Poté, co Andrej Babiš před rokem 1989 odjel jako zaměstnanec podniku zachraničního obchodu do Maroka, na Státní bezpečnost do Bratislavy přišla kontrola. Některé spisy byly kvůli pochybení uzavřeny, ale Babišův spis zůstal otevřený. To je hodně zajímavá věc, která by stála za podrobný výzkum, říká badatel Radek Schovánek, který svědčil v Bratislavě u soudu, u něhož se Babiš domáhal očištění svého jména od spolupráce s StB.
Andrej Babiš dnes přísahá na zdraví svých dětí, že s komunistickou Státní bezpečností vědomě nespolupracoval. Je alespoň, byť minimální možnost, že má ministerský předseda v demisi pravdu?
Byl součástí systému, členem Komunistické strany Československa, pracovníkem podniku zahraničního obchodu a mohl předpokládat, že v té „pézetce“ jsou v nějakém kontaktu se Státní bezpečností prakticky všichni. Tak to v tom podniku prakticky prostě chodilo, že tam nebyli jen spolupracovníci StB, ale byli tam vysazeni i kádroví pracovníci.
Věděli jejich kolegové, kde ve skutečnosti pracují?
Někteří to tušili, že jejich kolega není skutečným kolegou, ale příslušníkem StB. Samozřejmě nejzajímavější jsou ti, které nelze v archivech nalézt, protože ti většinou pracovali přímo pro sovětskou KGB. On nebyl spolupracovník toho typu, že by se tvářil jako bojovník proti režimu a ty lidi udával nebo že je v nějakém disentu. On byl prostě součástí toho režimu a podával informace tak, jak to považoval za běžné. Dokonce si myslím, že ani on sám to nepovažuje za něco nemorálního, protože se tak chovali všichni lidé v tom prostředí. A byl tam zcela dobrovolně.
V těch dochovaných dokumentech se jedno Babišovo hlášení zachovalo…
Ano. Ve svazku v Praze, který byl veden na jednu „pézetku“. Tam je udání, že dva obchodníci z Rakouska, kteří spolupracují s podnikem zahraničního obchodu nakupují videorekordéry a těmi uplácejí pracovníky toho podniku, a tím vlastně poškozují republiku. Státní bezpečnost ty zprávy prověřila, rakouské státní příslušníky ustanovila, zjistila, že se udání zakládají na pravdě, a založila na ně spisy prověřované osoby. Z toho spisu pak už není jasné, jak proti těm lidem, kteří brali ty úplatky, Státní bezpečnost zasáhla.
Existuje možnost, že se v dosud neprostudovaných spisech nachází další Babišova hlášení?
Ta pravděpodobnost hraničí téměř s jistotou, že těch dokumentů bude v archivech daleko víc. Ale osmdesátá léta jsou dodnes v podstatě celá nezpracovaná, hlavně v Archivu bezpečnostních složek, který postupuje velmi liknavě, ne-li, že se tam na tom nepracuje vůbec. Je na tom jedna zajímavá věc. Poté, co Andrej Babiš odjel do Maroka, do Bratislavy přišla kontrola, a některé spisy byly zavřeny z důvodů, že jsou vedeny v rozporu se spisovou službou. Šlo tam v podstatě o formální pochybení, ale Babišův spis zůstal otevřený. To je hodně zajímavá věc, která by stála za podrobný výzkum. Představu sice mám, ale v tuhle chvíli o tom ale nechci jakkoli spekulovat.
Maroko, a vůbec severní Afrika, byla sférou zájmu sovětské KGB, což je případ jednoho renomovaného pražského právníka. Nemohla se zajímat KGB i o Andreje Babiše? To vázání souviselo s Babišovým výjezdem do Maroka?
To si nemyslím. Sférou zájmu KGB byl celý svět, takže takhle se na to dívat nedá. Rezidentura v Maroku byla velmi malá, a z dokumentů Státní bezpečnosti vyplývá, že v Maroku s ní Andrej Babiš v kontaktu nebyl. Kdyby spolupráci s StB odmítl, tak by ale do žádného Maroka nejel. Ta spolupráce byla zcela evidentně jakousi součástí kariérního růstu. Andrej Babiš má v podstatě pravdu v tom, že Státní bezpečnost je hlídala, aby pracovníci zahraničního obchodu neokrádali stát, nezakládali si konta v zahraničí. Verbovali je a ti lidé na sebe práskali. Odsouzených lidí z podniků zahraničních obchodů za špionáž, ale hlavně za machinace, za okrádání státu byly desítky, spíše stovky. Výjezdy do nepřátelské ciziny byly pro režim nejcitlivějším problémem a byly zajímavé pro zpravodajské služby.
Využívala StB své spolupracovníky přímo ke špionáži?
Samozřejmě. Nejenom spolupracovníky z „pézetek“. Využila jakékoliv výjezdu na vědecké stáže, do různých organizací OSN, UNESCO, Mezinárodní agentury pro atomovou bezpečnost, výjezdy s cestovkami. Naprosto specifická byla Živnobanka v Londýně, kde byla přímo legalizační místa KGB. StB to měla rozdělené s vojáky, ale byla podstatně výkonnější a vojenská rozvědka v tom systému tahala vždycky za kratší konec provazu.
