Europoslanec Jaromír Štětina v rozhovoru pro FORUM 24 o snaze Ruska rozbít Evropskou unii, dnešní bezmocnosti Západu čelit ruské propagandě a jak je těžké vysvětlit některé věci paní Mogherini.

Rusko čekají prezidentské volby. Výsledek je asi celkem jasný, ale můžeme tam čekat nějaké překvapení?

Ano, jediný, kdo by snad mohl trochu konkurovat, je Navalný, ale tomu to Ústřední volební komise nedovolila. Takže už jsou tam jenom figurky, které nemají vůbec žádnou šanci Putina porazit, jako je třeba paní Sobčaková.  O ní zlé jazyky, tvrdí, že je jenom nastrčená jako stafáž, aby se ukázalo, jak demokraticky volby probíhají. V každém případě jsou ty volby ale velmi důležité a svědčí o tom i aktivity Vladimira Vladimiroviče před volbami. Mám na mysli zejména dvě, a to je zastavení dodávek plynu na Ukrajinu a jeho slavný projev o zbraních.

To je ta slavná atomová raketa?

V podstatě jsou to dvě zbraně, jednak balistické rakety s atomovým pohonem, které jsou ovšem zatím pouze ve stadiu zkoušek někde v Arktidě, a potom rakety které se jmenují Sarmat, což je něco jiného než ty střely s plochou drahou letu. Sarmaty mají být šachtové mezikontinentální rakety na netradiční paliva, které by mohly zničit celé východní pobřeží Spojených států, jak se chlubí ruští maršálové. V každém případě to, co Putin říkal o zbraních, je určeno domácímu elektorátu. Vladimir Vladimirovič ukázal, jakou moc Rusko má a jak je veliké a silné a jak se všichni budou bát. Je to stará metoda nenávisti a strachu, s kterou vyhrál i své první volby, kdy rozpoutal ostrou a nenávistnou kampaň proti barevným Kavkazcům, těm, kterým v Rusku říkají čorněnkije. Osvědčilo se mu to, a tak v tom pokračuje.

Proč to na Rusy funguje?

Je tu ruský pocit pocit méněcennosti, oni totiž, když si odmyslíme Dostojevského a Lva Tolstého, nemají být na co hrdí, a to jediné, na co mohou – a Putin to geniálně vycítil – je velikost vlasti a velikost strachu, kterou jejich vlast může vyvolat. Na co má být hrdá ženská na zapadlé vesnici, která dojí krávy ráno ve čtyři a její manžel chlastá a syn kouří anašu a válí se doma, protože je nezaměstnaný? Občas jí oba dva vrazí facku. Víte, taková ženská je pyšná na velikost své vlasti, a když Putin říká, že tuto velikost ještě zvětší. Možná volební účast bude o něco nižší, než byla minule, protože se u mladší generace objevují náznaky snahy volby bojkotovat. Navalný není žádný hlupák. Ten zase vyhmátl velice dobře, že je třeba bojovat proti korupci. Z největších bolševiků se stali největší kapitalisté a miliardáři, a proto se Navalnému podařilo získat tolik lidí a proto musel být zlikvidován.

Ekonomická situace je ale v nejlepším případě stagnující, kde na všechny ty nové zbraně chce Putin brát peníze?

Rusko nevyrábí ani jogurty, nic nevyrábí. Představuji si Rusko jako jedince, který sedí u hlubokého talíře a z toho talíře nabírá plyn a ropu z Arktidy a nikl z Norilska a projídá své národní bohatství. Až bohatství skončí, tak nastane velký ekonomický krach. Ten už jednou nastal, a to v době vlády Borise Jelcina, kdy se hospodářství rozpadlo, celý ten sovětský systém velkých firem. To byla ta krize počátkem devadesátých let.

Jak to může dlouho trvat?

Nedovedu odhadnout, kdy k tomu dojde, ale mluví se o pěti nebo deseti letech, až ten talíř bude sněden.

Kdyby měl Jelcin vyšší ceny ropy, dopadl by asi lépe?

