Hlasovací mašinerie babišovců, komunistů a okamurovců nepodpořila předsedu ODS Petra Fialu ve volbě místopředsedů sněmovny, přestože se hnutí ANO dušovalo, že ctí poměrné volební zastoupení. Andrej Babiš mezitím téhož předsedu vyzývá, aby s ním složil vládu. Připomíná to hru na hodného a zlého estébáka.

Kdo sledoval další dějství „nových pořádků“, volbu místopředsedů poslanecké sněmovny, stal se svědky nedůstojného divadla. Koalice hnutí ANO, KSČM a SPD neodolala pokušení, neudržela na uzdě touhu pokořit kandidáta Demokratického bloku a nezvolila jej do vedení. Příště už prý projde.

Impozantní koalice

V normální situaci by na tom nebylo nic divného. Svou vůli projevila parlamentní většina a při pohledu do nedávné minulosti nejsou opakovaná hlasování při volbě do vedení sněmovny neobvyklá. Nicméně dnes se nenacházíme v normální situaci, ačkoli se mnozí tváří, že tomu tak není a současné poměry považují standardní. Nejsou, bohužel.

[ctete postid=“168265″ title=“Žádost o vydání přichází Babišovi nevhod. Policie ale nemohla jednat jinak“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2017/11/Babiš-Faltýnek-Čapák-385×230.jpeg“ excerpt=“Andrej Babiš se podivuje nad „rychlostí a urputností“ policie, která znovu požádala “ permalink=“http://forum24.cz/zadost-o-vydani-prichazi-babisovi-nevhod-policie-ale-nemohla-jednat-jinak/“]168265[/ctete]

Půdorys nové sněmovny dává tušit, že ještě nikdy v polistopadové historii nedostalo prostor tolik zastánců marketingového populismu a extremismu. Parlamentní znalci považují současné složení sněmovny za nejméně přátelsky naladěné vůči principům obrany svobody, parlamentní demokracie a právního státu.

Ještě nikdy nebyl mezinárodní kredit České republiky v takovém ohrožení. Tím spíše, pokud bude tento blok v prezidentské volbě doplněn současnou hlavou státu, kterou vítají raději na Východě než na Západě, která se podle toho náležitě chová, a která dnešní hlasovací koalici považuje za „impozantní“.

Situace se zpřehledňuje

Z jiného úhlu pohledu ovšem není úplně špatně, že se dnes poměrně rychle rozkrývají karty a situace se zpřehledňuje. Nejde jen o obsazení parlamentních postů. Ukazuje se, kdo kam patří, co se od koho dá očekávat, i když následující vývoj může dostat nepředvídatelnou dynamiku. Co poslední čtení situace předznamenává?

Arogance síly, snaha kleknout na parlament a nezvladatelná touha vyřizovat si účty s demokratickou opozicí, která chce jediné – dodržet parlamentní zvyklosti i v otázce zastoupení vedení sněmovny, je sice viditelná a zahanbující, ale příliš přehnaná.

Je nedůstojnou vizitkou těch, kteří tuto taktiku orchestrují. Zpočátku může vypadat efektně jako účtování s „prohnilým systémem“, který ovšem nahrazuje vláda oligarchie, stalinistů a extremistů. Slabiny mesaliance stran, které jdou jinak proti sobě i překrýváním voličů, se dříve či později někde musí projevit.

Babišistán šponuje nenávist vůči těm, kdo nejsou ochotni se před ním pokořit. „Slyšeli jsme stokrát, že ANO ctí poměrný systém. Ale kdo nepolíbí prsten, nepřijde poníženě prosit o funkce, žádné nedostane. Alespoň občané vidí, kdo na jaké straně stojí. My ten prsten kvůli žádným funkcím políbit nepůjdeme,“ reagoval na Fialovo nezvolení předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura.

