…když skončí vládní kampaň HateFree.

Zapláče exministr Dienstbier, zapláče asi ministryně Marxová a zapláčou zaměstnanci Úřadu vlády. No, a tím to asi tak zhasne. Pak ještě něco mládeže, co nosí na bundách HateFree placky. Mimochodem, všimli jste si, že ty placky nosí jen viditelně přesvědčení mládežníci? A že samolepky s HafeFree Zone mají nalepeny samé alternativní podniky? Jinými slovy, kampaň přesvědčuje přesvědčené, kteří si pak mohou připadat ještě přesvědčenější. A lepší. Ale tak to s kampaněmi bývá. Jen těžko říct, zda ten pocit morální převahy za ty miliony stojí.

Hovadiny z Facebooku

Přiznám se bez mučení, že jsem spíš pro FreeSpeech než HateFree, ale zrnko smysluplnosti jsem v činnosti HateFree viděl. Ruku na srdce: to, co občas vidím na Facebooku nebo co mi přistane v mailu, jsou opravdu neuvěřitelné hovadiny. Sám jsem tudíž takové malé HatefFree. Naposledy jsem vyvracel zprávy o tom, že Madeleine Albrightová dostala vládní stipendium do Skotska nebo jak je Japonsko super zemí, protože se tam nesmí učit arabština. Obvykle stačí asi minuta googlování, aby člověk zjistil skutečný stav věcí (třeba, že katedra arabštiny existuje přímo na Tokijské univerzitě nebo že stařičká paní Albrightová si opravdu nedělá za vládní peníze doktorát z češtiny ve Skotsku).

Tam, kde mé znalosti nestačí a zjišťování by zabralo příliš mnoho času, to prostě vzdám. Třeba v případě zprávy o tom, že pokud budete pít kafe s mlékem, stane se vám něco strašného. O to více jsem oceňoval ty, kteří to dělali za nás. Namátkou si vzpomínám na jakéhosi dobrého muže, který odhalil, že fotografie raket, které podle jakéhosi konspiračního webu jely přes Ostravu na Ukrajinu, je ve skutečnosti z Jekatěrinburgu. Podobně záslužná je i činnost třeba hoax.cz, kde si celou řadu nesmyslů můžete rychle ověřit.

Věci, co ani nechcete vědět

Proč tedy ta nenávist celé řady občanů k proti-nenávistné kampani? Protože lidé nejsou úplně blbí a celkem rychle jim došel rozdíl mezi pouhým střízlivým vyvracením nesmyslů a mezi vnucováním jiného názoru. Ten rozdíl je totiž nebetyčný. Doložit, že informace A je nepravdivá, je fajn. Nutit mi prostřednictvím vládní kampaně názor B je ale něco diametrálně odlišného. Mě osobně navíc děsilo to, že kampaň dělá Sekce lidských práv Úřadu vlády. Svého času (za předchozí, reakční vlády) jsem tam totiž působil. A představa, že mi něco vnucují lidé, kteří pořádají workshopy o binaritě toalet, mně dost děsí. Nevíte, co je to binarita toalet? Tak to ani nechtějte vědět!

Nebožtík psycholog Hubálek kdysi řekl, že třetina lidí jsou blbci. Pokud vím, tak na blbost nepomáhají žádné léky, natožpak kampaně. Pokud někdo věří třeba tomu, že nás z letadel práškují chemikáliemi za účelem snížení populace (vygooglete si „chemtrails“, stojí to za to…), tak je to prostě konečná a můžeme se jen zamýšlet nad tím, jestli bylo všeobecné volební právo opravdu rozumný nápad. Ještě před pár lety bych škodolibě napsal něco v tom smyslu, že tudy asi moderní levice jít nechce. Ale po Brexitu a Trumpovi si tím až tak jistý nejsem…