Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek na středečním jednání sněmovny o vládě hnutí ANO pronesl jako první po premiérově žádosti o důvěru poslanců tuto parlamentní řeč:

Dovolte, abych se za frakci TOP 09 vyjádřil k bodu důvěra vládě České republiky a částečně i k programovému prohlášení vlády.

Máme svým způsobem premiéru v polistopadovém vývoji České republiky. Není to věru poprvé, co žádá o důvěru premiér, který byl před listopadem aktivním členem Komunistické strany Československa, to už tady několikrát bylo. Ale je to věru poprvé, co o důvěru žádá bývalý agent Státní bezpečnosti evidovaný pod krycím jménem Bureš a člověk, který je obviněný a trestně stíhaný orgány činnými v trestním řízení z daňového podvodu a z poškozování finančních zájmů Evropské unie. Z těchto skutků ho důvodně nepodezírají nejenom české orgány činné v trestním řízení, ale Evropský úřad pro vyšetřování podvodů, tedy nezávislá autorita na úrovni Evropské unie.

Z tohoto hlediska se jedná opravdu o premiéru a myslíme si, že nejenom v České republice, ale i na území všech zemí Evropské unie. A jsem přesvědčen, že prestiži České republiky už tento prostý fakt posloužit nemůže.

Není to jediný důvod, proč TOP 09 nemůže vyslovit vládě důvěru. My jsme několikrát opakovali, že vláda vzhledem k jejímu složení a realizované politice by nemohla získat důvěru, i kdyby pan premiér Babiš nebyl evidovaným agentem Státní bezpečnosti a i kdyby neměl žádné problémy s orgány činnými v trestním řízení. Nicméně jsou to samozřejmě důvody nejpochopitelnější.

Důvěra je emoce a není úplně změřitelná. Buď někomu věřím na základě zkušeností, které s ním mám, s tím, že je čestný, nelže a nekrade, anebo mu nevěřím. Lidé, kteří lžou, a pan premiér nám zejména v případě svého dotačního podvodu, z kterého je podezírán, lhal mnohokrát prokazatelně, nejenom nám jako poslanecké sněmovně, ale celé veřejnosti, tak lidem, o kterých víme, že lžou, tak většinou nejsme náchylní příliš věřit, protože máme tuhle zkušenost.

Koneckonců doporučoval ho nám tady ve svém předvolebním projevu pan prezident Zeman, o kterém také víme, že si s pravdou nedělá problémy a že i nezávislý soud mnohokrát konstatoval, že jeho výroky jsou nepravdivé a že pan prezident republiky lhal. Lhář nám doporučuje někoho, o kom víme, že lhal a je podezírán z toho, že i kradl, a my mu máme věřit? V občanském životě bychom to určitě neudělali. Máme-li ústavní povinnost za občany, kteří nás sem volili, pak věřit nemůžeme tím spíše.

K programovému prohlášení vlády dovolte, abych konstatoval, že jsem bedlivě poslouchal prezentaci pana premiéra. To programové prohlášení bylo opravdu několikrát přepracovávané a je to, počítal-li jsem dobře, dvanáctá prezentace předsedy vlády, který prezentoval své programové prohlášení v této sněmovně. Byli to premiéři jak levicoví, tak pravicoví, byli to premiéři úředničtí, tedy pro všechny, jak řekl pan premiér Babiš, a všechna jejich vystoupení, ať už jsem s nimi mohl, nebo nemohl souhlasit, měla svoji úroveň vystoupení předsedy vlády, který představuje svoji vizi buď na čtyři roky, nebo na kratší část, když to byli premiéři úředničtí. Tu prezentaci, co jsme slyšeli teď – a jsem přesvědčen, že je to teď hodnocení objektivní, nikoli zaujaté – je mimo jakoukoli kritiku. Ta prezentace je mimo jakékoli standardy jak po stránce obsahové, tak po stránce formální. Jistě, najdeme tam spoustu slibů.

