Bývalý církevní soudce brněnské diecéze Jan Rozek založil iniciativu laiků, která chce pomáhat obětem sexuálního zneužívání ze strany duchovních. Narazil však na důrazný odpor některých církevních představitelů. Forum 24 se ho zeptalo, co je smyslem jeho aktivity a v čem má česká církev problém při řešení této celosvětové situace.
Vy jste založil iniciativu Pro čistou církev, která chce pomoci obětem trestných činů duchovních. Teď vám kardinál Duka napsal v dopise: „Upozorňuji Vás, že jste svým konáním přihlásil k odbornému výkonu povolání podle § 5 odst. 1. ObZ. Domnívám se, že svým jednáním se můžete nejen dopustit naplnění několika trestných skutkových podstat, ale i újmy v civilně právní rovině. Berte to prosím jako přátelskou poznámku.“ Co tím může myslet?
Já panu kardinálovi věřím jeho dobrý úmysl, ale naši právníci a oběti to vidí jinak.
Jak na to reagovali lidé, kteří se považují za oběti?
Jsou vyděšení a pláčí. mohu dodat jejich vyjádření…
Co je cílem vaší iniciativy, kdo ji tvoří a jaké je její postavení vůči církvi?
Cíl je pomoci naší církvi vyrovnat s tímto problémem uvnitř církve mimo média a trestní oznámení. Tvoří ji katoličtí psychologové, psychoterapeuti, právníci a policista. Celá organizace byla nabídnuta církvi, aby ji využila. Jednali jsme podle vyjádření kongregace pro nauku víry, papeže Františka, dle modelů v USA, Austrálie, Irska, Německa a Chile. V mnoha zemích tyto organizace pro církev vedou laici a církev se pyšní tím, že je to nejlepší řešení pro pomoc obětem.
Proč vás brněnský biskup Vojtěch Cikrle odvolal z funkce církevního soudce?
Podle něj jsem vyjádřením České biskupské konference ztratil dobrou pověst.
Co soudíte o vyjádření kardinála Duky, že případy zneužívání v církvi jsou v řádu promile? Minimalistický odhad jen v Německu mluví o 4,4 procenta duchovních a to jsou jen známé případy.
Poprosil bych naše představitele o nahlédnutí do církevních archivů a deklaraci naprosté beztrestnosti pro kněze a řeholniky, kteří nyní chtějí na problém poukázat. Oběti psaly na biskupství a bohužel jejich zaměstnanci z řad kléru i řeholníků mají strach z představených a i když mají schované hlášení obětí, tak se ho dodnes bojí vytáhnout z šuplíku.
Proč podle vás není dostatečná směrnice, kterou čeští biskupové vydali?
Protože ji stejně někteří biskupové nedodržovali. Nebo otáleli podle ní jednat. Papír, ještě nikomu nepomohl. Lidé chtějí mluvit s laikem a ne s knězem. Kněží je zneužívali nebo to zneužívání léta kryli a odrazovali oběti od toho, aby se vše zveřejnilo. Oběti církevním představitelům většinou nevěří.
Jaká je realita, s jakou se setká zneužívaná osoba, když se obrátí na církevní představitele? Jak církev doposud v minulých letech postupovala?
Podle obětí církev většinou vše kryla a tutlala. V některých diecézích vládne tvrdě klerikalismus. Církevní představitelé říkali obětem, že je to tvrzení proti tvrzení a on bude věřit knězi. A později se oběti dozvěděly, že dotyčný církevní představitel o situaci věděl i od jiných osob. Je třeba také říci, že církvi chyběli a chybí odborní soudní pracovníci, kteří by těmto obětem mohli pomoci. Ale pokud biskup není věcem nakloněn, tak ani soudní pracovník nijak nepomůže, protože by mohl „ztratit dobrou pověst“.
Zmínil jste v rozhovoru pro Seznam zprávy, že se v příštích dnech něco změní. Co jste měl na mysli?
Probíhají neformální rozhovory se zástupci církevních představitelů a otec nuncius nas pozval ke schůzce. Další věci vyjdou najevo později.
Sám sebe označujete za konzervativního katolíka. Jaký je váš vztah k církvi, biskupům a dalším představitelům církve?
Církev miluji. Copak lze nenávidět vlastní tělo? My všichni jsme církev, všichni pokřtění katolíci. Já jednám podle učení církve a vyjádření kongregace pro nauku víry. nejsem v rozporu s učením církve a snad nebudu v rozporu ani s jejími představiteli. Za církevní představitele se samozřejmě modlím.
Mění se atmosféra ve světové církvi k lepšímu, pokud jde o otevřenost?
Když se podíváme kamkoliv jinam, je situace všude lepší. I na Slovensku o tom mluví v televizi kněží a psychologové ve shodě. Nikdo nepronásleduje nebo neznevěrohodňuje oběti nebo organizace jako u nás. V Polsku vyhlásila biskupská konference křížovou cestu na Velký pátek za oběti sexuálního zneužívání v církvi. V Německu církev má tolik odborníků na dané téma, že nyní školí i soukromé firmy nebo státní instituce.