Vládní krize přechází do dalšího dějství. Po krachu jednání hnutí ANO s ČSSD prezident doporučil premiérovi dohodu s KSČM a Okamurou, vůči němuž panuje široký odpor. Babiš ji považoval za jedinou možnost, ale vedení ANO Zemanův záměr zavrhlo. Premiér tak působí, že nemá situaci pod kontrolou a neví, kudy kam.

Stalo se, co málokdo očekával, i když indicie podobnému vývoji nasvědčovaly. Potvrdily se kuloárové zprávy, že nemalá část hnutí ANO má vážný problém s vládní konfigurací postavenou na podpoře menšinové vlády komunisty a Okamurovými extremisty. Problém natolik vážný, že část významnějších ministrů hrozila rezignací a řada poslanců hnutí zvažovala, zda tento plán vůbec podpoří.

Rozkol v ANO

Zprávy o rozkolu hnutí ANO v otázce spolupráce s Okamurou se objevovaly už dříve, a to i v novinách vlastněných Agrofertem. Teprve Zemanův apel je však obnažil v plné síle a vystavil do nelichotivého světla i schopnosti premiéra Babiše.

Ten poté, co širší vedení hnutí ANO vrátilo do hry jednání s ČSSD, ani nepřišel na tiskový brífink. Nechal za sebe hovořit kolegy Faltýnka, Brabce a středočeskou hejtmanku Jermanovou, jednu z odpůrkyň dohody s SPD. Tím ovšem rovněž vyslal signál, že se uvnitř hnutí ANO něco děje.

Tomu nasvědčuje i bezradně a místy nervózně vyznívající Babišův rozhovor pro Mladou frontu DNES (12. 4. 2018, „Babiš: SPD je poslední možnost“), který poskytl v den jednání výboru hnutí ANO, kde jsou zastoupeni i činovníci z regionů. Pokud bylo jeho cílem vyslat kolegům před tímto jednáním nějaké jasné signály, příliš se to nepovedlo. Spíše naopak.

Jediná možnost s SPD

Odmítl vinu za nedohodu s ČSSD i její interpretaci, že k ní přispěl svými urážlivými výroky. Naopak ho prý uráželi sociální demokraté. Popřel informace deníku, že je v poslaneckém klubu ANO zhruba třetina poslanců, kteří už i veřejně vyslovují názor, že jim spolupráce s KSČM a Okamurou nevoní. Nechtěl se jednoznačně vyjádřit k otázce, jaké je jeho osobní doporučení jako předsedy nejsilnějšího hnutí, a alibisticky se schoval za rozhodnutí orgánů ANO.

„Jasně. To byste chtěl slyšet, pane redaktore. A představte si, já vám to neřeknu. Protože co děláte vy, novináři. Jenom rozeštváváte společnost a hledáte konflikty,“ napadl Babiš redaktora svého deníku, přičemž nebylo možné přehlédnout, že by mu taková sestava nevadila. „Je to jediná možnost, která je na stole, a pokud to tak vyhodnotí i hnutí, tak nezbude nic jiného než to s nimi udělat,“ prohlásil. To se bude navždy vymlouvat na jiné, jednou na prezidenta, jindy na ČSSD nebo teď naposledy na vlastní hnutí?

Ohradil se proti označování potenciálních partnerů za extremisty. Poškození pověsti země v zahraničí se neobává. „Určitě ne, to jsou jen výmysly českých novinářů.“ Vymýšlí si i hnutím ANO nominovaná eurokomisařka Věra Jourová, které je z takové představy „chmurno“?

„Musela bych si to vyřídit nejdřív se svým svědomím a potom bych to musela vyřizovat s Evropou a vysvětlovat, co se tam stalo. A opravdu nevím, co bych na to říkala. Pořád doufám, že to nenastane, a opravdu velice přemýšlím nad tím, co to bude znamenat pro mne,“ řekla novinářům.

Andrej Babiš razantně vyloučil, že by hnutí ANO nominovalo na post premiéra někoho jiného. Sám ještě nedávno tvrdil, že by mu to nevadilo, a zmínil jako náhradníka ministra životního prostředí Richarda Brabce. „Ale pan Brabec to nechce dělat. Ta varianta už vůbec nepřichází v úvahu,“ objasnil.

Zaskočený Okamura 

Téhož večera bylo po třech hodinách bouřlivé diskuze vše jinak. Podle prvotních informací byli předseda hnutí ANO Babiš a místopředseda Brabec opatrně pro hradní variantu, ještě silněji ji prosazoval první místopředseda Faltýnek.

