Nestojím o to, aby byl Zeman mým prezidentem. Naopak si myslím, že by bylo něco špatně, kdybych vůbec začal tímto směrem uvažovat.  Ale asi nemá cenu přemýšlet o něm, on je takový jaký je, výhrady vůči němu asi nemá cenu zmiňovat.
Za mnohem podstatnější považuji to, že ho lidé v této zemi, byť v poměrně malé většině, chtějí právě takového, jaký je.
Od roku 1990 si v této zemi vládneme sami, nehrozí nám žádné války či okupace, máme vybudovaný právní stát, volíme svobodně. A volíme Babiše, Okamuru a teď Zemana.
Samozřejmě po prvním návalu smutku, znechucení a rozčarování se ptám: “ Proč?“
Šlo to plíživě již od těch 90 let. Stát potřebuje nějaký ideál, který lidi sjednocuje, za kterým mají chuť jít. S počátku to byl v našem případě návrat k demokracii, touha jít na západ a změny se děly docela rychle. Pak se tempo zpomalilo, naprosto logicky, demokracie je sama o sobě svou povahou poměrně slabá a jakýkoliv posun v tomto smyslu je poměrně pracný a časově náročný. Lidé začali být netrpěliví. Za mnohem větší problém považuji ale skutečnost, že se tyto idee začaly čím dál více přetavovat do materiálních hodnot. Chtěli jsme domy jako na západě, televize, auta jako na západě, chtěli jsme se oblékat, nakupovat, jíst a cestovat jako lidé na západě a to vše pokud možno co nejdříve. Zapomněli jsme se ale učit přemýšlet jako lidé na západě. Zapomněli jsme na kořeny, hodnoty jako je pravda, odpovědnost, čest, pomoc bližnímu a svobodu a demokracii jsme začali chápat jako něco samozřejmého.
Postupem času se naší hlavní ideí stal plný košík ze supermarketu, většinou věcí, které ani nepotřebujeme, ale o kterých si myslíme, že mohou zvyšovat naši společenskou prestiž.
Vzpomínám si, jak když v roce 2015 vrcholila tzv. „uprchlická krize“, probíhalo v nějaké televizi interview na téma, čeho se lidé opravdu bojí a odpovědi byly ve směs stejné: „Abychom ochránili ty naše národní hodnoty“ a na dotaz, jaké hodnoty tu jsou unisono zněly odpovědi. “ No abychom se tady měli dobře a nic nám nechybělo.“ Na nic moc jiného se respondenti tenkrát nezmohli.
Tím narážím na další fenomén. Strach. Je to jedna ze základních emocí, úzce souvisí s pudem sebezachovy. Zvířata strachu čelí buď útěkem, nebo útokem, popřípadě se sdružují do stád za silným vůdcem. Lidé byli obdařeni rozumem a nejúčinněji strachu čelí racionálním myšlením a jednáním, ovšem ve chvíli, kdy se racionalita vytrácí a převládnou emoce, nastává problém.

Čím víc toho získám, tím víc se bojím, abych o to nějak nepřišel. To je v lidské společnosti běžné, nejen v té naší. Rozdíl je v přístupu. Odpovědný člověk intenzivně vnímá to, že on je pánem svého osudu a právě on je zodpovědný za to jakým směrem bude směřovat v dobrém i ve zlém. Lidé, kteří nemají tento smysl vyvinutý hledají pak oporu někde jinde. Hledají někoho, kdo je toho strachu zbaví, kdo to za ně vyřeší. Strach je mocný manipulátor. První volby Zeman vyhrál když rozvířil strach ze Sudetských Němců. Pro ty, kteří mají s bývalými Sudetskými Němci nějakou osobní zkušenost je to strach naprosto iracionální, ale na většinu populace to zabralo. Bála se a volila svého ochránce. Během, pěti let se situace radikálně změnila, ale našla se další záminka k vyvolání strachu. Vlna uprchlíku zaskočila Evropu, která to ale po prvním překvapení relativně ustála, nás se to reálně dotklo jen velmi okrajově, ale jako důvod ke strachu to naši společnost zasáhlo naprosto fatálně. Vzedmula se vlna nacionalismu nejhoršího zrna, který v lidech vyvolává ty nejtemnější pudy, nikam společnost neposouvá, pouze se vymezuje. Tato vlna nezůstala jen na pódiích křiklounů, ale jako mor se vkrádá i do našich životů („Nakupujte hezky česky“- co na tom, že jsou to po většině Babyšovy blafy, které vyrábějí korejští dělníci za otřesných podmínek, na tento reklamní slogan jsem obzvláště alergický). Lidmi ovládanými strachem se výborně manipuluje. Jsou totiž ochotní dát cokoliv včetně svých práv a svobody jen za slib, že je někdo toho strachu zbaví. To vědí moc dobře Zeman i Okamura a proto na to hrají. A funguje to. I za vydatné pomoci proruských webů, kteří svými dezinformacemi strach velmi vehementně šíří, a čínské televize Barrandov. I pro Rusy je to velmi výhodné. Vědí, že slabá a rozdělená země se snáze ovládá a svou 5. kolonu v Evropě potřebují. Drahoš dobře věděl, o čem mluvil, když upozorňoval na ovlivňování voleb ze strany Ruska. Zprávu BIS jsem četl také….
Poprvé ve své historii se sami ochotně zbavujeme svobody a místo, abychom si vládli sami, hledáme ty, kteří nás ochrání. Jedna éra končí, začíná druhá, otázka je, jaká bude, ale cítím, že to, co se děje dnes je teprve začátek. Asi si tou katarzí budeme muset projít. Neseme si za to odpovědnost pouze my sami. Na žádné Habsburky, Němce, Rusy, Komunisty to tentokrát nesvedeme. Možná to i je nám třeba. Přestat se stále schovávat za někoho jiného a nést za svá rozhodnutí, činy i minulost sami. Němci nám v tomto směru mohou být vzorem.
Zeman nikdy nebyl, není a nebude mým presidentem. Nepotřebuji mít „svého presidenta“ za každou cenu. Do mých 17 let tu vládl Husák, který také nebyl mým presidentem a přežil jsem to.

Spíš se ptám po vzoru Karla Kryla, „Zda tato vlast je ještě mojí vlastí…….“

Psáno v neděli ráno v pracovně s lahví rumu….jediné, co mne se současným presidentem spojuje je skutečnost, že jsem alkoholik a silný kuřák….

Ondřej Bílek

Text vyjadřuje názor autora, nikoli redakce deníku FORUM 24.

Ondřej Bílek