V hnutí bez jednotného ideového ukotvení, jakým je ANO, je možné všechno. Každý se totiž řídí pouze přáními a nařízeními svého předsedy a majitele Andreje Babiše. Ten je víc než zákon, nebo jakýkoliv etický kodex. Proto není problém, aby ministerským nominantem takovéhoto spolku mohla být i politička, na níž je podezřelé téměř vše, na co se zaměříte.

Bylo by však krátkozraké vyčítat Taťáně Malé, že opsala diplomovou práci a nepřipomenout fakt, že i její šéf má v plagiátorství velké zkušenosti. Platí tedy jaký pán, takový kmán. Andrej Babiš se totiž ani netají tím, že programové prohlášení jeho vlády je jakýsi best of toho, co našel v programech ostatních stran.

Podobně vznikal i jeho knižní bestseller O čem sním, když náhodou spím, v němž je výcuc z toho, co by mohlo zapůsobit na naivnější část voličské obce, propojeno s hromadou neuskutečnitelných slibů a vábniček, které také zdaleka nejsou z Babišovy hlavy. V té nevznikají ani příspěvky na sociálních sítích, které ještě stále někteří nepoučitelní lidé berou jako skutečné výplody majitele hnutí ANO.

Ostatní dobře vědí, kdo je Marek Prchal a že polibek, který dostal od Babiše po oznámení výsledků loňských parlamentních voleb byl skutečně z vděčnosti. Bez něj by současný premiér vyprávěl svá demagogická a populistická hesla asi stejně úspěšně jako Tomio Okamura a zdaleka by si nemohl ani pomýšlet na své panování ve Strakově akademii.

Taťána Malá rozhodně v době svého studia na prazvláštní Panevropské vysoké škole v Bratislavě netušila, že si ji jednou slovenský oligarcha vybere jako první dámu svého politického projektu a dokonce ji instaluje do čela české justice. V tomto případě se pouze naplnilo známé rčení o vránách, které sedají k sobě.

Hnutí plagiátorů se s celou situací určitě popere zdatně. Uslyšíme spoustu vět o kampani na političku ANO, které se podle Andreje Babiše musí neustále potýkat s úmyslnými útoky všech možných zloduchů, kteří mu nepřejí politický úspěch a ve výsledku se celá situace bude prezentovat jen jako vtipná historka. Stejně jako když Babiš poprvé použil „sorryjako“. Místo toho, aby se v ANO zastyděli, použijí svou nekompetentnost k mediálnímu úspěchu.