Na webu a2larm.cz vyšel článek Dagmar Rychnovské a Michala Smetany A proti trollům povstali elfové… Tvrdí se v něm, že prý „militarizace debaty o dezinformacích, která vede k vnímání problému optikou válečného konfliktu, ohrožuje základní hodnoty demokratické společnosti více než placení ruští trollové“.

Podstatou článku je odsouzení používání termínů „válka, nepřítel, poražení či zničení“ pro to, co autoři sami nazývají „šířením dezinformací skrze sociální sítě a internetová média používané Ruskem jako nástroj v rámci soupeření se západními státy“.

Jistě, s jazykem se dají dělat různá kouzla. Všichni, kdo pamatují komunistické propagandisty, vědí, že to byli mistři v nazývání věcí jinak, než čím ve skutečnosti byly. Termín „válka“ nemusíme používat dokonce ani pro popis ozbrojeného konfliktu. Můžeme se třeba inspirovat uvedenou krkolomnou větou a místo„válka“ napsat „šíření násilí prostřednictvím smrtelných zbraní, používané státy mezi sebou jako nástroj vzájemného soupeření“. Také místo ošklivého slova „nepřítel“ můžeme psát třeba „ten, kterého nemáme rádi až tak moc, že ho chceme porazit a zničit“, ale protože ani tato dvě poslední slova by zřejmě nemusela být pro citlivější jedince únosná, mohli bychom místo „porazit a zničit“ napsat třeba „dovést do stavu, kdy již není schopen vyvíjet žádnou činnost, protože přestal existovat“.

Obávám se ale, že se taková inovace vyjadřování neuchytí a že budeme u vojenských konfliktů dále používat termíny jako „válka“ či „nepřítel“. Dezinformační kampaň proti západním zemím je součástí hybridní války. Tento termín, který mimochodem zřejmě jako první použil náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov v roce 2013, v sobě obsahují slovo „válka“. Proč to vadí autorům článku až tak, že to považují za větší ohrožení základních hodnot demokratické společnosti než jsou samotní placení ruští trollové? Sami uznávají, že Rusko tuto aktivitu organizuje a že jde o placenou dezinformaci. Jsou přesvědčeni, že užívání vojenských termínů zjednodušuje svět kolem nás na konflikt mezi dobrem a zlem. Měli bychom prý pochopit skutečné motivace našich protivníků pro jejich chování, jakkoliv se nám prý mohou zdát na první pohled těžko pochopitelné. Vyzývají, abychom nechali v oblasti šíření dezinformací pracovat bezpečnostní složky, a nedívali se na současné dění jako na pohádkový střet mezi dobrem a zlem.

Neshledávám nic špatného na tom, nazývat věci tím, čím jsou. Tak jako mezi komunismem a západními demokraciemi probíhala studená válka, a bylo to výstižné pojmenování, vede dnes Rusko proti Západu hybridní válku. Tomuto pojmenování se nelze vyhnout stejně tak jako správnému pojmenování pro cíle tohoto boje – destabilizaci našeho západního světa. Jakékoliv vyhýbání se tomuto popisu, výzvy k vciťování se do myšlení druhé strany místo obrany proti ní, je odváděním pozornosti a může vést k definitivnímu konci demokracie, jak ji známe a jak jsme po ní po celou dobu totality toužili.

Nikoliv nazývání věcí pravými jmény, ale naopak vyhýbání se pravdivému pojmenování ohrožuje základní demokratické hodnoty.

Autor je publicista a mediální manažer