Samozřejmě, i on potřeboval vyšší ceny ropy. Spojené státy to pochopily, a tak jsou teď ceny takové, jaké jsou, což je pro Putina zničující. Jedině z toho financuje zbraně, protože Rusové neumějí vyrobit ani osobní automobil. Navíc Putin prokázal medvědí službu ruskému národu tím, že způsobil novou vlnu emigrace  a nový disent. Společnost zničená stovkou let komunistického a postkomunistického režimu je ničena dál. Všichni nejlepší odcházejí, protože se mladá generace dozvídá, co se dříve dozvědět nemohla.

Jak se dá popsat, jaký má Rusko vztah k „blízkému zahraničí“ a jaký je jeho vztah k nám?

Jsme skutečně ve válečném stavu s Ruskem. Evropská unie a my jako součást Evropské unie. Válka je Ruskem provozovaná jako export pravd, polopravd a lží. To je ten slavný ruský trolling a my a Evropská unie se tomu neumíme dostatečně bránit a tu válku prohráváme. V Evropském parlamentu vedu dosti úporný boj s paní Mogherini, nepsanou ministryní zahraničí Evropské unie, která nemá ani páru o tom, jakou hrozbu Rusko hybridní válkou pro Unii představuje, pokud se nebudeme bránit. Oni nás skutečně mohou dostat na kolena a EU není schopná ani vytvořit nějaký tým, který by se tomu bránil. Vznikl jakýsi East StratCom Team, což je asi 15 lidí a ti se mají bránit proti těm neustálým útokům ze stran Sputniku nebo Russia Today.

Proč se tak ale paní Mogherini chová?

Přemýšlel jsem o tom, v čem ten problém u paní Mogherini je. Buď o tom nic neví, nebo jestli tam snad nehraje roli snaha energeticky Evropu zabezpečit. Mockrát mě napadlo, že že by se u evropských politiků měla vytvořit jakási dělba práce, co se týče Ruska. Já například jako prostý český europoslanec mohu útočit na paní Mogherini a připomínat, že dělá chybu. Já jsem parlamentář, ona je v roli politika exekutivy a politici jsou v jiném postavení, nesou zodpovědnost. To ale neznamená, že bych jako člen Evropského parlamentu měl zmlknout. Ty role si musíme rozdělit. Oni ať se starají o zabezpečení dodávek plynu a ceny ropy. Já nemusím, já jsem mnohem svobodnější než paní Mogherini, tolik tedy na její omluvu.

Jaké země rozumí problematice Ruska nejvíc?

Já bych si netroufl mluvit rovnou o zemích. Za čtyři roky, co tam jsem, jsem pochopil že těch asi 750 poslanců se rozpadá na dvě velké skupiny. Skupina poslanců ze starých zemí Evropské unie a ti, kteří jsou ze zemí bývalého sovětského bloku, které nově přistoupily. Máme úplně jinou historickou zkušenost než mají Francouzi nebo Italové, protože jsme to prožili. Samozřejmě se to netýká všech, mezi námi je řada lidí, kteří kolaborují s Ruskem, třeba komunističtí poslanci. Takže kdybych měl z těch zemí některé vypíchnout, tak jsou to pobaltské země, protože prožívaly sovětskou okupaci nejhůř. Pak jsou tu Poláci, u nichž je antikremelský postoj jasně vyhraněný. Kdo nejvíce spolupracuje s Ruskem, to je Německo, a to zase z hospodářských důvodů. Snaží se o separátní potrubí přes Baltské moře, které obejde Pobaltí a Poláci protestují. Ale v této situaci, kdy Putin zastavil dodávky Ukrajině jako svůj předvolební hit a ukazuje, jak je silný, tak je možná ten obchvat a energetické potrubí po dně Baltského moře výhledově pro naši ekonomiku výhodou.

Proč by to pro nás měla být výhoda?

Jestliže budou Němci jakýmkoliv způsobem separátně odebírat plyn nebo ropu, budou ji mít ve svých zásobnících. Naše ekonomiky jsou tak propojené, že by nás dneska případě opravdové nouze mohli podpořit. Energovody jsou dnes velmi flexibilní, protože jestliže včera nebo předevčírem Putin zastavil dodávky plynu Ukrajině, Poláci okamžitě zaskočili. Dnes jsou ty „roury“ obousměrné a tok se prostě obrátí. To je také naše mocná zbraň a Putinovo vydírání nemá až takové účinky.

