Andrej Babiš napadl redaktorku Sašu Uhlovou, že lže, když popsala špatné platové a pracovní podmínky ve vodňanské drůbežárně z holdingu Agrofert. Je to podle něj socanská kampaň, podmínky jsou tu nadstandardní, platy mnohem vyšší. Inzeráty nabízející práci ve výrobě s nástupní mzdou od 13 tisíc korun však hovoří o něčem jiném.

Saša Uhlová, píšící pro levicový portál a2larm, se rozhodla zmapovat práci ve čtyřech zaměstnáních s nízkou úrovní mezd. Za celkově nejhorší považuje pracovní podmínky ve výrobě podniku Vodňanská drůbež.

Slušnou mzdu nevyplácejí darebáci

Její světonázor, že stát má zajistit přiměřenou výplatu všem, se nijak neliší od kampaně odborů „konec levné práce“ a sociální demokracie v čele s Lubomírem Zaorálkem, který považuje podnikatele, kteří nevyplácejí „slušnou mzdu“, za darebáky.

[ctete]156532[/ctete]

To naráží na možnosti zaměstnavatelů, kteří mohou do svých zaměstnanců investovat jen tolik, kolik si mohou dovolit, aniž by byl ohrožen jejich rozvoj. Cestou proto není skokové zvyšování minimální mzdy, ale snižování celkově vysoké odvodové zátěže firem, což naopak zvýší jejich konkurenceschopnost i na zahraničních trzích.

Rozdílné pohledy na způsoby řešení nízkých mezd však nejsou meritem věci v situaci, pokud se ozve „potrefená husa“ napadající autorku ze lži a lakující naopak situaci narůžovo.

Je to kampaň

Andrej Babiš se v rozhovoru pro server Info (27. 9. 2017) ostře ohradil proti reportáži z vodňanského provozu, zpracovávajícího kuřata. Mzdy jsou tu prý mnohem vyšší než autorkou uváděný nástupní plat 13 500 korun. Pracovní podmínky jsou nadstandardní, včetně délky přestávek a podobně. O něco vyšší příjem ovšem zajišťují hlavně přesčasy, práce v noci a o víkendech.

Faktický majitel Agrofertu považuje celou záležitost za „socanskou kampaň“. Pomíjí přitom, že se jedna z reportáží týkala poměrů v prádelně motolské nemocnice, kde řediteloval současný ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD).

Babiš zcela jistě vychází z podkladů, které mu dodal Agrofert, proto může bez přímé konfrontace vykládat cokoli. Vše, co se liší od jeho pohledu na svět, je vylhaná a účelová kampaň s cílem jej poškodit. Zřejmě i Uhlová je součástí Matrixu, který na něj má spadeno a chce ho vyštípat z politiky.

Šéfovi hnutí ANO však mediální oddělení Agrofertu zjevně nedodalo aktuální inzeráty s nabídkou práce ve Vodňanské drůbeži. Každý se v nich může dočíst, že Babišův podnik shání zaměstnance ve výrobě s poněkud morbidní pracovní náplní „navěšování živých kuřat“ s nástupním platem 13 tisíc korun ve vlhkém a chladném prostředí s teplotou 8 stupňů. Mezi benefity je uváděno závodní stravování a příspěvek na penzijní připojištění.

Podobné nabídky s nástupním platem kolem 14 tisíc korun se týkají i pracovních pozic typu „práce na lince při zpracování a balení drůbežího masa a výrobků“. Jen pro dokreslení lze uvést, že průměrná mzda v České republice dnes přesahuje 29 tisíc korun.

Samostatnou kapitolou je využívání agenturních pracovníků ze zahraničí, zejména z Rumunska, Ukrajiny, Bulharska či Vietnamu. Bez nich by se Babišovy drůbežárny vzhledem ke špatně placené a nepříjemné práci zkrátka neobešly. Cizinci dělají až čtrnáct hodin denně za 80 korun za hodinu. Přímo ve vodňanské porcovně jich pracuje zhruba polovina.

Do jiného světla se tak staví Babišův záměr ve větší míře importovat „levnou pracovní sílu“ z Východu. Na jedné straně přidává státním zaměstnancům z kapes daňových poplatníků plnými hrstmi, na druhé straně pracovat v řadě jeho podniků není žádné terno.

V této souvislosti stojí za zmínku, že Vodňanská drůbež je vůbec nejdotovanější potravinářský podnik v České republice. V posledních pěti letech na dotacích obdržela celkem 62 milionů korun.

Agenturní „mafie“

Tento stav popisuje i kniha Žlutý baron, na jejíž autory podal Agrofert trestní oznámení. Velmi závažné jsou informace o údajně nelegálním zaměstnávání minimálně desítek cizinců, závislých na agenturních „mafiích“.

„Pracovní agentury mají ze zákona povinnost zajistit, aby jejich zaměstnanci neměli horší pracovní a platové podmínky než přímí zaměstnanci daných firem na srovnatelných pozicích. To se ve Vodňanech evidentně neděje,“ píšou autoři. „Jestliže člověk najatý agenturou dostává za 250 hodin měsíčně sedm tisíc na ruku, něco zkrátka početně nevychází.“

[ctete]154738[/ctete]

Státní úřad inspekce práce loni uložil za nelegální zaměstnávání 705 pokut v celkové výši 71 milionů korun. „Nejvyšší možnou pokutu, deset milionů korun, dostala dva roky po sobě firma Edvarda Petříka, která nelegálně zprostředkovávala práci šestnácti Vietnamcům na pozici výrobních dělníků v areálu potravinářského závodu Vodňanská drůbež v Modřicích u Brna,“ uvádí Žlutý baron.

Agrofert se sice hájí, že cizince zaměstnává podle platných předpisů, ale je otázka, nakolik je centrála o situaci v drůbežárnách podrobně informována. Skutečností je, že o špatně placenou práci v nepříznivých podmínkách není mezi českými zaměstnanci velký zájem, což není problém jen Vodňanské drůbeže.

Týdeník Ekonom letos na jaře oslovil personální oddělení Kosteleckých uzenin s dotazem, kolik zájemců se uchází o pozici pomocného dělníka ve výrobě s nástupním platem mezi 15 a 17 tisíci hrubého. „Je to špatné, zájemců je velmi málo. Najdou se ale občas i mezi Čechy, třeba lidmi žijícími v okolí,“ zněla reakce.

Pracovník na etiketování výrobků v Kosteleckých uzeninách v třísměnném provozu mohl počítat se 13,5 tisíci. Podobná situace je u dalších potravinářských společností Agrofertu, například v masných závodech Krahulík nebo Kmotr.

Naslouchám s pokorou

Andrej Babiš se může cítit ukřivděn, že se reflektor zájmu médií upíná právě na jeho podnikání, ačkoli v podobné situaci jsou stovky dalších podniků. To už je ovšem úděl oligarchy a veřejného činitele v jedné osobě, který se sám stylizuje do virtuální polohy novodobého Bati.

„Kdybych nerozuměl lidem, kdybych jim s pokorou nenaslouchal, tak bych nikdy nevybudoval od nuly firmu, která se stala jednou z největších ve střední a východní Evropě a zaměstnává 35 tisíc lidí!“ prohlašoval na únorovém sněmu ANO.

Kolik z nich je asi celkem agenturních zahraničních pracovníků, kteří nahrazují nízkou motivaci českých zájemců o práci v jeho potravinářských firmách?