Ruské ministerstvo kultury odvolalo povolení promítání britsko-francouzského komediálního filmu pojednávajícího o Stalinově smrti. Ozývají se hlasy, že film je součástí informační války proti Rusku.

Snímek „Smrt Stalina“ režiséra Armanda Iannuccia vypráví o posledních dnech generalissima a o boji o moc, který se rozhořel po jeho skonu. Britský režisér Iannuccia, jenž si libuje v satiře a nevyhýbá se ani pseudodokumentárnímu žánru, se tentokrát rozhodl zabrousit do 50. let v Sovětském svazu a přímo v komediálně-absurdním stylu.

„Plivnutí do tváře všem padlým“

Film měl mít v Rusku premiéru 25. ledna a nejdříve obdržel povolení od ministerstva kultury. To ale bylo v minulých dnech odvoláno na základě toho, že údajně obsahuje informace, jejichž veřejné šíření je zakázané zákonem. Spíše ale než šíření škodlivých informací (které to jsou se zatím nikdo nedozvěděl) za zákazem stojí dopis ministrovi kultury Vladimiru Medinskému od významných kulturních činitelů. V něm například konzervativní režisér Nikita Michalkov nebo dcera maršála Žukova, který je jednou z hlavních postav filmu, označují snímek za paskvil, jenž překrucuje ruskou historii. V dopise, který podepsalo 22 představitelů kulturního života, se mimo jiné píše, že „uvedení do kin takového filmu v předvečer 75letého výročí bitvy o Stalingrad je plivnutí do tváře všem, kteří v ní padli i těm, kteří ji přežili.“

Stejně tak místopředsedkyně parlamentního Výboru pro kulturu Jelena Drapenko vyzvala k přezkoumání filmu patřičnými úřady, jelikož podle ní nese známky extremismu, a navíc se snaží vyvolat dojem, že Rusko je příšerná země. Případ byl postoupen generálnímu prokurátorovi Ruska Jurijovi Čajkovi, který má vypracovat zvláštní expertýzu, jestli promítáním filmu opravdu může dojít k ohrožení obecné bezpečnosti.

Šéfredaktorka serveru Kinopoisk, obdoby ČSFD, Jelizaveta Surganova zastává jiný názor. Pro ruskojazyčnou verzi BBC uvedla, že jí osobně se film líbil, a i když pojednává o řadě důležitých témat, „umělcům nelze zakazovat pracovat s nimi s humorem, jelikož přílišná vážnost nevede k ničemu dobrému. Navíc se na film nesmí pohlížet jako na zdroj historických faktů, protože události několika let jsou vtěsnány do několika dní, a ještě dovedeny ad absurdum.“

Geroj Stalin 

Problémy, které vyvstaly okolo promítání, navazují na chápání sovětské (ruské) minulosti v Rusku. Rusové – a dnešní vládní politika k tomu přispívá – málokdy dokáží na stalinskou dobu pohlížet kriticky. Je to dáno tím, že celý život jsou vystaveni neúplným informacím o dějinách 20. století. Ve školních učebnicích jsou zamlčována „nepěkná“ fakta o stalinských represích a zločinech komunistického režimu. Naopak jsou vyzdvihována témata jako vítězství v druhé světové válce, kde Stalin je prezentován jako ten, který osvobodil Evropu. Pokud se objeví film, který jej zesměšňuje nebo zpochybňuje jeho roli jako národního vůdce, je na to pohlíženo s nedůvěrou. Pokud je film zahraniční provenience, automaticky vyvolává podezření, že se snaží znehodnotit dědictví ruské minulosti a je označován za západní propagandu. Rusové tak často nejsou vedeni k tomu, aby pohlíželi na události nebo národní hrdiny kriticky. Zeptáte-li se Rusa, co si myslí o stalinských čistkách a gulazích, většinou odpoví, že je to hrozné, ale vzápětí počty obětí bagatelizuje prohlášením, že Stalin přece vyhrál válku!

Současný politický režim buduje svůj obraz na spojení představy sovětské stability a jistot, pravoslaví a kapitalismu (nebo spíše konzumního způsobu života, který kapitalismus přináší). Cokoliv, co nepasuje do těchto kategorií, v lepším případě bojkotuje, v horším proti tomu zahajuje štvavou antikampaň. Stalinova smrt není výjimka. Vzpomeňme si na film o posledním ruském carovi Mikuláši II. a jeho milence baletce Matyldě, který vyvolal podobné pobouření části společnosti. Oba případy pramení ze stejného problému neschopnosti části Rusů odpoutat se od přesvědčení, že i sebeumělečtější zpracování, které se však odchyluje od jimi přijímané verze událostí, je buď západní propaganda, nebo pokus o hanobení ruských dějin.

Tereza Soušková
Tereza Soušková
Další články autora