Městský soud v Praze zprostil obžaloby brigádního generála Vladimíra Halenku v armádní kauze, přičemž konstatoval naprosté selhání orgánů vyšetřovatelů bývalého ÚOOZ a pražských vrchních žalobců. Není to poprvé, co se Šlachtův útvar podepsal na destrukci bezpečnostních složek a lidských osudů.

Jedním z hlavních problémů, který provázely pověst bývalého Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) vedeného Robertem Šlachtou, bylo zasahování do oblastí, které nespadaly do jeho kompetencí. S posvěcením spřízněné skupiny pražských a olomouckých vrchních žalobců raději řešil citlivé politické kauzy než metanolovou aféru či organizovaný zločin ruskojazyčných mafií.

Speciální oblastí Šlachtova zájmu byli vysocí funkcionáři obranných a bezpečnostních složek, jež svými aktivitami opakovaně rozkládal, aniž předkládal pádné důkazy, že se „sprostí podezřelí“ něčeho dopustili. To se nakonec stalo hlavním spouštěčem policejní reformy a sloučení protimafiánského a protikorupčního útvaru do jedné centrály.  Zde je přehled těchto kauz, generál Halenka zdaleka nebyl jediný.

1) Brigádní generál Vladimír Halenka

Březen 2015: ÚOOZ zorganizoval razii na ministerstvu obrany a generálním štábu české armády kvůli podezření z příliš levného výprodeje armádních dílů. Přes státní podnik VOP CZ se dostávaly k firmě Excalibur Army zbrojařského magnáta Jaroslava Strnada, který je se ziskem prodával. Strnad však z ničeho obviněn nebyl. Na těchto obchodech se měl podle policie podílet ředitel Sekce podpory ministerstva obrany, která řídí armádní logistiku, brigádní generál Vladimír Halenka. Policejní zákrok ho zastihl ve čtyři hodiny ráno a kvůli obvinění musel následně svoji funkci opustit.

Městský soud však před Vánocemi Halenku a další tři bývalé manažery ministerstva obrany osvobodil. „Orgány činné v trestním řízení v této věci naprosto selhaly. My jsme nedošli k závěru, že by byla způsobena jakákoliv škoda. Stejně tak nebyl zjištěn žádný úmysl škodu způsobit,“ zdůvodnila rozsudek soudkyně Blanka Bedřichová.

Tato blamáž je o to horší, že při ní docházelo k manipulacím. Podle soudkyně měla obžaloba zatajovat důkazy včetně znaleckých posudků, svědčících ve prospěch obžalovaných.

Co je však nejskandálnější, vyšetřovatelé zkreslovali i některé odposlechy. Pokud se v přepisu jednoho z nich objevilo „on mi ten seznam dal, to vím jistě, on mi ten seznam dal“, místo skutečného výroku „on mi ten seznam nedal, to vím jistě, on mi ten seznam nedal“, je to poměrně velký významový rozdíl.

Rozsudek zatím není pravomocný, nicméně městský soud odhalil praktiky, které si spřízněná policejně prokurátorská skupina za rámeček nedá. Nemluvě o poškozeném renomé a lidských osudech nejen jednoho z předních generálů české armády.

2) Hlavní auditor NATO Jan Vylita

Březen 2015: „Velká armádní kauza“, jak bylo tehdy v médiích avizováno, zasáhla i jednoho ze šesti hlavních auditorů NATO Jana Vylitu. Podle policie měl být součástí Halenkovy „organizované skupiny“ podvodně obchodující s náhradními díly. Kvůli tomuto podezření musel odejít z centrály NATO, což v očích spojenců poškodilo náhled na Českou republiku, a přišel o bezpečnostní prověrku.

Jan Vylita nebyl z ničeho obviněn, ovšem díky zásahu Šlachtova útvaru byl profesně zlikvidován. Stejný soud loni v prosinci rozhodl, že o prověrku přišel neprávem.

3) Ředitel Úřadu SKPV Milan Pospíšek

Říjen 2015: Obětí další Šlachtovy spektakulární operace Vidkun se stal mimo jiné bývalý ředitel Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Milan Pospíšek. Jeho jméno se údajně objevilo v policejních odposleších, krátce nato odešel z policie. Už tehdy se hovořilo o tom, že kauza Vidkun, zaměřená proti několika olomouckým policistům, podnikatelům a hejtmanovi Jiřímu Rozbořilovi (ČSSD), měla překrýt obvinění podané GIBS Šlachtova blízkého spolupracovníka Luďka Vokála z vynášení informací ze živých spisů a korupce.