Američané už ale ropu a plyn umí ve velké míře produkovat sami…

Závislost Západu na energii klesá a to je také v pořádku.

Jaký katastrofický scénář by nás mohl ohrozit?

Nesmíme dopustit, abychom byli vyštváni, což je také cíl ruské informační války, z Evropské unie a euroatlantického prostoru včetně NATO. To jsou naši spojenci a jestli se našim náckům, jako je Okamura, podaří, aby nás odtud vyrvali, dopadneme špatně. Kvůli tomu, že by pak ta zásobní varianta dodávek plynu z Německa vypadla. Německo nás vytlačovat nebude, ale vytlačíme se sami, pokud budeme stále koketovat s různými czexity. Německo se bude samozřejmě snažit nás udržet, protože ta spolupráce s námi je pro ně výhodná, stejně jako pro nás je výhodná spolupráce s Německem. Může ale nastat zvláštní situace, které se týká například uprchlické krize. Uvedu příklad. Na Ukrajině dnes válka pokračuje, jsou už skoro dva miliony vnitřních uprchlíků, kteří prchají, ale ne do zahraničí. Když nastane nějaké kataklyzma, kdyby třeba Putin zavřel kohoutky, jak to teď bestiálně udělal uprostřed zimy, když je minus 20 stupňů, tak se tyto osoby mohou hnout směrem na Západ. Totéž může přijít, kdyby nastal hlad nebo když se rozšíří válka. Oni nepotřebují čluny, mohou sednout na autobus nebo na vlak a přijedou sem za svými příbuznými. Až budeme křičet o pomoc, že sem přišel milion Ukrajinců, co Němci udělají? Připomenou nám, jak jsme se na ně vykašlali, když Merkelová musela přijmout statisíce uprchlíků, dokud byla otevřená balkánská cesta. Ani bych se Němcům nedivil, kdyby to udělali. Nerad bych se pouštěl do otázky kvót, abych nepřiléval olej do ohně. Už tak jsem Haló novinami a fašounskými weby označován za zrádce českého lidu, protože jsem byl za dodržení našich závazku ohledně kvót. My ale nejsme schopni dodržet ani ten závazek, který máme a zůstali jsme na počtu nějakých směšných šestnácti lidí. To byl obrovský zločin, kterého se dopustila sociálně demokratická vláda, a také jsme takovým způsobem vnímáni.

Tady svou roli sehrál ale i prezident Zeman.

Bohužel se to týká i pana prezidenta. Jak chodím po chodbách Evropského parlamentu, kolegové se ptají: „Ten váš prezident, co to má jako znamenat?“ a já se krčím a hanbím a raději neodpovídám nebo prostě popravdě říkám, co si myslím. Že pan prezident je lhář a alkoholik a že doufám, že už příště prezidentem nebude. Náš pan prezident tak dává příčinu k tomu, že válka pokračuje, protože ji nikdo neumí zastavit. Já už jsem se několikrát ptal paní Mogherini, jestli existuje nějaký plán B k těm slavným minským dohodám, které vyzývají k tomu, aby ty ozbrojené strany různé druhy zbraní odsunuly tak a jak daleko. To vůbec nefunguje, protože ty boje tam neustále pokračují. Paní Mogherini mi řekla, že žádný plán B neexistuje.

Co by se podle vás mělo dělat?

Já mám svůj vlastní plán B a tím je vojenská pomoc Ukrajině dodávkami zbraní a munice. Války končí většinou vítězstvím jedné strany, málokdy příměřím a nějakou domluvou. Jestli tady chceme mít příštího možného spojence Evropské unie, tak jde především o dodávky legálních zbraní. Když jsem na Donbase mluvil s generály, tak mi říkali, že ty zbraně potřebují, a to ty přesně zamířitelné. Teď mají jen nějaké granátomety. Je třeba dodat Ukrajině zbraně, aby mohla uzavřít čtyři sta kilometrovou hranici s Ruskem. Když to slyšeli moji kolegové, tak se vyděsili a choulili se do sebe. Dnes se na tuto myšlenku připravuje spousta lidí.

