Ruská armáda se zdaleka nevyrovná NATO. Syrské opozici bychom měli dát protiletadlové zbraně, aby mohla sestřelovat ruská letadla, říká bývalý americký viceprezidentský kandidát, vlivný exsenátor a zahraničněpolitický expert Joe Lieberman. V Sýrii navrhuje vytvořit bezletovou zónu na ochranu protiasadovské opozice a uprchlíků i za cenu nebezpečí přímé konfrontace mezi americkými a ruskými letadly. Rusové (a také Teherán) musí cítit opravdovou hrozbu, podotýká Lieberman v rozhovoru, který poskytl Tomáši Klvaňovi pro server Parlamentní listy.
Ruský prezident Vladimir Putin učinil podle Liebermana ze zahraniční politiky Obamovy administrativy jednoznačný závěr, že současná americká vláda je slabá, stahuje se z role globálního lídra, nechce vojenskou konfrontaci, nechce se angažovat. Věděl také, že Barack Obama byl zvolen, aby dostal Ameriku z válek, nikoliv do válek. Putin tak klidně mohl anektovat Krym. Věděl, že zazní protesty, ale ve skutečnosti se mu nic nestane. Že USA neposkytnou Ukrajincům zbraně.
To samé se děje nyní v Sýrii, kde Bílý dům tak dlouho odmítal vyzbrojit opozici, že se Rusko po čtyřech, pěti dekádách vrátilo na Blízký východ. USA namísto toho zanechaly v Sýrii vakuum, země zkolabovala, dnes tam působí spousta extremistů a už je tam i Rusko. „Putin vytvořil novou realitu jen tím, že prostě jednal. A ta realita nás přiměla chovat se ještě slaběji a ustrašeněji, než jsme se chovali dosud. Kdo je na řadě příště? Bojím se, co bude Putin dělat v pobaltských státech,“ říká Lieberman.
Obamova administrativa by měla konečně ukázat, že má páteř, konstatuje politik. Do jisté míry se tak už děje, když Barack Obama rozhodl nestáhnout úplně americké síly z Afghánistánu. Je to ale teprve začátek.
Syrské opozici měly dát Spojené státy mnohem více zbraní. Rusové musí cítit, že lze nad syrským územím sestřelovat jejich stíhačky a bombardéry. „Jako odpověď na ruskou intervenci v Sýrii bych dal syrské opozici, Svobodné syrské armádě, protiletadlové zbraně proti ruskému letectvu. A ustavil bych na části území bezletovou zónu k vytvoření bezpečných území pro uprchlíky a výcvik opozice,“ doporučuje Lieberman.
Jak dodává, schůzkami se syrskou opozicí strávil v minulosti společně se senátorem Johnem McCainem hodně času. „Byli to opravdoví bojovníci za svobodu, hrdinové, žádní islamističtí fanatici. Prostě už jen měli Asada dost. Měli jsme jim pomoci!“ popisuje.
Syrský prezident Bašár Asad je podle Liebermana nejen brutální diktátor vraždící občany vlastní země, ale také klíčový spojenec Íránu a Ruska. „Kdybychom ho pomohli svrhnout, oslabili bychom íránský a ruský vliv v regionu. Teď to ale vypadá, jako kdybychom se chtěli s Ruskem a Íránem domluvit a válku zastavit,“ říká zahraničněpolitický stratég.
Spojené státy si musí být vědomy toho, že jsou nejsilnější zemí na světě: ekonomicky, vojensky i kulturně. Rusko a Írán, protože jsou slabší, jednají velmi rázně a odvážně. „Věří, že se stahujeme ze světového dění, z role světových lídrů, a oni teď mají šanci se prosadit,“ říká Lieberman.
Ruská armáda se přitom ani zdaleka nevyrovná ozbrojeným silám Spojených států a NATO. Totéž platí o ruské ekonomice, jejíž budoucnost se jeví jako velmi neradostná. Rusko trápí propastné rozdíly v příjmech a sociální problémy. „Je těžké najít jeden jediný příklad, kdy by ruská vláda využila ohromného nerostného bohatství a investovala je k diverzifikaci hospodářství,“ říká Lieberman.
Zahraničněpolitický a bezpečnostní expert se také pozastavuje nad dohodou s Íránem o kontrole iránského jaderného programu. Podle něj je špatná. „Dokonalá dohoda nebyla možná, ale měli jsme dosáhnout o dost lepšího výsledku,“ je přesvědčen. Z historie podle něj vyplývá, že Írán nedrží slovo a uzavřenou dohodu poruší. „Důsledky pro Střední východ a celý svět jsou docela vážné. Dohoda v jistém smyslu zachraňuje a posiluje radikální, represivní, protiamerický režim v Teheránu,“ říká Lieberman.
Rovněž v tomto případě je podle něj hlavní problém v tom, že Íránci během vyjednávání dohody nevěřili, že USA užijí sílu. „Kdyby se opravdu báli, kdyby věřili, že jejich zařízení napadneme vojensky, dosáhli bychom lepšího výsledku. Nejvyšší íránský představitel dokonce během jednání prohlásil, že Spojené státy dohodu chtějí a potřebují více než Írán,“ vytýká Lieberman Obamově diplomacii. Jak dodává, dohoda a zrušení sankcí znovu oživí íránské hospodářství, které je ve vážných problémech: „Dá jim mnohem více peněz k podpoře teroristů a povzbudí je k větší brutalitě.“
Obamovu zahraniční politiku bude podle Liebermana historie hodnotit velmi kriticky jako dobu, kdy USA nejen z vlastního rozhodnutí ztratily roli světového lídra, ale jako dobu, kdy se svět stal mnohem méně bezpečným. „Prezident Obama samozřejmě nestvořil Islámský stát, ale přispěl k vytvoření politického vakua, které vznik IS umožnilo. Svojí politikou povzbudil země jako Írán a Rusko,“ konstatuje politik.
Obama podle něj neměl žádné zkušenosti v zahraniční politice a snažil se až příliš odlišit od svého předchůdce. A nepřizpůsobil se světové realitě. Rozhodnutí nestáhnout se z Afghánistánu signalizuje změnu, stejně tak jako vyslání válečných lodí do Jihočínského moře v reakci na čínskou expanzi. Bylo by ale potřeba udělat více odvážných kroků, uzavírá Lieberman.
■ ■ ■
Joe Lieberman (1943) byl prvním americkým viceprezidentským kandidátem židovského původu. V americkém Kongresu zastupoval jako senátor stát Connecticut (1989–2013), nejdříve dlouhá léta jako demokrat, posléze jako nezávislý. Společně s republikánem Johnem McCainem patřil Lieberman k nejvýznamnějším expertům na zahraniční a bezpečnostní politiku v Senátu. V domácí politice je středovým liberálem, v zahraniční pak patří mezi „jestřáby“, stoupence důrazného prosazování amerických zájmů a hodnot ve světě. Je velmi kritický k zahraniční politice prezidenta Baracka Obamy.