Náš pan prezident je mocný muž. Ví to každé malé dítě. Je pravověrný Slovan a tak je zadobře se starobylými slovanskými bůžky. Pan prezident chtěl, abychom si něco procvičili z naší historie, a proto na nás uvalil klatbu. A není náhodou, že se tak stalo právě během jeho státní návštěvy v Rusku, v daleké Soči. A tak jsme se jednoho listopadového rána probudili v roce 1969. Jen tak si lze vysvětlit to, že se náš pan prezident, který je doma vždy tak sebevědomý, choval během tiskové konference jako Putinův servilní synek, plynule přecházel z češtiny do ruštiny a divil se, že čeští novináři nehovoří plynně rusky. Není divu, že to zmátlo i ruské novináře, a tak psali oslavné články o sovětské pomoci Československu v roce 1968 a o tom, že bychom Sovětskému Svazu měli být vděční. Ale náš pan prezident dokázal, že zvládne transfer časem i do dávnější historie, a tak Vladimira Vladimiroviče přesunul dokonce až do roku 1627. Pak nám všem mohl pan prezident Putin darovat tak krásný dar jako je originál Obnoveného zřízení zemského. Jenom škoda, že je to dokument, který stvrzuje postupnou ztrátu suverenity Českých zemí a Moravy po prohrané bitvě na Bílé hoře. A vůbec, jedna věc mi pořád vrtá hlavou. Když je náš pan prezident takový mág, že umí manipulovat s časoprostorem, proč nás nepřesune do lepších let? Navrhuji zcela skromně třeba rok 1212,1348, 1918 nebo 1989. Myslím, že toho ponížení jsme si již užili dost. Děkujeme pane prezidente, domnívám se, že našich slavných proher už jsme přesyceni. Co třeba příště reminiscenci na devadesátá léta? Tehdy jsme měli politickou reprezentaci vzešlou z lidí, kteří si dokázali i v letech útlaku uchovat tvář, svět se nám otevíral dokořán, měli jsme respekt v cizině a vzduch v Čechách byl tak nádherně cítit právě nabytou svobodou, nadějí a očekáváním.

Text vyjadřuje názor autora, nikoli redakce deníku FORUM 24.

Lenka Kozáková