Současná politická situace v ČR by měla změnit mnohé.A to dokonce i v tak zdánlivě nesouvisejícím oboru, jako je medicína. Nejsem lékař, jsem  občan, který hodně pamatuje a se zájmem studoval historii.Jistě nejsem sám, kdo si všiml souvislostí, které jsou i dnes velice aktuální.To odborníci – psychologové a psychiatři by měli posoudit níže uvedené argumenty.Myslím, že je nejvyšší čas na zdravotní kvalifikaci – moci.

Definice drogové  či jakékoli jiné závislosti,je všeobecně známá.A tak si nelze nevšimnout, že všichni, kdo v dějinách disponovali větším či menším dílem moci, od těch nejubožejších frajtrů v různých armádách, až po tyranské císaře a totalitní diktátory, jeví stejné příznaky vad osobnosti, jako jakýkoli jiný „závislák.“Dokonce i vývoj této závislosti bývá velice podobný tomu, proč a jak se z původně „normálního“člověka stává narkoman.Tak především tady musí být nějaký podnět, iniciační obřad, který „pacienta“ přesvědčí aby se dal touto cestou.Příležitost, která  by se měla využít, když se nabízí a  ještě tak lacino. Z počátku vlastně o nic nejde, proč to nevyzkoušet, proč nezačít (brát,  vládnout,podnikat ,pouze jednou v životě podvést či ukrást…). Pak přichází druhá fáze – nadšení, jak se vše daří, jak to vše máme pod kontrolou.Jenže…droga se už musí brát ve větších dávkách, pravidelně,už to není jen jednou za život podvést či nedodržet slib.V tomto stadiu už nejde o peníze, těch je díky prvnímu stadiu dost a díky nim si lze koupit další díl drogy –moci.Ve třetím stadiu pak narkoman potřebuje moc ke svému životu.Musí mít rozhodování o životech jiných lidí,často o těch, kteří ani netuší nic o jeho existenci.Dějiny totalitních států dokládají jasně, že od zeleného stolu lze ovlivnit osudy celých generací,ba celých národů.Vzpomeňte si – Stalin a jeho „dislokace obyvatel“,Mao-ce-tung a jeho „kulturní revoluce.“A fáze č.4 – veškerý život i myšlení jedince se točí kolem drogy a přístupu k ní.A máme tady doživotní prezidenty,nesmrtelné vůdce lidu…či veřejně hlásanou touhu být celoživotním premiérem.

A protože má moc, slouží mu k získávání další drogy miliony dalších lidí.Mnozí z nich si ukusují svůj díl.Kariéristé,sloužící ve jménu svého břicha.Lidé, kteří by se „dokázali o sebe postarat“ za jakéhokoli režimu.Stejný je účel – droga.Jen způsob získávání je jiný – nacionalizmus,xenofobie,rozdělování společnosti, protože jednota nepřátel je nebezpečná,hledání  či vytváření nepřítele, i kdyby měl být ve vlastní rodině – „vnitřní.“

Droga dokáže člověka degradovat na pouhého živočicha. Již v roce 1971 dokázal slavný psychologický experiment američana Philipa Zimbarda naprosto jasně – moc nutí ponižovat ostatní.

Moc je droga jaksi celoplošná – v dějinách se  jí nevyhnou ani představitelé velkých náboženství,státních celků, průmyslových korporací.Moc je droga spravedlivá – jako smrt „klekne“ na evropana, asiata i afričana,nezáleží ji na náboženském vyznání.Zná jen jeden rozdíl – buď ji máte, nebo ne.

A prevence? Tak jako u jiných drog – nejúčinnější je veřejně ukazovat její zákeřnost a nebezpečí.Vše nazývat pravým jménem – jestliže se po droze pozvracíš nebo pokálíš, nesmí nám žádná morálka zakazovat ty zvratky a fekálie ukázat.Jestliže svou moc zneužíváš, musí  na to tvé okolí neustále upozorňovat,veřejnost musí vidět tvou špínu. A výchova –už mladý člověk si musí uvědomit, že je tady vždycky kontrolní systém, který mu neumožní drogu získat.Jestliže ten selže, tak tedy systém, který užívání drogy postihuje. Bohužel to vypadá,že i ČR patří mezi ty,kdo v prevenci a boji proti droze moci ostudně selhávají. Co s tím? Tak to žádná medicína nevyřeší! To je úkolem demokracie.

Text vyjadřuje názor autora, nikoli redakce deníku FORUM 24.

Revue Forum Banner
Jan Urbán