Zatímco s Vokálem probíhá soud, kauza Vidkun se dosud příliš nehnula z místa. Milan Pospíšek nebyl z ničeho obviněn.

4) Ředitel GIBS Ivan Bílek

Listopad 2015: Nejhmatatelnějším výsledkem kauzy Vidkun byla rezignace ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Ivana Bílka. Šlachtův útvar se zaměřil i na jeho podřízené a útok na vedení inspekce byl jistě jedním z klíčových cílů této akce. Už v té době o pozici ředitele GIBS usilovalo hnutí ANO, o čemž svědčila dlouhodobá kampaň v Babišových médiích, vynášejících interní informace o „neutěšených“ poměrech v inspekci.

Ivan Bílek nebyl z ničeho podezřelý a jeho odstoupení mělo uklidnit situaci v GIBS. Nicméně neuklidnilo Andreje Babiše, který si v jejím čele představoval svého člověka.

5) Policejní prezident Tomáš Tuhý

Červen 2016: Pod silný mediální tlak se dostal policejní prezident Tomáš Tuhý krátce poté, co Robert Šlachta opustil policii na protest proti policejní reorganizaci. Šlachtův spolupracovník z ostravské expozitury ÚOOZ Jiří Komárek ho lživě obvinil z vynášení informací o policejní razii, což následně nedoložil ani u soudu. Cílem šlachtovců, kteří kooperovali s hnutím ANO, však bylo v první řadě vyhrotit situaci nehledě na věrohodnost důkazů. Dokonce přitom použili zfalšované usnesení GIBS, údajně dosvědčující Tuhého vinu.

Tuhý nebyl z ničeho obviněn a tlaky ustál. Po sněmovních volbách mu však bylo naznačeno, že se s ním dál nepočítá, a po dohodě skončil jako velvyslanec na Slovensku.

6) Ředitel GIBS Michal Murín

Únor 2018: Na svém místě dlouho nevydržel ani ředitel GIBS Michal Murín, který nastoupil po Bílkovi. Premiér v demisi Andrej Babiš ho vyzval k rezignaci, a když se Murín vzepřel, byl masivně skandalizován ve spolupráci s vedením státního zastupitelství a s použitím úniků z policejních protokolů. Na kampani se podílel i Jaroslav Soukup, který v jednom ze svých pořadů citoval i z Murínova výslechu souvisejícího s kauzou Beretta, pořízeného dalším Šlachtovým spolupracovníkem Janem Lisickým.

Murínův odchod, ačkoli nebyl z ničeho obviněný, završil spory bývalého vedení GIBS se Šlachtou a špičkami státního zastupitelství, které v souladu s premiérem Babišem dosadily „svého“ Radima Dragouna.

7) Vyšetřovatel Čapího hnízda Pavel Nevtípil

Leden 2018: Šlachtův spolupracovník Jiří Komárek byl připravený kompromitovat i vyšetřovatele Čapího hnízda Pavla Nevtípila. Okamurovci ho pozvali na jednání Mandátového a imunitního výboru před druhým hlasováním o vydání Babiše a Faltýnka k trestnímu stíhání. Komárek chtěl použít útržkovité odposlechy ze živých spisů, které nesměl mít k dispozici. Měl v úmyslu navodit nijak neprokázaný dojem, že je vyšetřovatel propojený s advokáty lobbisty Iva Rittiga, čehož se okamžitě chytil premiér Babiš.

Nakonec nebyl Komárek zbaven mlčenlivosti, nicméně selektivně vybrané Šlachtovy odposlechy se objevily u soudu v jiné kauze s Vladimírem Sittou, kterou rovněž vyšetřoval Nevtípil. Už dříve byl odposloucháván ÚOOZ a jeho další diskreditaci nelze vyloučit.

Šlachtovi lidé nezřídka torpédovali bezpečnostní složky státu a tím mimo jiné odvraceli pozornost od vlastních problémů. Je pozoruhodné, že tyto aktivity vždy souvisely s dozorem olomouckého nebo pražského vrchního státního zastupitelství, a téměř vždy je provázely nestandardní až nezákonné kroky a masivní úniky ze spisů do Babišových médií. Bez vyvození jakékoli odpovědnosti.

V nejednom případě uvolnili cestu figurám vstřícnějším nastupující vládě Agrofertu a stali se tak významnými spojenci mocenských ambicí Andreje Babiše.

 

 

Revue Forum Banner
Jiří Sezemský
Jiří Sezemský
Komentátor deníku FORUM 24
Další články autora