Dlouho trvalo ministrům všech vládních stran, než se byli schopni domluvit na rozdělení peněz, které nemají. Nakonec možná nemají ani účetní přebytek.

Dlouho se totiž myslelo, že loňské hospodaření státu skončilo díky penězům z Evropské unie přebytkem ve výši 62 miliard korun. Když však přišel účetnictví ministerstva financí vedeného Andrejem Babišem (ANO) prověřovat Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), objevil chyby ve výši minimálně 240 miliard, o čemž vás FORUM 24 jako jediné informovalo (některá další média zmiňovala chyby přes 100 miliard). Sice za rok 2015, ale evidentně se valící i do dalších let a zřejmě nadále rostoucí, protože se jedná také o některé chyby v samotném postupu účtování a vykazování (tedy v samotné metodice, popřípadě v běžné praxi).

NKÚ zároveň varoval, že může být špatně spočítán právě i státní dluh. Takže teď nikdo neví, jak jsme vloni hospodařili. Babiš mimo jiné úplně „zapomněl“ tvořit rezervy na odstraňování ekologických problémů způsobených zejména komunisty. Stát se přitom při privatizaci k likvidaci ekologických škod zavázal.

Podezřelé také je, že Babišovi úředníci zapomínali snižovat hodnotu některého majetku. Když měli zaúčtovat 83 miliard a místo toho zaúčtovali 83 milionů, byla to možná jen chyba a ta se může stát každému. Obrovský malér samozřejmě je, že chybu nikdo další z ministerstva neodhalil. Ale pokud zapomenete provádět odpisy či přeceňovat majetek, je to podobné, jako kdybyste zapomněli udělat inventuru nebo sestavit účetní závěrku. Zkrátka je to podezřelé.

Připusťme ale na chvilku, stejně jako vláda, že stát vloni opravdu dosáhl přebytku 62 miliard korun. Nebylo by na tom v současné situaci nic tak divného. Zachránily nás totiž, jak už jsme uvedli, peníze z EU. Navíc vláda výrazně utlumila investice a trochu také pomohlo násilné oslabování koruny Českou národní bankou, díky kterému si vláda mohla půjčovat plus minus zadarmo. Ale i v takové situaci jsou vysoké půjčky, jakých se vláda dopustila navzdory hospodářskému růstu v předchozích letech, na rozdíl od Babišova tvrzení, špatné, protože tím vláda ubírá zdroje soukromým investorům, což není fair, a navíc to dost často bývá ekonomicky škodlivé. Vláda sice z různých důvodů lépe vybírá daně (otázkou je, zda je to dobře a zda kvůli tomu opravdu musí tak ždímat a zatěžovat ty nejmenší živnostníky i jejich zaměstnance, od kterých stejně vybere „nulu nula nic“ a udělá lidem více utrpení než užitku), zároveň však více utrácí.

Dobře. Dejme tomu, že tedy máme přebytek 62 miliard. Kde jsou ty peníze? Na hřbitově zakopáni. Babiš už začátkem roku některé nechápavé sociální demokraty upozorňoval, že zkrátka jen nebylo vydáno („obnoveno“) tolik dluhopisů. Jinak řečeno, Babišovo ministerstvo využilo menší potřebu peněz ke snížení státního dluhu.

Ministerstvo financí pod Babišovým vedením na straně jedné nemyslí na budoucnost, když rozházelo všechny ty obrovské rezervy, které mu zanechaly nejen pravicové vlády, ale i jinak krajně levicová vláda Jiřího Paroubka. Na straně druhé nelze Babišovým ekonomickým poradcům upřít velmi dobré (ale zároveň poměrně hodně riskantní) hospodaření s penězi, jaké sociální demokraté zjevně nejsou schopni pochopit.

Přestože žádné volné peníze ve výši 62 miliard neexistují, trvali ministři na jejich rozdělení. Nakonec i Babiš souhlasil, že by se případně rozdělit mohly, ale museli bychom se kvůli tomu znovu zadlužit.

Socialisté chtěli dát neexistující peníze do rezervních peněžních zásob vytvářených na budoucí důchody. Takový nápad není špatný, je však dosti neefektivní. Místo toho, abychom se zbavili části státního dluhu, ze kterého zpravidla musíme platit úroky, ponechali bychom si zadlužení (respektive znovu bychom se zadlužili) a dali bychom vypůjčené peníze na investice, které nám do budoucna nic moc nepřinesou (pouze třeba pomůžeme více zadlužit jihoevropské vlády, které nám za to ochotně něco málo zaplatí). Možná vás napadne, že bychom měli takové peníze investovat pro budoucí důchodce efektivněji. Problém je, že být hodně ziskový obvykle znamená hodně riskovat. Není dobrý nápad hazardovat s penězi vypůjčenými na budoucí důchody a slíbit dnešní střední generaci, zjednodušeně řečeno, že na 70 % bude pobírat vysoké důchody, ale na 30 % to nevyjde a bude pobírat mizernou almužnu.

Lidovci si také nechtěli připustit, že hromada peněz, kterou se chystají rozdělit, neexistuje. Chtěli ji dát na investice. Případné efektivní investice (nikoli předražené dálnice apod.) na dluh jistě nemusí být špatným nápadem, když teď vláda investuje tak málo. Z dlouhodobého hlediska však může být lepší využít dosaženého přebytku a snížit státní dluh, jak vidíme typicky na příkladu Řecka a ještě ve větší míře nesporně brzy uvidíme na příkladu Itálie. Koaliční partneři však upozorňovali, že nejsou připravené investiční projekty, přičemž vláda trvá na zhruba stejném proporčním rozdělení investic, jaké tu bylo v minulých letech. Jinak řečeno, když nemáme vše připravené na stavbu dálnic či koupališť, mohli bychom dát všechny peníze, jaké na ně v minulosti šly, místo toho na vědu či pro záchranáře. Takové investice se jistě také vyplatí. Ale to vláda nechce. Raději peníze v minulých letech spotřebovala, popřípadě neefektivně investovala. Třeba do „Babišovy“ centrály EET, která nepřinese žádný užitek kromě toho, že asi přesune více peněz od lidí (těch, kteří kvůli tomu nezbankrotují) k vládě.

Tentokrát se nakonec zachovala mnohem rozumněji a sluší se ji za to pochválit. Přebytkem se na poslední chvíli rozhodla skutečně uhradit část našeho dluhu. Z malé části se také rozhodla pro investice.

Tím však absurdita možná teprve začíná. Podle ČTK totiž neexistující peníze teprve půjdou na umoření dluhu. Vláda nás tedy bude muset nejprve zadlužit, aby měla peníze a mohla za ně následně dluh snížit.

Jakub Černý
Jakub Černý
Redaktor deníku FORUM 24
Další články autora