Podstatou komunismu je špatné pojetí světa a společnosti a neodvratné směřování k totalitě. Jedním ze základních nástrojů je společenská lež. Komunisté ji budou vznešeně nazývat dialektika. Současní čeští komunisté klidně v jednom vystoupení řeknou, že jejich strana je tu skoro sto let, aby v další větě zdůraznili, že KSČM přece vznikla až v roce 1990 a s komunistickou totalitní minulostí nemá nic společného. A tak je to u nich se vším.

KSČM měla v posledních volbách necelých 8 %, je to nejhorší výsledek v její historii. Přesto má v poslanecké sněmovně nejvíce funkcí a je nejvlivnější od roku 1989. Umožnilo to hnutí ANO, které nyní navíc pustí komunisty k vládě. KSČM si s ANO pochvalují, že mají programovou shodu, prý osmdesátiprocentní. Je dobré vědět, co to může znamenat.

V roce 1946 vyhrála KSČ volby se 40 % hlasů. Lidem komunisté slibovali „zachování široké sféry hospodářství soukromého“ a „plnou podporu drobných a středních podnikatelů“. Výslovně odmítli „zavádění kolchozů u nás“, přihlásili se k „úplné svobodě svědomí a vyznání a náboženské snášenlivosti“ a prohlásili, že „jsou rozumní“ a „nechtějí nikoho potlačovat“. Jak tyto sliby mysleli vážně a jak to dopadlo, viděli všichni už za necelé dva roky, po únoru 1948. Přišlo čtyřicet let brutální komunistické diktatury, s jejímiž následky se vyrovnáváme dodnes.

Dnes taky komunisté slibují. Kupodivu jsou ale méně opatrní než v roce 1946. Spoléhají asi na to, že jejich program nikdo nečte. Ani hnutí ANO, jinak si nedovedu tu „programovou shodu“ moc vysvětlit. Nebo že by nám pravdu o svých záměrech neříkalo ani ANO?

Ve svém současném volebním programu chce KSČM obligátní progresivní zdanění, najdeme tu obvyklé útoky proti jakémukoli financování církví a soukromých škol nebo zavedení kontroly majetku „plošným majetkovým přiznáním“. Ale nejen to. Komunisté chtějí regulaci trhu práce, jednu zdravotní pojišťovnu a zřízení státní komerční banky. V programu ohlašují také zakládání nových státních podniků a „výkup majetkových podílů vedoucí k posílení strategické kontroly v podnicích důležitých pro zaměstnanost a ekonomickou bezpečnost státu“.  Kdyby tomu náhodou někdo nerozuměl, tak překládám: toto je vlastně návrh na znárodnění. K tomu zavedou „jednotné učební osnovy“ a „zákon o ochraně českého jazyka“. Prosadí „návrat k soběstačnosti ve výrobě a zpracování potravin“. Jak to bude s pomeranči, to nepíší, ale třeba i ty pak u nás porostou. Budou usilovat o zrušení „paktu NATO“ a taky o referendum o vystoupení z NATO. Asi správně předpokládají, že kapitalisté pakt nerozpustí, tak ať my aspoň odjedeme. Aby nevznikaly pochyby, k čemu to vlastně celé směřuje, tak je v programu explicitně napsáno: „Našim strategickým cílem je socialismus.“

Co tedy můžeme čekat od návratu komunistů k podílu na vládní moci? Víme přesně, co znamenala vláda ANO s ČSSD, kterou jsme zde měli čtyři roky. Rostl stát, jeho zaměstnanci, jeho výdaje. Zkomplikovali, co mohli, od daňového systému až po každodenní byrokracii. Omezovala se svoboda podnikání i individuální svoboda, kde to zrovna šlo. Děti povinně do školky, o svátcích povinně nenakupovat, preventivně všechny kontrolovat, úřady vám mohou vlézt až do bytu. Rekordní příjmy rozpočtu proměnili v rekordní výdaje, takže rozpočet plánovali vždy deficitní. Přitom málo investovali do toho, o co se má stát vážně postarat: do bezpečnosti, do dopravy nebo do vzdělání.

Zkuste si k tomu přidat komunisty s jejich programovou „cestou k socialismu“. Podle mě je to děsivá představa. Bohužel nás to asi nemine.

Občas poslouchám, jak už komunismus není nebezpečný a že antikomunismus už nikoho nezajímá. Říkají to komunisté, socialisté a někteří údajní pravičáci, kteří ovšem svorně používají levicovou dialektiku. Jinak by nedokázali vysvětlit, proč je znovu v módě neomarxismus. Nebo si nevšimli, že roste stát a omezuje se svoboda? A naopak neviděli lidi v ulicích, když se komunista Ondráček stal šéfem komise na kontrolu GIBS? Všem to prostě není jedno, lidé ještě nebezpečí komunismu vidí. Jeho nositelem ale nemusí být přímo komunistická strana. Jsou jím všichni ti, kteří komunistické myšlenky uvádějí v život.

Andrej Babiš si dobrovolně po volbách vybral spolupráci s komunisty a extremisty. Jsou to nejlevnější spojenci, navíc se bohužel ukázalo, že si s nimi minimálně část hnutí ANO rozumí i mentálně. Komunisté budou nyní žádat za svou podporu vládě programové ústupky. Personální pozice již získali.

Před sedmdesáti lety byla – řečeno s F. A. Hayekem – česká „cesta do otroctví“ pozvolná. Nejprve volby, pak legální omezování svobody a soukromého majetku, ovládnutí bezpečnostních složek, napínání a posléze znásilnění ústavy a nakonec převrat.  Kdo věřil v roce 1946, že něco takového nastane?

Také dnes jsme si většinově jisti, že je naše demokracie pevná a naše svoboda zajištěna. Jenomže každý, kdo nebezpečí komunismu bagatelizuje, kdo komunisty pouští k moci, kdo se chystá uskutečňovat části jejich programu – ti všichni nás vedou na cestě k socialismu. Děkuji, nechci. ODS udělá všechno pro to, aby se staré časy nevrátily v nové podobě.

 

 

 

 

 

 

 

 

Revue Forum Banner
Petr Fiala
Petr Fiala
Předseda ODS
Další články autora