Má to nějaký praktický dopad?

Ano, některé evropské země už zbraně dodávají a bylo zrušeno embargo Evropské unie na vývoz munice a zbraní. Jsou to zejména pobaltské země, usnesla se na tom americká administrativa a zbraně přichází už i od NATO, které má mnohem lépe uspořádané ponětí o tom, o co jde, než Evropská unie.

Prezident Trump má ovšem ohledně Ruska poněkud máslo na hlavě. Jak se to může vyvíjet?

Myslím, že se panování prezidenta Trumpa musí přežít přesně jako u nás panování prezidenta Zemana. Američané jsou na tom ale o něco lépe, protože oni jsou samostatně obhospodařovaná země. My samostatnou ekonomiku bez spojení s jinými zeměmi mít nemůžeme. Jak se budou vztahy s Amerikou a Ruskem rozvíjet, ukáží i prezidentské volby na Ukrajině. Byl jsem tam v roce 2014, když byl zvolen prezident Porošenko a bylo to velké vzepětí a nadšení, vyhrál podílem hlasu víc než 50 procent. Dnes má ten rating kolem deseti procent a nedovedu odhadnout, jestli má šanci znovu vyhrát.

Kdo by ho mohl nahradit?

Tím druhým je podle předpovědi paní Tymošenková. Jak se bude vyvíjet postoj k Rusku, kdyby vyhrála, to nedovedu odhadnout. Není vyloučeno, že bude mít smířlivější politiku s Ruskem. Ona to umí, navzdory tomu, že za Janukovyče seděla tři roky v base. Tam může ale nastat i překvapení. Má překvapivé třeba větší podporu u demonstrujících onoho nového Majdanu, který teď byl násilně rozehnán ukrajinskými omonovci. Ona to celkem chápe, mluvil jsem s ní o tom velmi podrobně. To jsou ti, kteří jsou nazýváni ze strany Kremlu fašisty a jsou hlavním pilířem obrany Donbasu, žádná armáda. Ukrajinská armáda je vedena frekventanty sovětské Frunzeho akademie a ti nemají žádný zájem, aby nějakým způsobem bojovali proti Kremlu. Bez ohledu na to, jestli mají ruskou národnost nebo ukrajinskou. Tymošenková to pochopila. A tito „zbojníci“ by ji mohli držet, aby jako prezidentka nějakým způsobem příliš nekoketovala s Ruskem více, než je zdrávo.

Můžete z Europarlamentu sledovat domácí dění?

Sleduji, ale asi tak jako každý občan České republiky, který čte noviny. Je to comeback bolševiků, to je zcela zjevné a je úžasné, že to opět spadlo na datum s osmičkou. Ukázalo se to na případu poslance Ondráčka. Varovné výkřiky, které jsme spouštěli, když jsem ještě byl v senátu, že je třeba dát pozor na komunisty a že se derou k moci, se ukázaly jako oprávněné, bohužel. Ukrajinci pochopili, že se z největších bolševiků stali největší kapitalisté a na Majdanu proti nim rázně vystoupili. My ne. U nás je jeden z nich, myslím tím pana premiéra, nejmocnějším mužem v zemi a národ si ho zvolil. To je hluboká česká tragédie.

Jaký by byl nejpesimističtější scénář?

To by bylo naše vystoupení z Evropské unie a NATO. Vystoupení z NATO je hlavní zahraničněpolitický požadavek KSČM, ta se s tím netají a je to jejich zásadní požadavek. Pokud budou kolaborovat dohromady s fašouny a ANO, tak za to budou chtít podporu. Babiš jim potřebuje dát nějakou úlitbu. To by byl ten nejhorší scénář bez ohledu na to, jestli se pan Filip stane premiérem, nebo budou jenom podkuřovat a vést se v závěsu.

Právě v této době potřebujeme nezávislá média. Podpořte nás prosím a objednejte si předplatné Revue FORUM ZDE. Děkujeme!

Revue Forum Banner
Jan Jandourek
Jan Jandourek
Komentátor deníku FORUM 24
Další články autora