podpořte nás prosím a objednejte si předplatné Revue FORUM ZDE. Děkujeme!

Revue Forum Banner