Německá verze serveru Huffngton Post věnuje pozornost tomu, jaké mocenské spojenectví je možné po našich volbách do sněmovny. Zkratkou to vyjadřuje už titulek: Miliardář, neonacista a komunista.
Multimiliardář Andrej Babiš bude v čele nové české vlády. Vyhrál s populistickou protestní stranou ANO (akce nespokojených občanů) přesně před měsícem v parlamentních volbách.
Nyní chce třiašedesátiletý muž zformovat menšinovou vládu. Kvůli neobjasněným obviněním proti němu většina stran vládu s ním jako s předsedou vlády odmítá.
Dva partneři nemají o účast ve vládě zájem: pravicová SPD (Svoboda a přímá demokracie) osoby narozené v Tokiu Tomia Okamury, stejně jako nereformovaná Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM).
Jak může taková fúze fungovat? A jaké budou důsledky pro Evropu? ptá se Huffington Post.
Obě, SPD (22 křesel) a KSČM (15 křesel), nabídly ANO (78 křesel) toleranci výměnou za ústupky. Společně by tyto tři strany měly 115 z 200 míst ve Sněmovně – a představovaly by drsnou směsici:
Na jedné straně je sám Babiš. I když místní a evropské úřady po celé měsíce „českého Trumpa“ vyšetřují, byl schopen jasně vyhrát volby. Je obviněn z nelegálních dotací EU na rekreační centrum vlastněné jeho holdingem, který v sobě zahrnuje více než 250 společností.
Proto jmenovanému předsedovi vlády hrozí, že bude zbaven poslanecké imunity. Vyšetřovatelé již podali žádost sněmovně, jak v úterý uvedla agentura ČTK a citovala státního zástupce. Babiš odmítl obvinění a mluvil o „čistě politickém případu“.
Za druhé jde o Okamuru, který má japonského a českého rodiče. V kampani brojil proti Romům, přistěhovalcům a uprchlíkům a nevyhýbal se antisemitským sloganům. Chce zakázat islám a opustit EU.
Za třetí jsou tu komunisté. Ačkoli jsou stále největší stranou České republiky – pokud jde o počet členů –, přesto utrpěli pod vedením svého předsedy Vojtěcha Filipa v parlamentních volbách těžké ztráty. Strana požaduje, mimo jiné, stažení země z NATO.
Jisté je, že prezident a Putinův přítel Miloš Zeman pověřil Babiše už koncem října rozhovory o vytvoření vlády a multimiliardář v současné době slibuje ve velkoformátových novinových inzerátech: „Pracuji na nové vládě.“
Ale bitevní linie mezi devíti stranami v současném parlamentu se přitvrdily: Čtyři největší konzervativní strany TOP 09, STAN, ODS a KDU-ČSL vytvořily proti Babišovi ostentativně „Demokratický blok“, ale s 38 křesly jsou v oslabeném postavení.
Neonacisté z SPD a komunisté by to teď měli rozsoudit. Při volbě předsedy Sněmovny a místopředsedů se tři strany chtějí navzájem podle svého prohlášení podporovat.
Jak by to mohlo vypadat v praxi, bylo již patrné: Okamurovi byl přislíben post místopředsedy poslanecké sněmovny a to, že jeho strana by měla vést výbory pro hospodářství a národní bezpečnosti. A ve spolupráci s Pirátskou stranou Babišově straně spolu s SPD a zástupci KSČM všichni pomohli k předsednictví Radku Vondráčkovi (ANO).
Přestože není vyloučeno, že Babiš nedostane důvěru sněmovny při prvním pokusu (o sestavení vlády), mohl by to přetrpět. Prezident Zeman, který je ohledně své proruské politiky spornou postavou, již řekl, že dá straně ANO druhou a třetí příležitost. Odmítá také nové volby.
Pravděpodobně to ani nebude nutné. V případě třetího pokusu by mohl šéf Sněmovny Vondráček jmenovat vládu.
Tento případ menšinové vlády by měl (pro ně) mnoho výhod. „Dokonce i vláda bez důvěry může iniciovat celou sérii změn a tímto způsobem dále zvyšovat Babišův vliv,“ vysvětluje český politolog Jiří Pehe. Jedná se o příspěvky ve státních společnostech, orgány veřejnoprávních sdělovacích prostředků, státní zastupitelství a policii.
Kromě toho mají ANO, SPD a KSČM společné obavy: strany odmítají – v různém rozsahu – přijímání uprchlíků z islámských zemí. A všechny tři požadují ústavně zakotvené právo na referendum na národní úrovni.
Babiš je přinejmenším – pravděpodobně kvůli podnikovým investicím v Německu a ve Francii – proti poslednímu bodu.
„Není proti EU jako takové, ale proti politické unii, Brusel je užitečný tam, kde mu přináší peníze a pomáhá České republice,“ prohlásila Anne Seyfferthová, vedoucí pražského úřadu Nadace Friedricha Eberta.
V době před volbami varovala, že „pokud se Babiš stane novým předsedou vlády, Evropa ztratí most.“ Nabere směr k maďarskému premiérovi Viktoru Orbanovi.
Seyfferthová je přesvědčena, že Evropu čeká ještě větší rozdělení. Spolu s národně-konzervativní polskou vládou nebo dokonce s Orbánem by se konsolidoval protibruselský blok ve východní Evropě.
„To není pro Evropu zdravé – stejně jako populistický miliardář, neonacista a komunista pro Českou republiku,“ konstatuje.