Když přišla Janu Kněžínkovi premiérova nabídka na post ministra spravedlnosti, dlouho neváhal. Jeho trestní stíhání mu nevadí. Už jednou se mu osvědčil, když zahrál do autu oznámení dvou úředníků, že na ministerstvu financí došlo k protiprávnímu jednání ve prospěch Agrofertu. Kauza se nakonec paradoxně obrátila proti nim.

Andrej Babiš potřeboval rychle urovnat blamáž po nezdařeném angažmá Taťány Malé. Nakonec ji musel nedobrovolně stáhnout, jelikož se nechtěl podle svých slov nadále zabývat jejími poznatky ze života králíků. Jako slepá ulička se následně projevil i jeho záměr, že požádá prezidenta, aby „dočasně“ jmenoval šéfem resortu jeho osobně.

Trestní stíhání premiéra nevadí

Z obavy před rostoucím odporem kvůli jasnému konfliktu zájmů se nakonec rozhodl pro jiné jméno. Doslova přes noc sáhl po dosavadním místopředsedovi Legislativní rady vlády Janu Kněžínkovi. Není sice jasné, zda je tato volba dočasná či trvalá, ale to teď není podstatné. Doutnající požár byl na chvíli uhašen.

„Ve státní správě se pohybuji již řadu let, byl jsem náměstkem ministra Pelikána i ministryně Malé. Tím jsem měl rozhodování jednodušší,“ řekl Kněžínek novinářům. Na dotaz, zda mu jako ministru spravedlnosti nevadí trestní stíhání premiéra, odpověděl: „Kdyby mi to vadilo, tak tu bezesporu nebudu stát.“

Babišovi není Kněžínkovo jméno neznámé. Z nedávné minulosti je pojí velmi citlivá kauza, která tehdejšího ministra financí nepříjemně ohrožovala. Naplno také poodkryla, jak to ve skutečnosti myslel a stále myslí s bojem proti korupci.

Chci chránit whistleblowery

Případ se odehrál před dvěma lety, tedy v době, kdy vrcholný politik a majitel Agrofertu potřeboval odvést pozornost od vyšetřování Čapího hnízda, jehož mediální a opoziční ozvěna tehdy nabývala na síle. Z ničeho nic se začal profilovat jako hlasitý propagátor whistleblowerů, tedy oznamovatelů nezákonného jednání na svém pracovišti.

Měsíc po nepříliš vydařené obhajobě kauzy Čapí hnízdo na půdě sněmovny, kde vyzradil svoje děti jako vlastníky farmy, představil ministr financí vlastní poslanecký návrh zákona na ochranu oznamovatelů trestné činnosti. Tehdy konkurenční vůči vládní předloze Jiřího Dienstbiera, který tuto neohlášenou iniciativu nesl velmi nelibě.

„Nový zákon má chránit případné oznamovatele od prvopočátku. Je to zesílení boje proti korupci, který ministerstvo pod mým vedením prosazuje. Bohužel zatím naše společnost nemá instrument, jak tyto lidi ochránit,“ uvedl tehdy Babiš.

Whistlebloweři by mohli podle jeho radikálnějšího návrhu, než zamýšlel Dienstbier, využít jednak anonymního oznámení, kdy by komunikovali s policií a žalobci napřímo, aniž by byla známa jejich identita. Nebo by mohli podat trestní oznámení, přičemž v případě ztráty místa, což by šlo velmi komplikovaně, by obdrželi jako bonus od ministerstva financí až 600 tisíc korun.

Tyto populistické návrhy nakonec jako nereálné padly pod stůl. A jaká je realita?

Nezákonné slídění na úřadu OLAF

V lednu téhož roku vyšlo najevo, že náměstek ministra financí Tomáš Vyhnánek pověřil zaměstnankyni resortu Barboru Boschat, což sama přiznala, aby v Bruselu bez vědomí svých přímých nadřízených vyzvídala informace o vyšetřování Čapího hnízda a dotací pro Agrofert na Úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). Případ popsal magazín Reportér.

Zjistili to ředitelka příslušného odboru Martina Uhrinová a její podřízený Ladislav Janák, kteří byli na nestandardní dotazy Boschat podepsané smyšlenou funkcí vrchního rady upozorněni přímo z OLAFu. Jelikož tak úřednice činila nelegálně, tajně a bez řádné evidence pod číslem jednacím, bylo o této věci informováno vedení ministerstva.

Náměstek Vyhnánek na oba ovšem zatlačil, aby se přestali korespondencí Boschat zabývat, a proto se Uhrinová s Janákem ohlásili u samotného ministra.

Ministr Babiš slíbil pomoc

„V rámci dvou schůzek s ministrem financí Andrejem Babišem byl pan ministr seznámen s případem utajeného požadavku Ing. Boschat, který činila na pokyn náměstka ministra Vyhnánka pro společnost Agrofert. Andreji Babišovi byly předestřeny důkazy v podobě mailů, výpisu z internetové aktivity jmenované a výpis služební pošty,“ stojí v úředním záznamu a na jiném místě se píše, že ministr přislíbil pomoc s vyšetřováním. Rozešli se s tím, že mají ústní souhlas, aby v prověřování pokračovali.

Všechno pochopitelně dopadlo jinak. Babiš rozdal svým podřízeným příslušné pokyny, ale poněkud jiným směrem. Po půl roce byly výsledky této kauzy zarážející. Ti, kdo upozornili na podezřelé machinace, se dočkali kárného řízení kvůli úniku informací, a nakonec museli úřad opustit. Jednání Barbory Boschat bylo naopak shledáno v pořádku.

Následně zvítězila ve výběrovém řízení na ředitelku odboru, pod který spadá agenda analýzy a hlášení nesrovnalostí při čerpání evropských dotací. Nahradila tak svoji dosavadní nadřízenou Uhrinovou, která spolu s Janákem a úřadem OLAF považovala její jednání za závažné porušení interních pravidel. Na základě získaných informací totiž mohla varovat ministra financí o detailech kontroly evropské dotace, k níž se tehdy schylovalo.

Whistleblowing naruby

Takto vypadá Babišův „whistleblowing“ v praxi. Oznamovatelé nezákonného jednání jsou potrestáni, a ti, co porušují předpisy, jsou povýšeni. „Je to prohra. A určitě můj konec na ministerstvu,“ prohlásil tehdy Janák a dodal: „Je to prostě fraška.“

Jak s touto fraškou – jak jinak nazvat celé protikorupční tažení hnutí ANO – souvisí nový ministr spravedlnosti Jan Kněžínek? Vláda Bohuslava Sobotky jej v roce 2015 jmenovala tzv. prošetřovatelem při Úřadu vlády. Má na starosti vyšetřování protiprávního jednání členů vlády nebo dalších vysoce postavených činitelů. Jako na poslední instanci se na něj se svojí kauzou obrátili whistlebloweři Uhrinová s Janákem.

Vládní prošetřovatel Kněžínek v rozhodnutí konstatoval, že náměstek Vyhnánek, úřednice Boschat ani ministr Babiš neporušili zákon. Smetl případ ze stolu s tím, že nespadá do jeho kompetence. A dnes si na něj premiér vzpomněl při hledání ministra spravedlnosti. Do „protikorupční vlády“, jak ji premiér sám s oblibou nazývá, podobní obhájci „jeho spravedlnosti“ jistě patří.

.

Revue Forum Banner
Jiří Sezemský
Jiří Sezemský
Komentátor deníku FORUM 24
Další články autora