Vážení přátelé,

v posledních dnech se odehrálo několik událostí, které se dají chápat jako útok na svobodu projevu a slova. První událostí bylo napadení novinářů v Top hotelu na oslavách znovuzvolení Miloše Zemana, po té, co přítomní novináři chtěli pravdivě informovat o tom, co se zde odehrávalo po odjezdu prezidenta. Další událostí byl nucený odchod Jana Rejžka z Lidových novin. Třetí událostí byla kritika, která se snesla na hlavu investigativního novináře Janka Kroupy ze strany ředitele Českého rozhlasu kvůli údajné nevyváženosti jeho reportáže o neoprávněném hospodaření Agrofertu. Zdálo by se, že v epoše snadno dostupných informací, v éře internetu a sociálních sítí není svoboda slova tak důležitá jako dřív. Opak je pravdou. Pečovat o svobodu projevu, kvalitu žurnalistiky a objektivitu novinářů je v dnešní postmoderní době nesmírně důležité. Doba je plná dezinformací, polopravd a lží. Kvalitní novinář, který dokáže rozplést klubko informací vedoucí k pravdě a ještě je v uchopitelné podobě předá svým čtenářům, je v dnešní době k nezaplacení. Nesvoboda začíná vždy plíživě a bývá často rozpoznána, až když je pozdě. Vzpomeňme na postupné ukrajování svobod v nacistickém Německu, v poválečném Československu, nebo v době normalizace. Proto Vás vyzývám k obraně svobody slova a nezávislé žurnalistiky. Pojďme se společně zastat novinářů, kteří chtějí pravdivě informovat o chování našich současných politických špiček a lidí v jejich blízkosti. Pojďme společně podpořit novináře, kteří se nenechají zastrašit agresí, kteří se nedají koupit a kteří měří všem stejně. Nenechme se zmanipulovat lidmi, kteří nás děsí ztrátou bezpečí a domova kvůli hordám islámských uprchlíků a přitom nám sami každodenně ukrajují z naší vlastní svobody. Domov a bezpečí je pro mne jedině tam, kde mohu otevřeně a bez obav hovořit o jakémkoli tématu. Pojďme brát onen direkt do brady, který dostal novinář v Top hotelu, jako symbol úderu, který dostaneme my všichni, když včas nezakročíme. Je to síla, proti které je třeba se postavit. Je to síla nevědomého davu, který bere spravedlnost do svých rukou, aby prosadil své vlastní vidění světa, které jediné považuje za správné. Současně je to síla, kterou vždy zneužívají lidé, kteří se domnívají, že pravdu je možné vlastnit. Je to síla, která může rozložit i velmi kultivovanou společnost, jako se to stalo v Německu třicátých let. Je tady ale velká naděje. A tou je každý z nás. Každý z nás, kterému není lhostejný osud naší země. Každý z nás, který vnímá svobodu, kterou jsme dostali v roce 1989, jako dar. Ten, kdo přežije svou klinickou smrt,  chápe většinou svůj další život jako požehnání, jako příležitost k proměně. Pojďme se i my snažit, aby dar svobody zůstal zachován i pro naše děti. Já osobně pošlu tento dopis řediteli Českého rozhlasu. Přidejte se ke mně a pošlete panu řediteli Zavoralovi dopis nebo mail, v němž jej požádáte, aby v rámci svých možností usiloval o to, aby svoboda slova v České republice zůstala zachována. Můžeme si přitom vzpomenout na ty, kteří za obranu svobody riskovali svůj život. A nebylo jich v naší historii málo. Je za pět minut dvanáct. Je třeba jednat. Jinak hrozí nebezpečí, že nám budou léta jako memento v uších znít syrové verše Karla Kryla:“ K výkazu ztrát připište sebe, že jste jen couvali, mlčky a kvapně. Za to když brát chtěli vám nebe, že jste jen kývali. Bože, tak trapně ! “

Děkuji Vám

Lenka Kozáková

 

Text vyjadřuje názor autora, nikoli redakce deníku FORUM 24.

Lenka Kozáková