Andrej Babiš se hájí, že s StB nespolupracoval. Jsou známy případy spolupracovníků, kteří to hráli na obě strany nebo pracovali ve prospěch „druhé strany“. Čistě hypoteticky, nemohl to být u výjezdu do Afriky i Babišův případ?
Nevím. Já se nemůžu vyjadřovat ke spolupráci Andreje Babiše s kýmkoli. Můžu mluvit jen o tom, jak jeho spis vypadá, jestli vypadá hodnověrně, jestli bylo možné ten spis zfalšovat.
Bylo?
Nebylo. Tak jak byl ten spis veden, jakou dobu, jak je zaveden v evidenčních systémech Státní bezpečnosti, nebylo možné takové falzum vytvořit. Ten příslušník, který by to falzum založil, by neuvěřitelně riskoval a situace by byla neudržitelná už po několika měsících. Jen pro představu: V tom spisu je heslo pro kontakt. Příslušník, který by ten spis zfalšoval, by onemocněl, a proto by bylo potřeba agenta kontaktovat. Nadřízený by poslal jiného kolegu, který by zjistil, že dotyčný o ničem neví. Ten, kdo ten spis zavedl, by dostal pěkných pár let natvrdo. Evidence nám umožňují zjistit, jestli se tam něco podivného nedělo. Zfalšování je vyloučeno.
Existuje nějaká paralela, podobný případ s příběhem Andreje Babiše?
Andrej Babiš nebyl ničím výjimečným, podobných příběhů jsou stovky. Jeho příběh začal být zajímavý až po roce 1989, ale k tomu já se vyjadřovat nemůžu, protože to už s těmi spisy nesouvisí.
Vraťme se ještě k Sovětům. Dá se z vedení těch spisů vydedukovat, jestli se o Babiše zajímala i KGB?
Takové poznatky nemám, bylo by to na podrobné další zkoumání. Obecně: v několika případech, ve kterých se podařilo zjistit, že dotyční spolupracovali s KGB a mají v archivech StB uložený spis, tomu dost nahrává, že byly porušeny vnitřní směrnice StB pro vedení spisů a pro kontaktování v zahraničí. Státní bezpečnost byla vojenskou organizací, která měla celou řadu vnitřních pravidel a směrnic, rozkazů a kontrolních mechanismů. V případech lidí, kteří pracovali pro KGB nebo GRU, se velmi často nacházelo porušování těchto závazných procedur StB. Z těch spisů není jasné proč, a když se na ta porušení přišlo, nenásledovaly žádné sankce proti těm, kdo se měli těch pochybení dopouštět.
Maroko, doba působení v něm, není v archivech StB podchycena. Existují záznamy, indicie o tom, co v tom Maroku dělal?
Já jsem takové dokumenty neviděl. Objektový svazek z Maroka civilní rozvědka – Úřad pro zahraniční styky a informace – do Archivu bezpečnostních složek nepředal. Měl by ale existovat.
Máte nějaké vysvětlení, proč rozvědka stovky spolupracovníků komunistické rozvědky téměř třicet let po sametové v revoluci neustále utajuje?
Jde asi o dva a půl tisíce spolupracovníků a přes tisíc objektových svazků. Oficiální zdůvodnění je, že to jsou dokumenty, které jsou důležité pro jejich činnost. Oni postupně některé z nich uvolnili. Mne nejvíc mrzí, že stále utajují spis příslušníka rakouského Stapa Alfréda Petroviče, který v roce 1962 zavraždil maďarského zpravodajského defektora Bélu Lapusnyika. Petrovič v Rakousku pracoval pro StB, a tady nám rozvědka brání ve vědecké práci. Ten spis obsahuje obrovské množství informací o agentech chodcích. V rámci komunistické rozvědky existoval takzvaný PTA archiv, jakýsi Z fond, kde bylo asi 150 spisů, ze kterých byl odtajněn pouze jeden spis. A myslím si, že ještě omylem.
O čem vypovídá úvodní strana Babišova spisu, kam StB uváděla všechny dokumenty, které byly vevnitř nashromážděny?
Ten seznam ukazuje, jak ten spis vypadal před skartací. Pokud by se dohledaly ještě jednací protokoly, v nich býval podrobnější popis aktivit spolupracovníka StB. Podrobnější než v úvodu spisu. Pokud bylo v jednacím protokolu napsáno, že spolupracovník předal agenturní záznam, bylo by tam popsáno, co kdy a kým byl vypracován, kterého dne, čeho se ten záznam týkal, a kam byl uložen. A z toho by bylo možné zjistit, kam přesně byl onen záznam uložen. Protože většina záznamů vznikala ve třech, čtyřech kopiích. Těch sekundárních neobjevených kopií mohou být spousty. A z nich se pak dají původní svazky rekonstruovat.
