Ukazuje se, že kauza Lithium byla před parlamentními volbami útokem na ČSSD. Zároveň z této kauzy těžilo SPD a ANO, které kauzu přiživovaly. Prezidentský kandidát Jiří Drahoš řekl, že se obává další dezinformační kampaně, jejíž snahou by mělo být ovlivnění prezidentských voleb. S těmito akcemi je nejčastěji spojováno Rusko, přičemž prospěch by měl mít Miloš Zeman, který má s čelními představiteli této federace nadstandardní vztahy. Vliv Ruska na politiku v České republice sleduje Pražský institut bezpečnostních studií. Jonáš Syrovátka, který v institutu působí jako hlavní koordinátor projektu České volby v éře dezinformací, odpověděl deníku FORUM 24 na několik otázek.

Hrozí ovlivnění prezidentských voleb v ČR dezinformační kampaní? Z jaké strany nebo státu? 

Možnost, že se před prezidentskými volbami objeví dezinformační kampaň (či kampaně), nelze vyloučit. Autorem dezinformační kampaně přitom může být prakticky kdokoli – tým některého z kandidátů, anti-systémově naladěné skupiny či jednotlivci nebo orgány cizí státní moci. Bez ohledu na původce by státní orgány, média, politici i samotní kandidáti měli na toto riziko být připraveni.

Ukazuje se, že kauza „Lithium“ byla zřejmě dezinformační kampaní. Kdo za ní podle vás stál a jaký byl účel této aféry?

Za vyvoláním kauzy „Lithium“ stál web Aeronet, který se tomuto tématu věnoval již v květnu 2017, na což v srpnu na svém Twitteru reagovalo Centra proti terorismu a hybridním hrozbám MV. Vzhledem k tomu, že není známo, kdo za tímto webem stojí, nelze identifikovat konkrétní osobu (či skupinu osob), která je za tuto dezinformační kampaň byla zodpovědná. Je však nutné připomenout, že za šíření této dezinformace nenesou odpovědnost pouze osoby stojící za Aeronetem, ale i další dezinformační platformy, které ji přebíraly (šíření dezinformace zmapovaly Hospodářské noviny).

Článek, který vyšel na Aeronetu 4. 10. a zažehl celou kauzu, očividně měla za cíl poškodit ČSSD a mobilizovat k volbě SPD, která má být údajně schopna krádeži lithia zabránit.

Z politických stran kauzu nejvíce přiživovaly strany ANO, SPD a komunisté, současně jde o strany nebo hnutí, která bývají označovány jako ty, které mají blízko k Rusku. Jde o náhodu?

Mezi postojem zmíněných stran k Ruské federaci a využitím dezinformace týkající se lithia ve volebních kampaních nevidím souvislost. Skutečnost, že tyto subjekty danou dezinformaci využily, spíše odkazuje k jejich nízkému respektu vůči jednomu z hlavních pilířů demokratického vládnutí – férové volební soutěži.

V řadách fanoušku SPD se objevují sympatizanti s Ruskem. Hayato Okamura řekl, že jeho bratr Tomio pracuje na objednávku Kremlu. Je možná vazba této strany na Rusko? Pokud ano, co hrozí?

Jediné, co se dá nyní tvrdit s jistotou, je, že existuje ideová spřízněnost některých členů hnutí SPD s Ruskou federací (která se v minulosti projevila například návštěvou některých poslanců tohoto hnutí na okupovaném Krymu). Není nám známo, že by byla prokázána existence finančních vazeb mezi SPD a Ruskou federací. Každopádně tato otázka by měla být předmět pozornosti příslušných státních orgánů.

Proč by se Rusko snažilo ovlivnit politickou situaci v ČR?

Ruská federace má v ČR významné zájmy v ekonomické oblasti, zejména v oblasti energetiky. Schopnost ovlivnit politické rozhodování může ruským subjektům pomoci při prosazování jejich obchodně-strategických zájmů, což se například může týkat stavby nových bloků jaderné elektrárny Dukovany. Je však třeba připomenout, že přestože drtivá většina platforem šířících dezinformace je současnému ruskému politickému vedení nakloněna, přímé vazby na ruské subjekty lze doložit pouze v případě Sputnik CZ.

Co České republice hrozí, pokud bude znovu zvolen Miloš Zeman?

Znovuzvolení Miloše Zemana by znamenalo pokračování rétoriky, která podemílá demokratické instituce a znejisťuje naše spojence v EU a NATO. Pokračovala by také přítomnost osob s nejasnými vazbami na ruské a čínské byznysové prostředí v nejvyšších patrech české politiky. Na druhou stranu roli prezidenta v parlamentním systému nelze přeceňovat, a proto také velmi záleží na chování a postojích vlády.

Miloš Zeman bývá kritizován za nadstandardní vztahy s Ruskem, které má mít on a především jeho nejbližší okolí, konkrétně Martin Nejedlý a Zdeněk Zbytek. Považujete za rizikové, že jsou tito lidé v těsné blízkosti prezidenta?

Za rizikové považujeme nikoli primárně jejich vazby, ale zejména netransparentnost jejich působení na Hradě. Obdobný případ představuje působení předsedy čínské firmy CEFC Jie Ťien-minga ve funkci poradce prezidenta republiky.

Zasáhly tajné služby cizího státu do prezidentských voleb v roce 2013?

V současné době nemáme k dispozici žádné poznatky, které by naznačovaly, že by do prezidentských voleb 2013 zasáhly tajné služby cizích států.

Jak se obyvatelé ČR mohou bránit dezinformačním útokům?

Především je nutné si si toto riziko uvědomit, a proto být při přijímání informací, zejména vztahujících se ke kontroverzním tématům, ostražitý a snažit se o jejich kritické posouzení. Formou obrany může být také čerpání informací z více zdrojů, včetně zahraničních, a upozorňování na případy, kde se média nebo politici na šíření dezinformací podílejí. Státní instituce by měli v této oblasti vyjít občanům vstříc a být schopny rychle a srozumitelně reagovat na dezinformace, které se týkají oblastí spadajících do jejich kompetence. V dlouhodobé perspektivě se společnost může bránit vylepšením vzdělávacího systému, který se musí přizpůsobit současnému světu ovlivněnému boomem informačních technologií, a soustavným budováním důvěry mezi společností a státními institucemi.

Monitorujete dezinformační weby v ČJ? Které považujete za nejnebezpečnější?

V rámci projektu České volby v éře dezinformací monitorujeme pět platforem, které v minulosti šířily dezinformace, mají vysokou čtenost a vytvářejí originální obsah. Konkrétně se jedná o AC24, Protiproud, Parlamentní listy, Sputnik CZ a FB stránku Zprávy.cz. V rámci spolupráce s EU East Stratcom Task Force občasně monitorujeme i dění na dalších dezinformačních webech.

Ze nejnebezpečnější považujeme média, která představují most mezi mainstreamem a prostorem platforem, jejichž obsahem jsou primárně konspirační a dezinformační texty. Tato média totiž svou zdánlivou demokratičností (která je však ve skutečnosti absencí novinářské etiky) přispívají k legitimizaci dezinformací a napomáhají k jejich šíření do mainstreamu. Za typický případ tohoto typu webu lze označit Parlamentní listy. V rámci Facebooku se podobného statusu (zatím neúspěšně) snaží dosáhnout FB stránka Zprávy.cz (dříve fungující pod názvem WeAreHereAtHome).