V pořadu Máte slovo vystoupil lidovecký hejtman Jiří Čunek a vyjasnil lidem, co mají stejně jasno, jak to v přírodě a společnosti chodí.

„Děti se rodí ze vztahu muže a ženy. Není přece možné, že národ vymře jen proto, že bude více preferovat ty, kteří se reprodukovat nemohou. Nikdo z nás nikoho nevylučuje ze společnosti proto, že je homosexuál či lesba, ale zcela jistě není možné dávat na roveň manželství tuto skupinu.“ A ještě: „My dnes máme 1,6 dítěte na matku a potřebujeme 2,1 dítěte. To znamená, že stát se potřebuje soustředit na to, abychom jej zachovali. A ne podporovat jakékoliv jiné vztahy, které narušují podstatu rodiny.“

Mnoha lidem to zní příjemně. Především různým konzervativcům a takykonzervativcům, kteří bojují za „hodnoty“. Když necháme stranou praktické otázky, které by měly být spíš záležitostí psychologů než hejtmanů, zůstává tady jedna zásadní, totiž Čunkova představa, že někdo narušuje podstatu rodiny a stát by nad tím měl bdít.

Faktem je, že v dětských domovech jsou děti, které pocházejí z heterosexuálních párů. Pokud je chtějí homosexuálové adoptovat, je otázka, kdo je tady blíže hodnotám. Ten, kdo dal dítě do dětského domova, nebo ten, kdo ho odtamtud chce dostat? (Protože sám nemám na věc jasný názor, ptal jsem se na to jednoho slavného dětského psychologa. Nejmenuji, protože už zemřel a nemůže to nijak doplnit. Řekl mi, že páry stejného pohlaví by děti adoptovat mohly, jen on si myslí, že je mnoho heterosexuálních párů, na které se při adopcích ani nedostane.)

Zpět k Čunkovi. Stát není žádná bytost, aby nad někým bděl. Je to soubor institucí. Od nich samozřejmě chceme, aby nějaké hodnoty zajistily, třeba že se nebude vraždit na ulici, aby si děti nekupovaly alkohol a zloděj byl potrestán. Bdít nad morálkou by ale bylo už příliš velkým soustem, zvlášť když víme, kdo v těch institucích sedí. Třeba Zeman, Babiš, Okamura a Filip. To by byli strážci veřejné morálky jak víno.

Představa, že je homosexualita nakažlivá, patří spíš do oblasti náboženského fundamentalismu. Sotva známe muže, kterému by se přestaly líbit ženy, protože zná nějakého homosexuála. A to i přesto, že lidská sexualita není – pokud jde o její objekty – stoprocentně vyhraněná.

Příčiny toho, že se rodí málo dětí, nejsou v tom, že lidé mohou o své orientaci otevřeně mluvit. Neovlivní to ani fakt, že by se jejich deklarovanému svazku nějak říkalo a dotyční měli méně úředních tahanic. Je to důsledek podoby života moderní společnosti a zatím nikdo nevymyslel, co by se s tím dalo dělat. Kromě návratu zpět k předchozí podobě společnosti, což není dost dobře technicky možné a ani žádoucí. Zřejmě by to vyžadovalo válku nebo nějakou přírodní katastrofu, což jsou nástroje poněkud pochybné a nedají se ani snadno v krátké době zajistit. My můžeme jen hasit následky a čekat, jak se bude příroda v případě lidského druhu vyvíjet.

Představa, že nás zachrání více katolíků nebo muslimů nebo hinduistů, neodpovídá realitě. Více katolíků si těžko můžeme pořídit. Import imigrantů je problémem v tom, že se nemusí často mísit s původním obyvatelstvem, a navíc se začnou do jisté míry většinovému životnímu stylu přizpůsobovat. Porodnost už klesá v islámských zemích, jako je Egypt, a to nejen ve velkých městech. Lidé pochopili, že životní úroveň na nějaké úrovni prostě mnoha dětem nemohou dopřát, a přizpůsobují se tomu. Nemohou si ji dopřát ani pro sebe jako rodiče velké rodiny. Evropská nemuslimská žena má 1, 6 dítěte, muslimská 2,6. Muslimky mají tedy více dětí, ale v průměru 2,6 není jedenáct. V Německu nemuslimské Němky mají v průměru 1,4 dětí, muslimky 1,9 dětí.

Podle serveru The Atlantic je možné snižování plodnosti u muslimů pozorovat celosvětově, takže představy o vysoké porodnosti u muslimů jsou poněkud zavádějící. Míra plodnosti ve 49 zemích s muslimskou klesla z 4,3 dětí na ženu v letech 1990–1995 na asi 2,9 děti na ženu v roce 2010–2015.

O muslimy a homosexuály tady ale nejde. Po Romech si prostě hejtman Čunek našel další téma, které se bude líbit. Pro politika je důležité mít téma, které se líbí.