Ladislav Heryán je kněz, kterého čas od času můžete vidět, jak hovoří na nějaké demonstraci. Křesťan totiž podle něj nesmí mlčet, když se ve společnosti děje něco zlého. V rozhovoru pro Revue FORUM vysvětluje, proč by každý člověk měl chodit volit, ale také to, v čem vidí naději. Protože zklamaný rozhodně není.

Kázal jste na pohřbu Ivana Martina Jirouse. Přemýšlíte někdy o tom, co by říkal naší současné době?

Myslím, že by z toho nebyl moc nadšený, ale zároveň by ho to příliš nezajímalo. Je pro mě těžké říkat, co by říkal. Jednou se vyjádřil v tom smyslu, že my jsme zvítězili nad předchozí dobou, ale ta dnešní konzumní zvítězila nad námi. Mám proto pocit, že on svůj život žil po svém ve společnosti, ať byla jakákoli.

A zvítězila nad námi i podle vás?

Řekl bych, že to je příliš příkré hodnocení. Dávat do protikladu dobu před listopadem 1989, nad kterou jsme zvítězili duchem, a tuto, která ducha tak nějak dusí, to mi připadá příliš jednoznačné. Nemyslím si, že nad námi tahle doba vítězí, každý s ní totiž může nakládat tak, jak uzná za vhodné. Můžeme žít své životy a užívat si toho, co dnešek přináší pozitivního.

Chodíte na různé demonstrace, někdy tam i hovoříte. Jak to jde dohromady s tím, že jste kněz? Vyčítá vám to někdy někdo?

Nejvíc mi to vyčítá moje maminka. Když jsem emigroval, ona si hodně vytrpěla od estébáků. Když jsem žil jako tajný řeholník, rodiče něco tušili, život, do kterého neviděli, je děsil, měli o mě strach. To jsem umocnil emigrací, což pro ně byla katastrofa. Bylo to, jako kdybych jim umřel. Tatínek se utrápil, maminku vláčeli po výsleších. A teď má pocit, že by si to mohla zažít znovu. Je to prostá žena, která žije na venkově. Bojí se, co ten Zeman, co Babiš, že mě někdo zbije… Tak je to paradoxně ona, kdo se na mě nejvíc zlobí.

Občas mi na Facebooku někdo řekne, že bych jako kněz měl být zticha, ale spíše mám pocit, že lidé berou pozitivně, že se angažuji, případně k tomu mlčí. Ale já si myslím, že se až tak politicky neangažuji. Samozřejmě vyjadřuji nějaký politický názor svou přítomností, ale když někde mluvím, spíše se snažím dát lidem nějaký přesah. Když se koná demonstrace, je jistě potřeba říci, proč tam jsme, proti komu. Zaznívají tam jasná a holá fakta. Mně ale připadá, že bych jako kněz měl přinést nějaký nadhled, dát lidem naději. Říci, že všechno přece není tak špatné, jak se říká. Rád bych řekl i něco vtipného, nějaký příběh, odlehčil situaci. Na manifestacích jsem takový zástupce z jiného světa, což si myslím, že má smysl.

Jak je to s církví a politikou? Patří k sobě? Mají se kněží vyjadřovat?

Já se vyjadřuji jako občan. Sociální nauka církve, což je takové rodinné stříbro katolické církve, které lidi neznají, obsahuje důležitý bod. Jedná se o přetlumočení evangelia do civilní řeči, jejíž důležitou součástí je sdělení, že když jsou někde porušovaná lidská práva, když nějaký systém umenšuje člověka, protože tomu systému nejde o obecné dobro, v němž se každý může plně rozvinout, křesťan má povinnost se tomu postavit. Rozhodně s tím nemůže spolupracovat. Pokud je překročená nějaká únosná mez – protože žádná společnost není dokonalá – je potřeba se ozvat. A to, že jsem u toho zrovna kněz? Jsem občan, křesťan i kněz.

Říkal jste, že nechodit volit je hřích. Je to pravda?

To je taková metafora. Nechci řešit, co je doslova hřích a co ne, možná jsem dokonce řekl těžký hřích. Chtěl bych vyjádřit, že důležitou povinností každého člověka je zajímat se a podílet se na tom, co se děje kolem něj. Nečinit to je nezodpovědnost a lenost.

Učíte, setkáváte se tedy s mnoha mladými lidmi. Vidíte u nich zájem o současné dění?

Myslím si, že je to individuální. Někteří mladí lidé se o politiku opravdu nezajímají. Naopak spousta z nich ano. Jsou navíc určitá témata, která je vybudí.

V čem vidí Ladislav Heryán naději vývoje této doby?

Není zklamán tím, co se v Česku děje?

Co bychom měli dělat, aby se situace změnila?

Co pro to dělá církev?

Tohle a ještě mnohem víc najdete v aktuálním vydání Revue FORUM.

Revue Forum Banner
Johana Hovorková
Johana Hovorková
Hlavní editorka deníku FORUM 24
Další články autora