Volební mašina Andreje Babiše jede jako dobře namazaný stroj, dnes by se spíše řeklo jako dobře sestavený software. Všechno jde, dokud se do ložisek nedostane písek nebo do softwaru virus.

Nejslabším článkem Babišovy kampaně je Babiš. Proč? Protože je současně tím článkem nejsilnějším. Je to jen zdánlivý paradox. Všechno s ním stojí a padá, bez něj by jeho útvar, nazývaný občas hnutí nebo strana, nebyl nic.

Protože ideové názory útvaru nehrají žádnou roli (opravdu by byl někdo z těch 35 procent sympatizantů schopen je vyjmenovat?), jde jen o sympatii k Vůdci.

Vůdce si, jak je to u populistických politiků běžné, vytvořil – či nechal si vytvořit – svůj obraz miliardáře z lidu, který snad ani žádný miliardář není. Snesl se na tuto zemi jako nějaký avatar, aby tu vyčistil Augiášův chlév. Chodí mezi prostým lidem jako spasitel, káže, sklání se k nebohým, má úsměv a vlídné slovo.

Má to jen jeden háček, bojí se konfrontace s čímkoli, co by tento božský zjev narušilo. Jakmile by se měl účastnit naživo debaty s politickými oponenty nebo když narazí na občana, který mu vmete do tváře tvrdá slova, přestane se ovládat, ztratí nervy a je vulgární a bez argumentu.

Je otázkou, jak dlouho bude trvat, než si tohle všechno uvědomí jeho protivníci a začnou to využívat. Vykolejit Babiše je snadné, stačí se dostat do jeho fyzické blízkosti a docílit toho, aby oligarcha kritiku zaslechl. A máte ho. Selfíčkový svět s dětičkami a dámami, jejichž krása z tílek přímo přetéká, se hroutí.

Zatímco na Zemana a Paroubka oponenti vyzkoušeli vajíčka, což je přece jen poněkud brutální, slovo je slovo. Babiš totiž neumí souvisle říci nic a nezmůže se na odpor. Jeho poradci to nejspíš dobře vědí, a proto ho takové konfrontace vzdalují. Jenže to se dá zařídit ohledně nějaké televizní debaty, nedá se ale zajistit, aby se Babiš nesetkával s lidmi pod širou oblohou a nebyl konfrontován se svými počiny od běžných lidí.

Spisovatel Jan Beneš kdysi napsal, že měl zásadu, že je třeba každý den srát bolševika. Stejně tak je třeba každý den jemně poškádlit Miloše Zemana a Andreje Babiše. Oni to nemají rádi, a proto je třeba to dělat. Samozřejmě nikoli primitivně a demagogicky, to by se obrátilo proti smyslu věci.

Stačí vždycky položit jednu jednoduchou otázku. On už se chytí.

Kde jste vzal peníze na rozjezd svého podnikání a od koho?

Co jste hlásil jako agent na schůzkách s Stb?

Jak to bylo s Čapím hnízdem?

Kdyby se toto Babiš dočetl, asi by zase zvolal, že je to kampaň. No ano, je to kampaň. Máme před volbami, ne?