Poslední dobou se stalo smutným zvykem, že každá návštěva Miloše Zemana v zahraničí je očekávána především s obavami. Nikdo totiž neví, jakou nepřístojnost prezident zase předvede a jak moc naši zemi ztrapní. Když totiž naši „stoprocentně fit“ hlavu státu nezradí zdraví, přichystá Zeman něco sám. Snad to v Německu, kam se chystá příští týden, nebude tak ostudné jako třeba na summitu NATO.
Tam se zcela ukázalo, jak na tom český prezident je fyzicky, ale také psychicky. Nejen, že měl velký problém přemístit se mezi jednotlivými místy jednání, ale při společném fotografování ani nezvládl na pár minut zůstat stát a musel si nechat přinést židli.
Kromě svých nemocných nohou se však ukázalo, že Zeman trpí i dalším neduhem, ztrácí soudnost. Když totiž zahlédl amerického prezidenta Donalda Trumpa „hnal“ se k němu, aby s ním měl alespoň jeden osobní kontakt. Zemanova návštěva v Bílém domě se totiž zřejmě nikdy neuskuteční a cesta prezidenta USA do Prahy je také spíše zbožným přáním naší hlavy státu.
Je zřejmé, že Zeman je nemocný, to by snad bylo i vzhledem k jeho věku, a především životnímu stylu, pochopitelné. Jen kdyby to konečně Hrad přiznal a nehrál divadlo. Občané, pokud to tak nechtějí, nejsou slepí a vidí, že iluze prezidenta, jehož zdraví není v dezolátním stavu, nefunguje.
Proto ani od návštěvy v Německu nejde moc čekat. Stačilo by ovšem, kdyby si alespoň prezident odpustil své „bonmoty“, tedy nyní už spíše přisprostlé a nechutné slovní výlevy na jakékoliv téma. Obzvlášť v současnosti, kdy si Zeman už neláme hlavu ani s tím, jestli nadává muži nebo ženě.
Angela Merkel má náročný měsíc. Po Andreji Babišovi bude mít další „vzácnou“ návštěvu z Česka. Určitě se dostane i na migraci, kterou před komunálními volbami někteří čeští politici tak rádi řeší a rozhodně se Ovčáčkův Twitter zase bude snažit vzbudit dojem, že je Zeman v Berlíně srdečně vítán.
Tak to ovšem nebude. Našeho prezidenta v Evropě již pouze trpí a konkrétně německá kancléřka si určitě moc dobře pamatuje, jak Zeman prohlásil po demonstracích v Chemnitzu, že jsou důsledkem pozvání migrantů od Merkelové a není se čemu divit.
Už nyní je jasné, že návštěva našeho prezidenta v Německu bude nezapomenutelná. Jde jen o to, jak si ji budeme pamatovat. Záleží to třeba na tom, zda vládní speciál nepřiletí pozdě, jak bude na jeho palubě doplněn minibar i zda bude ochranka v případě „silného větru“ dostatečně blízko. Šťastnou cestu.