Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) schválila na návrh arabských zemí rezoluci k památkám ve východním Jeruzalémě, která zcela pomíjí vztah Židů k jejich posvátným místům, mezi něž patří Zeď nářků a Chrámová hora. Rovněž tak jsou přehlíženy křesťanské vazby, které jsou spjaty s tímto městem.

Zeď nářků je pozůstatkem vnějších hradeb židovského chrámu, který nechal postavit král Šalomoun v 10. století před naším letopočtem, tedy 1600 let předtím, než vznikl samotný islám. Po zboření chrámu se zde Židé nepřetržitě modlí už od začátku 4. století, což je o více než 300 let dříve než muslimští Arabové dobyli Jeruzalém. Rovněž křesťané toto místo uctívají již od smrti Krista v prvním století. Přitom první mešita na Chrámové hoře byla postavena až na konci 7. století, stejně tak jako proslulý Skalní dóm se zlatou kupolí. Je tedy jasné, že křesťanské a judaistické tradice jsou v Jeruzalémě starší než islámské.

Izrael je jedinou demokratickou zemí na Blízkém východě, která také respektuje víru svých občanů a zajišťuje jim náboženskou svobodu. To dokazuje mimo jiné fakt, že Chrámová hora je pod islámskou správou a na pořádek zde dohlíží palestinská chrámová policie. Muslimové se mohou svobodně zúčastnit svých bohoslužeb v mešitách, které jsou po celé zemi. To je velký rozdíl proti letům 1948 – 1967, kdy byl východní Jeruzalém okupován Jordánskem, židovské synagogy na jeho území byly zbořeny a Židé měli zakázaný přístup ke Zdi nářků.

Z těchto důvodů považuji rezoluci UNESCO za nevyváženou a skandální, protože v rozporu s fakty popírá spojitost Židů a křesťanů s východním Jeruzalémem.