Chápu, že razantní policejní zákroky nepatří mezi oblíbené a fotografie bitých žen při zásazích strážců pořádku v Katalánsku, kteří bránili konání referenda o nezávislosti této španělské provincie, vzbuzují u lidí emoce. Zbytečnou brutalitu nemám rád ani já. Ale při hodnocení víkendových událostí ve Španělsku bychom si měli zachovat chladnou hlavu. Katalánské referendum o nezávislosti bylo z hlediska španělských zákonů nelegální, a tedy i nedemokratické a žádný demokratický stát nedovolí porušování svých zákonů.

Dovolím si jeden příměr. Na jaře tohoto roku zakročili velmi tvrdě ruští těžkooděnci proti pokojným demonstrantům, kteří v celé zemi protestovali proti masivní korupci. Pořádkové síly tehdy zatkly více než tisíc lidí, a mnozí z těch, kteří dnes kritizují španělské policisty, tenkrát jejich kremelským kolegům fandili, protože prý bránili zákon a pořádek. Jenomže to dělali Španělé také. Trochu dvojí metr, nemyslíte?

Jestli ale něco skutečně nechápu, tak jsou to současné nadávky na EU, která s touto španělskou záležitostí nemá nic společného – proto se i představitelé EU k situaci stavějí spíše zdrženlivě a vyzývají obě strany ke klidu a dialogu. Tenhle problém si musí Španělsko vyřešit samo.

Pokrytecký přístup není férový. Buď ctíme principy, nebo se stáváme neupřímnými. Když se na začátku devadesátých let minulého století rozpadla Jugoslávie a na základě referend se osamostatnily Slovinsko a Chorvatsko, tak to pro jisté lidi bylo neplatné, protože tento postup odporoval jugoslávské ústavě. Ale jestliže to stejné udělalo nyní Katalánsko, tak ti samí hlásají právo na jeho sebeurčení.

Silácké řeči a gesta, výhrůžky a unáhlená rozhodnutí nejsou řešením. Obě strany by s tím měly přestat. Centrální vláda vedená předsedou Manuelem Rajoyem by měla začít vyjednávat o budoucnosti Španělska s prezidentem Generalitatu Katalánska, tedy regionálním premiérem Carlesem Puigdemontem a jeho ministry. Poctivý a upřímný dialog je jedinou cestou, jak z této krize ven.

Autor je europoslanec za KDU-ČSL

Tomáš Zdechovský
Tomáš Zdechovský
Další články autora