Všechny postkomunistické země si nesou dědictví tohoto období svých dějin. Část z pozůstalosti představují relikty v podobě více či méně přetransformovaných komunistických stran a prázdná místa po zabitých obětech. Rusko si k tomu ještě nechalo suvenýr v podobě nabalzamované mrtvoly otce zakladatele Sovětského svazu.
Na konci dubna se u příležitosti výročí narození Lenina znovu otevřela otázka, zda již nenadešel čas dopřát vůdci světového proletariátu věčný klid od zraků senzacechtivých turistů. S iniciativou pohřbít Vladimira Iljiče přišli poslanci ruské Dumy z prezidentské strany Jednotné Rusko a krajně pravicové Liberální demokratické strany Vladimira Žirinovského. Návrh navazuje na předchozí výzvu části ruské pravoslavné církve působící v zahraničí, že již nadešel čas „osvobodit Rudé náměstí od ostatků největšího mučitele 20. století“.
Nerudovská otázka – kam s ním?!
Lenin zemřel v roce 1924, což zbylé zástupce světového proletariátu uvrhlo do nejistoty, jak dál, protože Vladimir Uljanov (jak znělo jeho skutečné jméno) z nich všech byl nejznámější a ruský lid ho měl nejraději, aspoň podle slov jeho životopisce britského historika Roberta Service. A tehdy se v hlavě Stalina zrodil perfektní marketingový tah: postavit mauzoleum a z Lenina po vzoru pravoslavných ikon udělat posvátnou relikvii. Tím se udrží kontinuita vedení státu a celá akce semkne občany Sovětského svazu i stoupence komunismu ve světě. Nové náboženství socialismus bude mít vlastního svatého.
Umístění ohyzdné krychle mauzolea mezi historické budovy obklopující Rudé náměstí v Moskvě mělo symbolický význam. Bolševici si osvojili státní ideu z dob carského Ruska, kterou vyjadřovalo samoděržaví – pravoslaví – národnost, ovšem poupravili původní verzi na sovětskou svatou trojici samoděržaví – komunismus – proletariát, jejímž středobodem se měly stát vystavené ostatky tohoto bojovníka za marxistickou „víru“.
Kupředu levá
Nabízí se otázka, kolik z revolucionáře v dnešní době skutečně zbylo a kolik tvoří jen vosk a chemické přípravky. Několik atentátů na mrtvé tělo, nehledě na mechanická poškození způsobená při pravidelných údržbách a převlékání do nových šatů 147leté mumii moc na trvanlivosti nepřidávají.
Dobrým ilustračním příkladem může být urban story moskevských průvodců: v době druhé světové války, když nacistická armáda postupovala na Moskvu a bylo rozhodnuto o evakuaci mauzolea do bezpečí, se někde po cestě ztratila Leninova ruka. Pikantní na tom je, že zašantročená končetina byla levá, tudíž postava sovětského vůdce (tedy její zbytky) již nikdy nebude moci vyzývat ke světové revoluci proletářů, protože pravou by se to opravdu neslušelo.
Miláček davů
Dekomunizace po rozpadu Sovětského svazu přinesla převratné změny, ale nedotkla se mramorovo-žulové stálice na Rudém náměstí. Ač od devadesátých let tato otázka nevyvstala poprvé, nikdy k odstranění mauzolea nedošlo. Příčinou může částečně být i fakt, že mnoho Rusů se domnívá, že Lenin sehrál v historii jejich země pozitivní úlohu. Podle průzkumu nezávislé agentury Levada z konce dubna 2017 je to celých 56 % dotazovaných. Od obdivu po sympatie k němu chová 44 % respondentů. Oproti minulým letům obliba prvního sovětského lídra stoupá. To ovšem není otázka jen dnešního Ruska.
Nosit tričko s obrázkem Lenina není cool
I jinde ve světě mají mnozí představu, že Lenin byl pouze filozofem a politickým teoretikem a násilí Sovětský svaz adoptoval až se Stalinem. Opak je pravdou. Právě Lenin ve svých spisech a poté i v praxi vyzývá k užití co největší míry násilí v co nejkratším čase, v němž má dojít k převýchově společnosti do stavu, kdy použít teror již nebude nutné. Jinými slovy z lidí se mají stát pasivní loutky, které si žijí svůj život podle standardů komunistické společnosti a do politiky vůbec nezasahují. Starost o věci veřejné přenechávají politikům a vlastně je to ani nezajímá…
Což nás přivádí opět do dnešních dní. Na průzkumu veřejného mínění centra Levady není nejzávažnější míra oblíbenosti člověka, za jehož vlády se mimo jiné začaly budovat první gulagy pro likvidaci politických oponentů, ale argumenty, na nichž se zakládá. Tím hlavním je neznalost. Neznalost, která vychází často z nezájmu poznat své dějiny (protože ta sleva na jogurty v letáku je přece důležitější čtení) a svou přítomnost (protože ve večerních zprávách jde hlavně o zvířátka). Současný ruský režim kromě mumie zdědil i svatou trojici státní ideje, kterou si upravil na samoděržaví – kapitalismus – ignorance. Ta poslední ovšem, ta platí i pro velkou část světové společnosti.