Konečné rozhodnutí hnutí ANO zaskočilo nejen Tomia Okamuru, který si už začal po vzoru KSČM diktovat, které ministry by vyhodil z vlády (Ťoka, Šlechtovou). „To, že se ANO rozhodlo vrátit se k jednání s provařenou ČSSD, mě neuvěřitelně nemile překvapilo a myslím, že to nemile překvapilo i pana prezidenta. Včera jsem s ním seděl téměř dvě hodiny a je to určitě novinka, kterou prezident taky netušil,“ reagoval zklamaně předseda SPD.

Sociální demokracie je připravena pokračovat v jednání, ovšem vyčkává na návrhy hnutí ANO. V této situaci by ovšem obětování ministerstva vnitra, na kterém předchozí dohoda ztroskotala, zřejmě nestačilo. Jiří Zimola se už nechal slyšet, že v případě obnovení rozhovorů by nemohl být trestně stíhaný Babiš ve vládě. Hnutí ANO však zatím ani nenaznačilo, jak si návrat k jednacímu stolu s ČSSD představuje. Ví to Babiš?

Co dále tento vývoj přinesl kromě premiérova tápání, který stále nechápe, že právě jeho trestní stíhání – dříve nikomu ve vládě netolerované – je brzdou vytvoření smysluplnější a stabilnější koaliční většiny?

Překvapivě se ukazuje, že hnutí ANO není takový názorový monolit, jak to ještě donedávna vypadalo. Sdružuje bezvýhradně oddané kývaly, kam lze zařadit i některé „odborné“ nominanty hnutí do vlády (mj. ministryně financí Schillerová, ministryně pro místní rozvoj Dostálová). Zároveň se emancipuje část členů, kteří zřejmě nejsou ochotni skousnout úplně vše. Jestli jde jen o momentální rebelii, nebo se tyto neshody projeví i v následujícím politickém provozu, ukáže čas.

Indiskrétnost z Hradu

Hnutí ANO se tímto krokem vzepřelo prezidentovi Zemanovi. Hrad vzkázal velmi odměřeně, že za rozhodování o vyjednávacím postupu nesl, nese a ponese plnou odpovědnost premiér. Není divu. Téhož dne se Zeman v předtočeném rozhovoru s Jaromírem Soukupem na TV Barrandov vyjádřil k doporučení premiérovi jednat s KSČM a SPD. „Řekl mi, že můj postoj je zásadní, a já to s potěšením přijal,“ uzavřel s tím, že by si přál, aby tento Babišův přístup platil i u jiných věcí, než je sestavování vlády. Co si myslí den poté?

Nedá se jednoznačně říct, že bylo prvotním prezidentovým záměrem způsobit Babišovi patálie, jak to teď zvenku vypadá. Kvůli aféře s hackerem Nikulinem a kvůli vydání tří ruských diplomatů by měl dobrý důvod. Zeman však potřebuje komunistům a SPD splatit dluh za jejich podporu v prezidentské volbě a je mu blízká východní orientace obou subjektů. Proto je považuje za součást demokratického spektra a podle kuolárových zpráv má nadstandardní vztahy zejména s Okamurou.

Andrej Babiš se vůči Zemanovi dopustil indiskrétnosti, když v rozhovoru pro Mladou frontu DNES vzájemné spory odmítl a z interní schůzky mezi čtyřma očima prozradil, že „především konstatovali, že si neumíme vysvětlit, proč vlastně ČSSD odmítla tak velkorysou nabídku. Pan prezident doslova řekl oslnivou nabídku. Takže nerozumí tomu, proč to nedopadlo. Stejně jako my“.

To je ovšem v přímém rozporu s tím, jak interpretoval předešlou schůzku s prezidentem Zemanův spojenec Jiří Zimola. Ten naopak tvrdil, že se prezident velmi divil, proč hnutí ANO neakceptovalo požadavky ČSSD a doporučil jí prý neustupovat. Následně sice musel svůj výrok na přání Hradu kvůli této podobné indiskrétnosti korigovat, ale proč by si vymýšlel? Nebo je to tak, že prezident vykládá z jakéhosi rozmaru každému něco jiného? Tak nízké politické kultuře se ani nechce věřit.

Andrej Babiš žije uzavřený v sociální bublině vytvářené kolem něho všehoschopnými marketéry, kteří prostřednictvím jednoduchých sdělení v nekonečné sérii „čau, lidi“ ovládají umění oslovovat část voličů. Neovládá ale zatím to podstatné: strategické uvažování a řešení skutečných politických krizí. Jen improvizuje a nemá situaci pod kontrolou. Ani ve svém hnutí.

Revue Forum Banner
Jiří Sezemský
Jiří Sezemský
Komentátor deníku FORUM 24
Další články autora