Prezident Miloš Zeman a hlavně celá hradní parta, která obchoduje jeho vliv, má vážný problém. V posledních třech letech investovali peníze a čas do projektů spjatých s Íránem, protože ještě nedávno to díky americko-íránské (bezjaderné) dohodě vypadalo v Persii na zajímavé obchodní příležitosti. Ale teď jim zjevně spadla klec.

Americké ministerstvo zahraničí označilo Írán za hlavního sponzora terorismu mezi světovými státy. Teheránu se v nejnovějším dokumentu americké diplomacie vyčítá i „eskalace konfliktů a podkopávání amerických zájmů“ v Sýrii, Jemenu, Iráku, Bahrajnu, Afghánistánu a Libanonu.

Souběžně se zveřejněním zprávy šéf americké diplomacie Mike Pompeo v rozhovoru se stanicí Fox News pohrozil mezinárodním firmám tvrdými postihy, pokud budou s Teheránem obchodovat i po 4. listopadu, kdy nové protiíránské sankce Washingtonu začnou naplno platit.

Miloš Zeman přitom ještě minulý týden na oficiální návštěvě Německa u kancléřky Angely Merkelové prohlásil, že by zrušil sankce vůči Íránu.

Zemanova strategie s navázáním dobrých vztahů s Íránem byla jistě bohulibá a měla pomoci i českým firmám… Jen zapomněl lidem říct, že na chystaném byznysu s Íránem měli profitovat jeho nejbližší poradci a přátelé. Ti už v září 2015 založili Česko-Slovensko-Íránskou obchodní komoru (ČSIOK).

Jejím předsedou je Jan Kavan (exministr zahraničí ze Zemanovy bývalé vlády). A místopředsedou představenstva komory je Zdeněk Zbytek, nechvalně proslulý předlistopadový šéf tankové divize ve Slaném. (Zbytek je Zemanův podporovatel a spolupracovník).

Zdá se tedy, že Zbytek jakožto „vedoucí sekce Energetika“ si teď bude muset v komoře ČSIOK dát pohov.

A je otázka, zda si pohov nebude muset dát i Zeman. Protože je čím dál jasnější, že jeho akcie  (pokud vůbec nějakou hodnotu měly) u jeho dávného oblíbence Donalda Trumpa prudce klesají. Je tak možné, že Zeman za oceánem definitivně skončil, stejně jako jeho sen dělat most mezi Trumpem a Putinem. 

PS: A tady ještě background a kontext:

Šéf Bílého domu se letos v květnu rozhodl vypovědět jadernou dohodu s Íránem, kterou USA podepsaly spolu s Francií, Británií, Německem, Čínou a Ruskem v roce 2015. Teherán se v ní zavázal pozastavit svůj jaderný program výměnou za zmírnění protiíránských sankcí.

Podle Trumpa byla smlouva „děsivá a jednostranná“ a Írán by měl s mezinárodním společenstvím dojednat novou dohodu.

Evropská unie s americkým rozhodnutím odstoupit od jaderné dohody nesouhlasila a chtěla stejně jako další země, které dohodu podepsaly, udržet dokument při životě. Brusel vyzval Trumpa, aby evropským společnostem z protiíránských sankcí udělil výjimku, ale Bílý dům v polovině července tuto žádost odmítl.

EU v červnu přijala normu, která by měla evropským firmám pomoci, aby se s důsledky amerických sankcí vyrovnaly. Opatření nazvané aktualizované blokovací nařízení EU vstoupilo v platnost ve stejnou chvíli, kdy zavedly USA sankce.

Nový předpis zakazuje evropským firmám podřídit se extrateritoriálním dopadům amerických sankcí pod hrozbou pokut stanovených jednotlivými členskými státy. Zároveň společnostem poskytuje právo obdržet odškodnění za veškerou škodu způsobenou těmito sankcemi od právnické či fyzické osoby, která stojí za jejich zrodem. To fakticky znamená, že by měly evropské firmy v těchto případech žalovat Spojené státy o náhradu škody. Evropský plán také činí neplatnými všechny následky zahraničních soudních verdiktů vycházejících ze stejných sankcí.

Odborníci ale tvrdí, že se Evropanům může jen těžko podařit své firmy v Íránu udržet. Ty, které v této zemi podnikají, jsou vesměs tak velké, že jsou zároveň aktivní i v USA. Americký trh je pro ně mnohem významnější než íránský a nemohou si dovolit riskovat, že na něj ztratí přístup. Francouzská ropná společnost Total nebo německá automobilka Daimler tak už oznámily, že se z Íránu s největší pravděpodobností stáhnou.

První vlna amerických sankcí se zaměřuje na finanční transakce v amerických dolarech, obchody s kovy, uhlí, průmyslový software, nákupy komerčních letadel či automobilový sektor. Cílem je zabránit Íránu v přístupu k dolarům a v zapojení do některých finančních transakcí a zastavit investice do automobilového a leteckého průmyslu.

Druhá vlna sankcí má začít počátkem listopadu a zaměří se hlavně na ropný průmysl a centrální banku. Tyto sankce budou mít podle odhadů na íránskou ekonomiku vážnější dopady než současná opatření.

Jaroslav Kmenta