V souvislosti s chystaným obviněním Andreje Babiše a jeho pravé ruky Jaroslava Faltýnka v kauze Čapí hnízdo se jeví jako až nápadně prozřetelná letošní změna morálního kodexu hnutí ANO. Kdyby neproběhla, museli by se oba muži po zahájení trestního stíhání vzdát mandátu, funkce a členství v hnutí ANO. Dnes to už neplatí.

Tato zdánlivě nenápadná úprava byla o to prozřetelnější, jelikož by dvě nejvýznamnější postavy ANO nemohly ani kandidovat v parlamentních volbách, což by způsobilo totální kolaps hnutí. Dnes se potvrzují tehdejší spekulace, že zřetelné změkčení kodexu bylo přesně šité na míru zejména jeho vůdci, kolem něhož se v té době začaly vršit problémy.

Morální kodex

Aby „neposkvrněný“ oligarcha ukázal, jak se liší od „zašpiněných“ politických stran, nechal si v listopadu 2013 schválit Morální kodex reprezentanta politického hnutí ANO 2011 (původní verze ZDE). Tento vzletný manifest definoval jedenáct morálních zásad, kterými je povinen se řídit každý reprezentant hnutí ve veřejné funkci na všech úrovních.

[ctete]137507[/ctete]

Znělo to líbivě, každý slušný člověk musel souhlasit. Konečně někdo, kdo to myslí s morálkou a etikou v politice vážně. Jenže postupem času se ukázalo, že morální kodex je jen cár papíru, který nedodržují hlavně nejvyšší představitelé ANO.

Na problémy s udržením ambiciózně nastavených pravidel chování paradoxně upozornil Babišův server iDNES.cz (29. 3. 2017). Poukázal na to, že ANO změkčilo morální kodex a stíhaný člen hnutí nově nemusí rezignovat. Změnu přijal 23. ledna výbor hnutí mediálně skrytým usnesením, přičemž nová verze kodexu byla zveřejněna až počátkem března.

Inkriminovaná změna se týkala desátého bodu, který zněl v původní verzi následovně: „Reprezentant, proti němuž je zahájeno trestní stíhání, neprodleně rezignuje na volený mandát, na svou funkci ve Hnutí a na členství ve Hnutí.“

V praxi by to znamenalo, že představitel ANO obviněný kvůli podezření z porušení zákona by měl automaticky odejít z politiky. To by dnes platilo i pro Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka už v září letošního roku, pokud by je poslanecká sněmovna vydala k trestnímu stíhání. Něčeho podobného se však dnes obávat nemusejí.

Výrazně snížené nároky

Nově přijatá verze desátého bodu kodexu výrazně snižuje nároky na politiky: „Reprezentant, proti němuž je podána obžaloba pro úmyslný trestný čin nebo nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti a ve spojení s výkonem veřejné funkce, neprodleně rezignuje na volený mandát, na svou funkci v Hnutí a na členství ve Hnutí.“

Nová úprava se tedy vztahuje pouze na kriminalitu související s působením v politice, a stíhaný představitel hnutí ANO získává čas, protože od obvinění k obžalobě, ke které také nemusí dojít, někdy ubíhají dlouhé měsíce i roky.

V době, kdy výbor přijímal tuto změnu, kulminovala kauza korunových dluhopisů vydaných Agrofertem Andreji Babišovi s vysokým úrokem v objemu 1,5 miliardy korun. Na exministra financí tehdy bylo podáno trestní oznámení kvůli podezření z krácení daně a porušení povinnosti při správě cizího majetku.

I když se předseda hnutí ANO brání, že tuto kličku využívaly stovky dalších firem, přesto policie prověřuje, zda v jeho případě nedošlo k ekonomicky nepodloženému obcházení zákona s jediným cílem vyhnout se placení daní ve výši desítek milionů korun.

Souvislost s Čapím hnízdem

Na přetřes změna morálního kodexu přichází znovu dnes v souvislosti s kauzou Čapí hnízdo, která tehdy žila déle než rok v médiích a jejíž vyšetřování v té době značně pokročilo. Policie spěla k rozhodnutí o obvinění konkrétních osob, která měla původně padnout do konce března. Nakonec byl termín ještě prodloužen.

O této souvislosti překvapivě spekuloval iDNES.cz: „Na případný dotační podvod soukromé firmy, který nesouvisí s angažmá ve vládě či poslanecké sněmovně, se tak morální kodex nevztahuje a Babiš si tak může veškeré své funkce ponechat. V souvislosti s tímto krokem tam vznikají otázky, zda se hnutí nepřipravovalo na možné obvinění Babiše v kauze Čapí hnízdo,“ uvedl doslova.

Podobně referovaly Lidové noviny (30. 3. 2017). „Faktem je, že kdyby se Babiš musel vzdát své funkce i členství, jak původní kodex říkal, před volbami do poslanecké sněmovny, byl by to pro jeho stranu, která stojí hlavně na něm samém, citelný zásah,“ připomínají.

[ctete]135857[/ctete]

Deník v té době poprvé zaspekuloval, že se připravuje obvinění samotného předsedy hnutí ANO. „V pražských lobbisticko-finančních kruzích již několik dnů koluje spekulace, že v případu Čapího hnízda by mohlo brzy padnout obvinění. A to přímo na Babiše. Tyto ,drby‘ přiživuje i silná nedůvěra hnutí k ministerstvu vnitra a policejnímu prezidiu, které loni společně provedly kontroverzní policejní reorganizaci.“

Jak je vidět, něco na těch „drbech“ bylo. Oddálení obvinění bylo způsobeno obstrukcemi Babišových advokátů, kteří iniciovali dohledovou prověrku nad případem, jíž se ujala pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Po jejím skončení, když nenašla vážnější pochybení, pouze kritizovala státního zástupce za příliš dlouhou dobu vyšetřování.

Prázdné proklamace

Měřeno dnešní optikou přišla změna kodexu Babišovi a Faltýnkovi jako na zavolanou a zachránila jim v tuto chvíli politický život.

Jinak je morální kodex hnutí ANO v praxi jen pouhou prázdnou proklamací, o čemž svědčí například čtvrtý bod: „Zvolený Reprezentant nefiguruje v žádném střetu zájmů. V případě, že by u něj střet zájmů nastal, vyřeší jej co nejrychleji, bez ohledu na osobní zájmy zvoleného Reprezentanta.“

Permanentní střet zájmů Andreje Babiše formálně, nikoli fakticky, vyřešila až nedobrovolná změna zákona o střetu zájmů proti jeho vůli, zakazující členům vlády ovládat celostátní média a firmy čerpající státní dotace, úlevy a zakázky.

Ve střetu zájmů se často ocitá i Jaroslav Faltýnek, kvůli jehož působení v dozorčí radě Státního zemědělského intervenčního fondu, dohlížející na rozdělování dotací, požaduje Evropská komise po České republice pokutu 22 milionů korun. A nic se neděje.

Na příkladu „protikorupčního“ hnutí ANO, které vstoupilo do politického prostoru s cílem chovat se jinak než tradiční „zločinní“ politici, se v plné míře projevují slabiny moralizujících jakobínů a věrozvěstů čistoty v politice. Účelové úpravy a formálnost morálního kodexu jsou jen jedním z průvodních jevů skutečného obrazu hnutí, skrývajícího se za populistickým marketingem.