Sliby pro všechny, na všech úrovních podrobnosti, jak od velmi obecných a skutečně velmi potřebných, ať už je to reforma penzí, ať už je to reforma zdravotního pojištění, po sliby velmi konkrétní, pro každého je tam něco: tady je smíšená bonboniéra, vezměte si nugát, vezměte si griliáš, vždyť jsme tady pro všechny. To, že si vláda vůbec neláme hlavu v tom programovém prohlášení s nějakým rozpočtovým rámcem, do kterého by se snažila tyto sliby zasadit, protože ony se tam nemohou vejít, i kdyby pokračoval pětiprocentní růst, no tak s tím si samozřejmě problém nedělá, protože samozřejmě ani nepočítá s tím, že ty sliby bude plnit. Ona prostě jenom něco slibuje, tak jako nám v minulém volebním období slibovala penzijní reformu a zdravotní reformu. A všichni si pamatujeme na pana ministra financí Babiše, který tady stál a říkal do června, teď nevím – promiňte, omlouvám se – nevím, zda to bylo v roce 2014, nebo 2015, ale v tom roce říkal: do června vám sem předložím svůj návrh penzijní reformy, 20 let jste o tom mluvili a nic jste neudělali, my makáme, já vám to sem v červnu dám.

Od té doby marně čekáme a obávám se, že budeme čekat dál, protože to jediné, co vláda dokázala v těchto zásadních reformních výzvách, skutečně nezbytných a spojených většinou s prodlužováním lidského věku, udělat bylo, že zrušila ty první kroky, které zavedly vlády předešlé. Zrušila reformní kroky v oblasti zdravotního pojištění, zrušila první krok v oblasti penzijní reformy. Nic proti tomu, kdyby byla dokázala předložit alternativu. Netvrdím, že my jsme byli nositelé jediné pravdy. Nepředložila nic a to, co jsme tady slyšeli, nenaznačuje ani stínem, kudy na to chce jít, není tam ani náznak kompetence a schopnosti něco takového provést. Proč bychom tomu měli věřit?

Čemu věřit můžeme, je to, že dál bude pokračovat politika utahování šroubů kolem osoby každého občana a posilování represivní role stát. V tom byla minulá vláda poměrně úspěšná a nejnovější vládní návrhy, se kterými se můžeme seznamovat ať už v pracovních předlohách, nebo v tisku, ať už se týkají trestního řádu nebo návrhu o státních zástupcích, tak naznačují, že vláda nebude váhat pokračovat tímto směrem, posilovat represivní roli státu a oslabovat pozici občana vůči tomuto všemocnému a vševědoucímu šmírovacímu státu. To je další důvod, proč rozhodně tahle vláda naši důvěru mít nemůže.

To, co je v programovém prohlášení obzvlášť úsměvné, je, že vláda slibuje věci, které zrušila. Přečteme si, že bude zrušena superhrubá mzda a zavedena 19procentní sazba daně z příjmu z hrubé mzdy. No to bylo uzákoněno v roce 2012, to bylo v platném právním řádu v roce 2012 s účinností od 1. 1. 2015. Vláda to zrušila. To už tam bylo, mohli jsme to čtyři roky používat. Zavedení jednotného inkasního místa – samozřejmě, pokud s tím vláda přijde, asi není jediný důvod o tom diskutovat a podpořit (?) to, protože už to tam bylo na náš návrh uzákoněno.

Nechci zdržovat, ale takhle bych mohl pokračovat. Prostě několik opatření, která byla platnou součástí právního řádu a která minulá vláda, ve které hnutí ANO bylo významnou součástí, která jste takhle smetli ze stolu a řekli jste: tohle je všechno špatně, všechno nefunkční, no tak teď slibujete v tomto programovém prohlášení, že to zavedete. A až to zavedete, pokud se vám to podaří, což bych si v těchto případech přál, a rádi s tím pomůžeme, tak to nejspíš zase zrušíte, protože když už jste to jednou zrušili, tak proč byste to neměli zrušit podruhé.

Tak proč bychom vám probůh měli věřit? My nemáme ani právo vůči svým voličům vám tu důvěru vyslovit. Takže to jsou zhruba stručné důvody, proč TOP 09 bude aktivně hlasovat proti návrhu o vyslovení důvěry vládě. Pokud vláda důvěru získá, tak jsme samozřejmě připraveni o některých návrzích, které nekolidují s naší vizí a s naším programem, diskutovat, jsme připraveni je podpořit. Jsme samozřejmě připraveni vládě s důvěrou podporovat návrhy, které souvisejí s našimi spojeneckými závazky v Severoatlantické alianci a v Evropské unii, ale prosím pěkně – vládě s důvěrou. Pokud vláda důvěru nezíská, tak předpokládám, že se omezí na běžnou správu země, nebude činit závažná politická rozhodnutí s dlouhodobým dosahem a nelze počítat s tím, že my bychom vládě bez důvěry taková rozhodnutí podpořili. Já vám děkuji za pozornost.

Miroslav Kalousek
Miroslav Kalousek
Další články autora