Hazard s cinknutými kartami

Je jen dobře, že ostatní strany postup Babišova bloku odsoudily. Nebude jiné vyhnutí, než pokud to takhle půjde dál, najít vůči této formaci nejmenšího společného jmenovatele. Oligarchovi ze všeho nejvíce vyhovuje roztříštěná a vzájemně se hašteřící opozice, protože se ve své nátlakové přesilovce nemusí tolik obávat, že začne dostávat „vlastňáky“. Spoléhat na nevypočitatelného populistu Okamuru a Husákovy pohrobky je v reálu hazard s cinknutými kartami.

Jít políbit prsten, to by byla v dané situaci nejhrubší chyba. Don Babiš nectí demokratické postupy. Každého, kdo se mu ukloní, jen využije, ale v nitru duše jím pohrdá. Kdykoli ho může odkopnout, pokud přestane naplňovat jeho představy. Přebírá stát jako Agrofert firmu, o kterou projeví zájem. Nejdříve položí na stůl ve skutečnosti nevýhodnou nabídku, a když protihráč nereaguje, usiluje o nepřátelské převzetí.

Respekt jen k někomu

Pokud předseda nejsilnější sněmovní frakce Jaroslav Faltýnek opakovaně prohlašuje, že jeho hnutí respektuje princip poměrného zastoupení ve sněmovně, a poté veškeré dohody poruší, potvrzuje jen svou nevěrohodnost. Totéž platí pro nového předsedu sněmovny Radka Vondráčka, který krátce po svém zvolení sliboval: „Budu řídit sněmovnu s plným respektem ke každému a chtěl bych, aby tady vládla demokratická diskuse.“  Zatím se mu to moc nedaří, ale kdo mu také mohl věřit?

[ctete postid=“167046″ title=“Dárek k výročí 17. listopadu: Vládu agenta Bureše podrží agent Falmer“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2017/11/17.11.1989-2-385×230.jpeg“ excerpt=“Při příležitosti 28. výročí 17. listopadu se ve složité povolební situaci začíná “ permalink=“http://forum24.cz/darek-k-vyroci-17-listopadu-vladu-agenta-burese-podrzi-agent-falmer/“]167046[/ctete]

Zároveň tyto manévry dokládají, jak si hnutí ANO představuje společné vládnutí. Nabízí vstup do vlády ODS, aby ji druhého dne podrazilo při volbě vedení sněmovny. To může Agrofert udělat každému a může k tomu využít estébácké metody různého typu, přičemž osvědčeným nástrojem jsou dehonestující kampaně ve firemních denících.

Donucovací škála je pestrobarevná, i když už obehraná. Zdánlivě připomíná metodu cukru a biče, i když cukru je ve skutečnosti poskrovnu, a je vykoupen zaplacením ztráty tváře před vlastními voliči.

Dvě koalice

Postup ANO zatím spíše připomíná oživení hry na hodného a zlého estébáka, když vyhlédnutou zájmovou osobu lámali ke spolupráci. Někdo si zachoval čest a nepovolil i za cenu osobních perzekucí, někdo naopak vázací akt podepsal, někteří dokonce s elánem. Co nám to jenom připomíná?

Současné rozložení sil ve sněmovně naznačuje, že pokud hnutí ANO někoho přesvědčí podepsat „vázací akt“ společné vlády, budou ve skutečnosti vládnout dvě koalice. Jedna oficiální vládní a v záloze druhá neoficiální sněmovní, tvořená současným hlasovacím blokem hnutí ANO, KSČM a SPD.

Andrej Babiš je v takové konstelaci připravený vládnout jako Jiří Paroubek, který byl ochoten prosazovat svůj program i s komunisty a Marťany přes hlavy koaličních partnerů, kteří ponesou veškeré náklady.

Být v opozici dnes není žádnou ostudou, drát k moci s trestně stíhaným oligarchou se mohou jen bezpáteřní kariéristé. Hra na hodného a zlého estébáka je vhodná jen pro otrlé povahy, které jsou ochotny na její pravidla přistoupit.