Česká republika se po podzimních volbách zmítala v dlouhé politické krizi. Sociální demokraté tuto krizi, zdá se, nyní rozlouskli. Naše země se definitivně poddá slovenskému oligarchovi, vydavateli denního tisku, chemickému a zemědělskému magnátovi Andreji Babišovi, jinak také trestně stíhanému agentovi Státní bezpečnosti. A poddá se mu také ČSSD. Babiš už ukazuje, jak s ní bude zametat. Spor o ministra zahraničí jasně ukázal, že ČSSD bude hrát nikoli druhé, ale až třetí housle.
To vše je nesmírně vážné. Po stranickém referendu ČSSD je naše země v nové situaci.
Jak si autoritáři vykládají volby? Po svém
Andrej Babiš má šanci konečně získat pro svoji stranu, která nedostala ve volbách ani 30 procent hlasů, vládní moc nad celou Českou republikou. Bude mít takovou moc, jako by dostal více než 70 procent. A tuto moc získává jen díky neschopnosti a infantilitě demokratů. Naposledy těch z ČSSD.
Miloš Zeman a Andrej Babiš si totiž vykládají mandát k vládnutí v rozporu s realitou. Prezentují nám chabé volební vítězství jako by bylo zcela drtivé. Chovají se, jako by v našich volbách šlo jen o to, kdo doběhne do cíle první. Jenže o tom ale náš volební a ústavní systém vůbec není.
Zvláště parlamentní volby mají zcela jiný smysl. Ten, kdo je nejsilnější, není v těchto volbách automaticky vítězem. Vítěz je jen ten, kdo ke svému programu dokáže získat koaliční partnery, kteří utvoří vládní většinu ve sněmovně. Babišovi se to po dlouhých měsíců a díky blahovůli Miloše Zemana konečně povedlo. Má sněmovní většinu z komunistů a ze zbytků někdejší sociální demokracie. Pakliže přežije své ponižování.
Zbývá jen, aby socialisté odhlasovali spolu s komunisty existenci legální vlády Andreje Babiše a začne nová éra. ČSSD bude od této chvíle zbytečnou stranou. Její pojistky jsou směšné. Jan Hamáček se určitě aspoň jednou pokusí o autonomní chování, ale pak dostane z energeticko-zemědělského holdingu elektrickou ránu a bude sekat latinu. Všechny ty slavné pojistky v tomto vládním domě vypadnou. Na Hamáčka bude stačit jeden titulní článek v Mf DNES. I kdyby se nakrásně chtěla soc. dem. stavět na zadní, tak tu jsou vždy ještě Okamurovi polofašisté, kteří rádi doplní sněmovní sestavu s komunisty, když jim Babiš nějak dobře zaplatí.
ČSSD svým referendem rozhodla o své budoucí bezvýznamnosti. A ukazuje se to ihned po skončení referenda, kdy s nimi Babiš zametá jako s onucí.
Nový režim v České republice
Stranické referendum ČSSD dalo Andreji Babišovi do rukou moc nad celou Českou republikou. Co nám ještě zbývá z polistopadového liberálního režimu?
Od definitivního pádu do autoritativního režimu nás dělí jen pár kroků. Na straně konceptu svobodné společnosti už toho moc není. Vlastně už jen Senát Parlamentu ČR a naše platné mezinárodní smlouvy. Díky nim ještě nemůže Babiš dělat všechno, co chce. Ale je blízko.
Ještě nemůže měnit ústavu, jak o tom sní ve své knize. A kvůli ohledům na EU nemůže ještě úplně zničit své kritiky. Bude je muset ničit neveřejně. Ale jakmile dojde k dalšímu upevnění jeho moci, tak se do toho pustí. Je to logika jeho přirozenosti.
Média jsou již přiškrcená a s nimi i možnosti fungování opozice a občanské společnosti. Dobře tu nadále bude jen těm, kdo se nebudou plést Babišovi do cesty a nepotřebují k životu čerstvý vzduch a svobodné kritické myšlení. Komfort nevýrazných lidí bez vlastních názorů nijak narušen nebude.
Očekává se likvidace Babišovy trestní kauzy
Jasným signálem o nástupu autoritativní moci a pádu právního řádu by mohla být všeobecně očekávaná likvidace trestního stíhání za dotační podvod.
Klíčoví státní zástupci, a to včetně falešné hrdinky protikorupčního boje paní Bradáčové, dali už jasně najevo ochotu se podílet na instalaci babišismu jako mocenského systému. Pojem „Lenka Zametačka“ by mohl už brzy vstoupit do dějin. To, jakým hanebným způsobem konkrétní státní zástupci předali Babišovi moc nad Generální inspekcí bezpečnostních sborů, je nejhorším selháním lidí z justice od sedmdesátých let minulého století. Podobně hnusné věci se tu děly naposledy po sovětské okupaci v roce 1968. Tito lidé ještě stále mají šanci své stigma spojenců faktického „coup d’état“ nějak napravit. Ale už tomu skoro nikdo nevěří.
Můžeme se ještě vzpamatovat?
Budeme mít tedy konečně vládu s důvěrou. Bude to vláda absurdní státostrany hnutí ANO, které nefunguje jako demokratická politická strana, nýbrž jen jako podnikatelský projekt jednoho magnáta posedlého osobní mocí. A tato vláda bude fungovat v koalici s exponenty ruské politiky v ČSSD a KSČM. To vše z vůle prezidenta, který se rozhodl zničit polistopadový liberální režim.
To vše se děje jen proto, že jsme se tomuto přívalu rudého náporu, cynismu a manipulaci neuměli statečně postavit. Možná by už bylo na čase, kdybychom se vzpamatovali.
Pozdě, ale přece.