Pro nás všechny je životně důležité, abychom žili dlouhodobě v bezpečí. Na první pohled by se mohlo zdát, že zásadní roli v zajištění tohoto cíle sehraje jen kvalitní vyzbrojení armády a počet policistů.

Dnešní svět je však jiný a tento přístup 19. a 20. století již neobstojí. Rizika musíme vnímat v širších souvislostech. Na naši bezpečnost má a bude mít vliv mnoho faktorů. Vedle často zmiňovaných projevů hybridní války, jako jsou kybernetické útoky a propaganda, se musíme vypořádat s terorismem a s ním související radikalizací. Podle mnoha výzkumů tyto hrozby můžeme částečně eliminovat i investicí do vzdělání včetně toho informačního, občanského s důrazem na mediální gramotnost a kritické myšlení.

Svět v okolí Evropy se dynamicky proměňuje, a záleží-li nám opravdu na naší bezpečné budoucnosti, nesmíme před tím zavírat oči. Před agresivní a expanzivní politikou Ruska ani před vývojem v Africe a na Blízkém východě.

Zastavení živelné migrace a plná kontrola nad vnější schengenskou hranicí patří bezpochyby k zásadním úkolům na posílení bezpečnosti. V tomto úsilí ale nebudeme úspěšní, dokud nebudou v zemích v okolí Evropy přijatelné podmínky pro život včetně dostatku vody.

Měli bychom si položit otázku: Nepřispíváme sami naší evropskou hospodářskou politikou například v zemědělství k zoufalé chudobě na africkém kontinentu?

Právě tato chudoba je jednou z příčin masivní migrace.

Některé z těchto myšlenek zazněly i na konferenci o obraně a bezpečnosti DESCOP v Praze. Je zásadní vnímat a připravit se ve všech souvislostech na nové hrozby včetně demografického vývoje, jak je zmíněno i v našem Auditu národní bezpečnosti.

Možná si to neuvědomujeme, ale Evropská unie, ve které žijeme, je nejbohatší částí světa. Navzdory novým rizikům máme všechny předpoklady před novými bezpečnostními hrozbami i ve spolupráci s NATO obstát.

Helena Langšádlová
Helena Langšádlová
Další články autora