To tedy vysvětluje, proč se postupem času začaly objevovat svazky Oko, Voják, a podobně, kde se nalézají další dokumenty k Babišově spolupráci s StB, které v jeho svazku nejsou?
To je díky křížení informací. Objeví se agenturní záznam, v něm je popsáno, co se dělo, identifikují se lidé, zjistí se, že mají svazky, ty se pak prostudují. Je to, jako když vytahujete polínko z hromady. Zachytíte informaci, a od toho místa tu mozaiku skládáte a rozšiřujete. Ty informace v tom svazku mohly být, ale byly v roce 1989, ale zachovaly se v jiných svazcích. A kopiích. To je případ mnoha svazků, které byly skartovány celé, ale dají se právě tímto způsobem na základě jednacích protokolů a kopií, které se zachovaly v jiných souborech, rekonstruovat.
Čím si vysvětlujete, že Babišův svazek nebyl skartován celý? Byl vytažen především klíčový dokument, takzvaný vázací akt, ale několik dokumentů tam zůstalo…
Neznám žádný jiný případ, kdy by se zachovala aspoň část svazku a byl skartován závazek. To se nikdy nedělalo. Závazek a memorandum o spolupráci zůstávaly vždycky jako poslední, i když se svazek skartoval celý. Jsem přesvědčen, že k vyjmutí toho závazku došlo až v devadesátých letech.
Delší čas se spekuluje, že to bylo dílem jeho bývalého nadřízeného, šéfa Petrimexu…
Promiňte, opět bez komentáře.
Byla něčím výjimečná ta slovenská XII. správa, která Babiše jako agenta zaregistrovala?
Ne. Byl to takový výdobytek federace, Slováci chtěli mít také svou centrálu. Vznikla jako kontrapunkt pragocentrismu pro tři slovenské kraje. Snad jedna taková citlivá věc, v sedmdesátých a osmdesátých letech se na Slovensku vyčistilo mnoho heroinu z Turecka, kterým zaplatilo Bulharsko své dluhy vůči Západu. Po vyčištění se pak pašoval dál do západní Evropy. Možná tímhle byla ta XII. správa specifická, protože o tomhle její příslušníci museli vědět.
Dá se popsat kádrový profil agenta Bureše?
Dá. Není ničím výjimečný. Byl to nomenklaturní komunista, za kterým přišla Státní bezpečnost, že potřebuje informace o tom, jestli nejsou kolegové úplatní, nemají konta v zahraničí a podobně. Jestli by byl ochoten takové informace podávat. On logicky řekne, že ano, protože by jinak nemohl dělat práci, kterou dělal. A ty informace podával. Zopakuji. On sám to nemusí vnímat jako nějaké udávání. On se netvářil jako někdo jiný, jako disident, který někde opisoval samizdaty jako Jim Čert, a pak je šel všechny udat. Byl součástí systému a choval se tak, jak se chovala většina lidí v tom prostředí, ve kterém se pohyboval.
Zmiňujeme to proto, že například z úst prezidenta v poslední době zaznělo, že vinni jsou ti příslušníci StB, kteří své oběti vydírali. Sám Babiš zmiňuje emigraci v rodině či údajné problémy svého otce.
Neumím si představit, proč by někdo Andreje Babiše vydíral. Hájit se může, jak chce. Na člověka, který si v médiích vytváří aureolu, jaký je bojovník, manažer, a jak řídí všechno sám, se v této věci podle mého chová až příliš ublíženecky.
Ministr školství šel ještě dál než prezident, když mluvil o tom, že existovala zlá StB, která mlátila lidi. A hodná, která hlídala lidi, aby nekradli. Dá se takové sdělení přijmout?
Určitě i u gestapa byly písařky a řidiči, určitě i v rámci šoa byli úředníci, kteří hlídali vagony, počítali transportované a nikdy nikoho neuhodili. Tahle výmluva od jistého norimberského procesu prostě pozbyla platnosti.
Poslední věc. Někdejší důstojník komunistické rozvědky Ján Šarkocy tvrdí, že viděl Babišův svazek a že by měl jít premiér s barvou ven. Jenže ten samý člověk bez důkazů obvinil ze spolupráce s StB lídra britských labouristů Jeremyho Corbyna. Není to zas nějaká hra?
Odpověď je velmi jednoduchá. Sarkocy působil na oblastním odboru rozvědky v Bratislavě a následně ve Velké Británii, proto se nemohl v době svého fungování u StB seznámit se svazkem Andreje Babiše. Podle mně je to prostě lhář a nedůvěryhodný člověk. V tomto bodě bych věřil Babišovi, že se mu nabízel jako falešný svědek za peníze, a poté, co on odmítl, se mu teď mstí. Snaží se tím dodat hodnověrnosti v případu Corbyn, kde si evidentně vymýšlí. Je to pouhá spekulace, ale může to být i pokus o rozkývání politického systému v Anglii, labouristé jsou na rozdíl od toryů proevropští. Jak tak sledujeme hybridní války na internetu, vůbec bych se tomu nedivil, ale nemám pro to žádný důkaz.
