Kandidátka na úřad francouzského prezidenta Marine Le Penová opět prohlásila, že by uznala Krym jako součást Ruska, jestli zvítězí v dubnových prezidentských volbách.

Le Penová, která stojí v čele pravicové Národní fronty, již dříve obdržela finanční prostředky na kampaň z ruské banky a slíbila za to, že bude chtít „svobodné“ francouzsko-ruské vztahy a ne „vměšování“ ze strany NATO, Spojených států a Evropské unie.

„Uznávala jsem Krym za součást Ruska od doby konání referenda (v roce 2014), které ukázalo, že lidé na Krymu se chtěli připojit k Rusku,“ prohlásila v rozhovoru pro ruský bulvární Izvestija.

„Skutečnost, že se Krym se stal ukrajinským územím po pádu Sovětského svazu, byl čistě administrativní záležitostí; poloostrov nebyl nikdy ukrajinský. Je mi líto, že referendum nebylo uznáno mezinárodním společenstvím nebo Organizací spojených národů.“

Le Penová řekla, že ukrajinská krize by místo toho mohla být vyřešena prostřednictvím mírového jednání a vyzvala EU, aby přestala „démonizovat“ Rusko a zajistila, aby se všechny strany setkaly na rozhovorech.

„Sankce jsou nesmyslný způsob diplomacie: všechny země by měly ukázat respekt k sobě navzájem, jednat na základě rovnosti a dělat kompromisy, které jsou přijatelné pro všechny,“ řekla.

Prohlášení Le Penové přichází v době, kdy šéfka strany hledá dodatečné finanční prostředky pro svou prezidentskou kampaň, když se jí nepodařilo získat půjčku 11 milionů dolarů z První česko-ruské banky v červenci 2016. Banka zrušila licenci, když ji Ruská centrální banka  posoudila s ohledem na „neuspokojivý majetek“.

V prosinci Bloomberg oznámil, že Front national se snaží najít finanční prostředky pro prezidentskou kampaň Le Penové. Stranický pokladník oznámil, že Národní fronta hledá alternativní financování.

První kolo francouzských prezidentských voleb se bude konat dne 23. dubna.

Soupeř Le Penové ve volbách za republikánskou stranu François Fillon se rovněž může pochlubit těsnou vazbou na Moskvu.  Fillon zdůraznil, že Rusko je pro Francii „klíčovým partnerem“. Přislíbil zrušení sankcí uvalených na Moskvu po roce 2014 po anexi Krymu.

Ekonomická základna ovlivňuje v tomto případě ideologickou nadstavbu zcela jednoznačně. Le Penová jaksi pomíjí, že konat referendum poté, co se někdo vojensky angažuje a obsadí území cizího státu, je nepřípustné a že argumentovat takovým referendem je směšné. Stejně tak je jí jedno, že šlo o jasné porušení mezinárodního práva. Rusko slíbilo Ukrajině uznání územní celistvosti za to, že se Ukrajina vzdá jaderných zbraní, které jí zůstaly po rozpadu Sovětského svazu.

Jen na okraj se lze ptát, zda dnes mají obyvatelé Krymu pocit, že se jejich život po připojení k Rusku nějak zlepšil. Pomíjí také ruské vojenské aktivity na východní Ukrajině, kde Rusové také nemají co dělat. Udělá prostě cokoliv, aby dostala peníze do stranické pokladny. Můžeme si ale být jisti, že i kdyby jí nikdo nepůjčil, může jistě počítat se skrytou propagandistickou činností ruských tajných služeb ve svůj prospěch. Nebylo by to nic nového.

V případě vítězství Fillona by si ti, kdo jsou k Rusku kritičtí, také moc nepomohli. Jak uvedl (3. 12. 2016) server tapolitika.cz: „Fillon vystupuje za zrušení protiruských sankcí, za uznání Krymu ruským územím (a říká, že se mu sice nelíbí porušení mezinárodních pravidel v době anexe poloostrova, ale stejně tak se mu nelíbí jejich porušení v Kosovu), nadšeně schvaluje Putinovy akce v Sýrii a odsuzuje Hollandovu politiku vůči Moskvě.“

Jako kdyby to byl Hollande, kdo začal válku v Evropě, a jako by to nebyl Hollande, kdo se už dva a půl roku snaží s Putinem jednat o míru. „Zdá se vám rozumné – s pomocí politiky sankcí, které nevedly k ničemu, jedině ke krachu našich farmářů, tlačit Rusko k diplomatickým chybám a zároveň (ho tlačit) k Asii?“ řekl Fillon v průběhu televizních debat. „Přestaňme se schizofrenií. Je nereálné držet se evropských sankcí proti Moskvě, ukazovat prstem na nebezpečí ,populismu‛ ve Washingtonu a ve stejnou chvíli se na ně obracet pro pomoc v boji s islámským totalitarismem…,“ napsal v ten samý den Fillon v článku pro noviny Le Monde. „Opusťme logiku bloků a studené války,“ píše Fillon, aniž zmíní, co bylo důvodem pro návrat této „logiky“.

Máme se tedy možná na co těšit.