O Kroměřížské výzvě nebylo dlouho slyšet. Tato iniciativa, která si vzala za cíl vybrat protiváhu Miloše Zemana v boji o Hrad, se znovu zviditelnila v den oslav 17. listopadu. Její kádrování, kdo z prezidentských kandidátů smí vystoupit během Koncertu pro budoucnost, vyvolalo negativní reakce samotných účastníků této akce.

Z webových stránek platformy Festival svobody vyplývá, že zastřešuje aktivity pořádané různými iniciativami s cílem připomenout listopadové události v desítkách měst po celé republice. Vyvrcholením byl Koncert pro budoucnost na Václavském náměstí za účasti zvučných jmen, který přilákal tisíce lidí.

Zpochybňování svobody a demokracie

Idea organizátorů je chvályhodná. Memorandum Festivalu svobody varuje před zpochybňováním hodnot, na kterých je založena naše svoboda, především v posledních letech. „Společně tak dáme hlasitě najevo, že si vybojované svobody a demokracie vážíme a nenecháme si je vzít,“ uzavírá memorandum.

V době nástupu hrubého populismu, příklonu k vládě vůdcovského typu, plíživé relativizace doby normalizace a rehabilitace komunistických aparátčíků z prostředí tajné policie do nejvyšších pater politiky jsou tyto apely na místě. Jenže pod pojmem „společně“ si asi každý představuje něco jiného.

Rušivé tóny do programu pražského koncertu vnesli zástupci Kroměřížské výzvy, kteří sice nebyli jeho hlavními organizátory, ale iniciovali pozvání prezidentských kandidátů s možností vystoupit na pódiu. Vybrali jen tři z nich: Jiřího Drahoše, Pavla Fischera a Marka Hilšera.

Ačkoli byla akce avizována jako apolitická, pozváni nebyli další výrazní prezidentští kandidáti: Mirek Topolánek, který se paradoxně nejostřeji vymezuje vůči mocenskému kartelu Zeman a Babiš, a Michal Horáček s poněkud bizarním zdůvodněním pořadatelů, podle kterých dostatečně neztělesňuje hodnoty 17. listopadu.

„Nevím, proč bych já, aktivní aktér revoluce a účastník všech jednání, měl být s listopadem spojován méně než ti, kteří tam nebyli,“ podivil se Horáček, který na Václavské náměstí dorazil, ale pořadatelé ho na pódium nepustili.

Nehodláme se vnucovat

Později vyšlo najevo, že důvody jeho nepozvání byly ještě malichernější. Mluvčí Kroměřížské výzvy Václav Němec přiznal: „Horáčka jsme mnohokrát zvali na akce Kroměřížské výzvy. Nikdy pozvání nepřijal. Už se nadále nehodláme vnucovat.“

Skutečným důvodem je tedy uražená ješitnost iniciativy, která při svém vzniku loni v květnu mimo jiné deklarovala, že hledá „spojovatele, který nebude společnost rozdělovat, nýbrž smiřovat, a který bude hledat napříč celou společností shodu na řešení dlouhodobých problémů naší země“.

Kroměřížská výzva, jejíž aktivity navzdory původně velkolepým plánům letos zmizely z dohledu veřejnosti, tak rozhodně neprojevila schopnost spojovat a smiřovat. Její představitelé naopak sehráli podivnou kádrovací partii navzdory námitkám, že jde o soukromou akci, kam si mohou pozvat, koho chtějí. Mohli tak prokázat svůj nadhled a povznést se nad žabomyší hašteření. Nepovedlo se.

Férovost a čest

Václavské náměstí má v historii naší země nepominutelnou symboliku. Odehrávaly se tu velké dějinné události, přičemž na jednom z čelných míst stojí občanský vzdor z konce osmdesátých let minulého století, který vedl k pádu ztrouchnivělého komunistického režimu. V poslední době to však vypadá, že si ho politicky „zprivatizovala“ jedna názorově homogenní skupina intelektuálů, přisvojující si právo dát prostor jen těm, kdo jsou bezvýhradně na její straně.

Typickým příkladem je selekce prezidentských kandidátů – už jen kvůli druhému kolu volby, které by v ideálním případě neměly poznamenat zbytečné fauly a nesmyslné hloubení příkopů.

Mimořádnou trapnost situace si uvědomili i samotní prezidentští kandidáti, kteří se koncertu zúčastnili. „Marek Hilšer organizátorům nabídl, že si čas vyměřený pro sebe rozdělí se mnou. S poukazem, že oproti ostatním řečníkům jsem byl jako jediný aktivním aktérem listopadových událostí,“ prohlásil Horáček. „Vážím si férovosti a cti. Pořadatelé to sice i tak odmítli, ale na čin pana Hilšera nezapomenu.“

Nedůstojná selekce

O den později se přidal s kritikou pořadatelů i Jiří Drahoš: „Jednu poznámku k včerejšímu vystoupení na Václavském náměstí. Jsem rád, že mne organizátoři oslovili, abych přednesl projev. Ale stejně tak měli pozvat všechny ostatní kandidáty. Michal Horáček je spjatý s hodnotami sametové revoluce. Přijde mi nedůstojné prezidentské kandidáty selektovat. Nehledejme to, co nás rozděluje, ale to, co nás spojuje.“

I tato reakce napovídá, že se Kroměřížská výzva zpronevěřila svému poslání. Místo aby spojovala, cejchuje a rozeštvává Zemanovy oponenty. Jediný, kdo se tomuto smutnému divadlu směje, je současná nevábná hradní kamarila. To v době, kdy Miloš Zeman upevňuje mocenský kartel s oligarchou Babišem, stále otevřeněji zpochybňuje protiruské sankce a volá po legitimizaci nezákonné okupace Krymu.

Z původních plánů Kroměřížské výzvy zůstaly jen trosky. Sympatizanti této iniciativy měli původně shromáždit prezidentské kandidáty, kteří by následně prošli „primárkami“. Z toho všeho sešlo. Brzy se ukázalo, že z původní třicítky vybraných osobností nechce téměř nikdo kandidovat, a ti zbývající v čele s Horáčkem většinou odmítli spolupráci.

Nakonec jsou na stránkách iniciativy uvedeni jen dva kandidáti: Pavel Fischer a Marek Hilšer. Fischer ji přitom původně odmítl podepsat a nechtěl být jen jejím kandidátem. Dnes nikdo neví, jak byli vybráni, stejně jako proč mezi nimi není zařazený profesor Drahoš, který se nakonec na Václavském náměstí objevil.

Protiváha paktu Zeman a Babiš

Nelze se ubránit dojmu, že aktivisté Kroměřížské výzvy do prezidentské volby vnášejí jen chaos a falešné tóny. Od počátku vycházejí z chybné premisy, že se bude veřejnost řídit doporučením úzkého elitního klubu místo vlastním rozumem. Jak se nyní ukázalo, neschopností potlačit vlastní ego mohou „svým“ kandidátům jen uškodit.

Lidé nepotřebují při volbě samozvané prostředníky s manuálem. Mnozí se budou rozhodovat podle toho, kdo bude schopen nejefektivněji čelit hrozícímu paktu Zeman a Babiš, o kterém není v „manuálu“ výzvy ani slovo. Nebyla ani schopna pojmenovat, kdo z devíti prezidentských kandidátů tuto protiváhu svými zkušenostmi a tahem na bránu nejlépe zosobňuje.

Kroměřížská výzva tak zatím nezavdává jediný důvod, proč brát na vědomí její subjektivní rady a pocity.

 

 

 

Jiří Sezemský
Jiří Sezemský
Komentátor deníku FORUM 24
Další články autora