To jméno dost možná vidíte poprvé. Přesto je zlatým písmem zapsáno v historii české kultury. Před 30 lety zemřel v osamocení Ivan Jandl. Jediný Čech, který kdy za svůj herecký výkon získal jak Oscara, tak Zlatý globus. Nabídky z celého světa se Jandlovi jen hrnuly. Ovšem komunistický režim mu další natáčení na Západě nepovolil.
Obě ceny dostal v roce 1949 tehdy dvanáctiletý Ivan Jandl za ztvárnění hlavní dětské role ve filmu Freda Zinnemanna Poznamenaní. Jednalo se o ocenění výjimečných hereckých výkonů dětských aktérů. Tehdy se stal Jandl bez nadsázky na krátkou chvíli nejslavnější dětskou hvězdou na světě. Na světě, ovšem ne v Československu.
„Vyhrál jsi speciální cenu Akademie za nejlepší dětský herecký výkon. Srdečně gratuluji. Fred Zinnemann.“ Takto se Ivan Jandl o svém úspěchu dozvěděl. Slavnostní ceremonie se odehrály bez něj.
Na ředitelství Státního filmu mu obě malé sošky přivezli zástupci americké Akademie. Se svým otcem si Oscara a Zlatý globus šel Jandl vyzvednout bez jakékoliv slávy. Rok po událostech února 1948 nebylo kapitalistické ocenění právě tím, co by si KSČ přála prezentovat. Mladý laureát tehdy dostal od komunistů instruktáž. Na otázku, proč netočí další zahraniční snímky, měl Jandl odpovědět, že je k dispozici československému filmu. Pokud by neuposlechl, čekaly by prý rodinu represe.
Místo natáčení s mladou Brigitte Bardotovou čekaly na držitele Oscara nabídky na menší role v mnohdy ideologicky zaměřených dílech. Posledním filmem, který Jandl natočil, byl v roce 1950 snímek Vítězná křídla režiséra Čeňka Duby. Jandlovu otci se nelíbilo, v jakých dílech by měl jeho syn hrát.
Později se Ivan Jandl dvakrát pokoušel dostat na DAMU.
Jandl tehdy už nepřipomínal roztomilého blonďáčka z Poznamenaných a komisi se zdálo, že plešatějící mladík nemá dostatečně divadelní vzhled. Na následky dětské obrny navíc Jandl lehce kulhal. To vše, v kombinaci s imperialistickým oceněním, přispělo k tomu, že se ani na druhý pokus na divadelní fakultu nedostal.
Poté se Jandl živil například jako autobusový průvodčí. Od roku 1965 pracoval někdejší člen Dismanova rozhlasového dětského souboru v Československém rozhlase. Teprve tehdy směl o svém úspěchu veřejně promluvit. Od roku 1969 začal Jandl pracovat jako hlasatel. Mohl tak uplatnit svůj výborný mluvní projev. Ani tato životní etapa ale neměla dlouhého trvání. V roce 1972 byl Jandl vyhozen. Poté pracoval například jako potravinový kontrolor.
Jandlův život notně komplikovalo zdraví. K následkům dětské obrny se přidala cukrovka. Jandl se nikdy nesmířil se svým osudem a propadl alkoholu. V kombinaci s diabetem šlo o smrtící kombinaci. Ve věku nedožitých 50 let podlehl Ivan Jandl zcela osamocen ve svým bytě 21. listopadu 1987 diabetickému záchvatu. Uložen byl nejprve na Olšanských hřbitovech. Letos urnu s popelem převzala Herecká asociace a přenesla ji do hrobu na Vyšehradě.
Jak by se herecká kariéra Ivana Jandla vyvíjela, kdyby mu komunisté nezakázali točit další zahraniční filmy, už se dnes nedozvíme. Pokud by Jandl u herectví zůstal, pravděpodobně by v dospělosti nehrál lamače dívčích srdcí, mohl se ale dostat k charakterním rolím.
Film Poznamenaní byl oceněn Zlatým globem v kategoriích Nejlepší film podporující mezinárodní porozumění a scénář. Scénář vynesl Poznamenaným rovněž Oscara. Nominování byli také režisér Fred Zinnemann a herec Montgomery Clift. V Československu měl film Poznamenaní televizní premiéru až v roce 1991.