Internetový deník FORUM 24 v pondělí 4. září zahájil sérii diskusních článků nazvanou „O čem rozhoduje česká společnost v parlamentních volbách 2017?“. Tuto otázku jsme položili mnoha osobnostem českého veřejného života. Odpověděl nám také Jan Hrušínský.

Fakt, že jsme v roce 2017 schopni připustit otázku, zda by naše země po říjnových volbách mohla opustit Evropskou unii, NATO a společenství vyspělých západních zemí, je sám o sobě alarmující. Do svobodného světa jsme se dostali s odřenýma ušima po čtyřiceti letech útlaku sovětské totality. Ke svobodě jsme přišli bez velké námahy a bohužel nikoli vlastním přičiněním. Nemuseli jsme o ni bojovat ani za ni nasazovat život. Jen shodou okolností a díky morálnímu kreditu Václava Havla, nám takříkajíc spadla do klína.

To je možná jeden z důvodů, proč si současné svobody tak málo vážíme a tváříme se, že se nic hrozného nestane, když o ni zase přijdeme. Vím, že ti ješitnější z nás to neradi slyší, ale za naši svobodu bojoval Havel už v dobách, kdy jsme měli sklopené hlavy, zacpané uši a zavřené oči. Bezpráví pro nás bylo normální součástí života, a když někdo chtěl jet bez povolení na kafe do Vídně, tak ho na hranicích komunisti zastřelili. Pamatujete? Zastřelili ho ti samí pohraničníci, kterým náš dnešní prezident píše pozdravné dopisy a chtěl by je zase na naše hranice rozmístit. Aby nás kontrolovali. Totiž, chránili, promiňte. A republiku chce znovu obehnat ostnatým drátem. Aby si nikdo nedělal korzo z našich hranic! (Pro ty mladší: to je citace soudruha Husáka z doby normalizace. To byl taky jeden prezident.)

Miloš Zeman byl zvolen v první přímé volbě, takže podle svého mluvčího prý stojí nad zákony i ústavou a může si beztrestně dělat, co chce. Může veřejně trousit, že se na nás valí miliony muslimů, kteří nám uřežou hlavy. Zvláštní. Když nějaký duševně vyšinutý trouba lživě ohlásí, že je někde umístěna bomba, zatkne ho policie za šíření poplašné zprávy. A protože to je trestné, dostane většinou dva až tři roky vězení. Právem. Když ale člověk ve vysoké státní funkci dnes a denně děsí k smrti naše babičky a dědečky, že se na ně valí miliony dobře živených muslimů s americkými mobily, aby je podřezali, šíření poplašné zprávy v tom nevidíme a zvolíme ho za prezidenta.

Trochu mi to připomíná mého oblíbence Gilberta Chestertona a jeho počátek dvacátého století, kdy bylo na světě prý tolik moudrých lidí, že by jablko mezi nimi nepropadlo. O hlupáky a lotry byla tehdy taková nouze a byli tak vzácní, že jak nějakého spatřili, hned se za ním táhla celá ulice, vážili si ho jako oka v hlavě a hned mu přidělili nějakou významnou státní funkci či vysoký úřad. O tom, že tento kýžený stav u nás přetrvá až do našich dnů, se jistě Chestertonovi ani nesnilo. Ovšem s jedním podstatným rozdílem. Dnes si takové vzácné lidi můžeme zvolit sami ve svobodných volbách.

Bureš, Falmer, Pitomio

Jsme nepoučitelní. Jsme schopni do vrcholných funkcí zvolit lidi, kterým nemůžeme věřit ani jejich jméno. Největší šance má podle průzkumů údajně nějaký pan Bureš. Ale jestli se tak jmenuje doopravdy, zatím nevíme. O své jméno se na Slovensku musel soudit. V Čechách se o něj zajímá policie a chce ho trestně stíhat. Prezidentovi to nevadí, najde-li se dost voličů, udělá z něj trestně stíhaného premiéra. Říká se, že po volbách sestaví vládu se dvěma dalšími, kteří prý se také o své jméno soudili. Bureš, Falmer a Pitomio! To je vláda snů. Dreamteam. Nikdo neví, jestli se tak jmenují doopravdy, ale volit je prý bude téměř polovina národa. Ta druhá polovina jim závidí a tak o nich dává k lepšímu samé nepěkné věci. Jen namátkou. Údajné daňové úniky, údajné zneužívání veřejných peněz a dotací, udávání lidí ve službách totalitní státní bezpečnosti, členství ve zločinné KSČ, likvidace konkurenčních firem a považte, někteří jsou prý i nebezpeční ekonomičtí migranti a neumí ani pořádně česky. Jenže je to prý účelovka a kampaň. Tak si vyberte! A co je ze všeho nejhorší, za všechny špatnosti v zemi prý může nějaký pan Kalousek, který se tak opravdu jmenuje. Syčák!

Hloupost přestrojená za ješitnou představu o vlastní velikosti

Lidská hloupost je zřejmě nekonečná, nezná hranic a dovede se usídlit nejen ve významné státní funkci, ale i za okýnkem toho nejobyčejnějšího úřadu, na poště, ve vrátnici stejně jako v kanceláři ministra, v redakci nejčtenějších novin či na policejní stanici. Ráda se projíždí veřejnými dopravními prostředky, miluje davy a demonstrace proti čemukoliv, kde radostně přeskakuje z hlavy na hlavu a občas se z obyčejné hlouposti promění ve zlý a nebezpečný fanatismus. Má tisíce podob a převleků a nikým nezvána, vniká do mozku nejčastěji přestrojena za ješitnou představu o vlastní velikosti. Zatemňuje s rozkoší vše, co mělo být původně bystrým a fungujícím intelektem a z velikánů, kteří ji u sebe přechovávají, činí maličké ješitné tajtrdlíky.

Prezidenti Klaus a Zeman

Máme velké štěstí, že naši dva poslední prezidenti jsou mimořádně inteligentní velikáni světové politiky. Nejsou ani trochu ješitní a jejich intelekt nic nezatemňuje. Prý jsou ochotni pro nás nezištně pracovat až do smrti. I kdybychom nechtěli. Budou prý obětavě jezdit třeba i na konference bývalých členů KGB, jen aby nám pomohli. Takoví jsou obětaví. Jeden je pravičák, druhý levičák. Oba zarytí demokrati. Před volbami se strašně nemají rádi a potom už je to prý jedno, protože voliči jsou hloupí a do příštích voleb všechno zapomenou. Jejich prezidentská inteligence a státnická velikost se pozná už jen podle výběru lidí, kterými se obklopují. Jen si je všechny představte! To je defilé! Jo, ti nám ještě ukáží. Kdyby na to přišlo, klidně nám ukáží i pozvánku do Bílého domu. Nebo alespoň ručně psanou omluvenku od amerického prezidenta. Jenom těch hrubek, kdyby tam ten Mynář tolik nenasekal. Prý nemá prověrku z angličtiny, chudák. Jinak už skoro všechno má.

Komu není lhostejné, jak bude žít, měl by jít k volbám

Lidé by se měli o svoji budoucnost zajímat, pokud v ní hodlají prožít zbytek svého života! A bude-li šťastná a svobodná nebo nešťastná a totalitní, to se přímo odvine od politických stran, které si na podzim zvolíme. Bohužel už zase můžeme svobodně ve volbách o svobodu přijít. Třeba jen tím, že k nim nepůjdeme. Přitom stačí věnovat 20 minut času, jít k volbám a nevolit estébáky, komunisty a pitomce.  Jinak totiž riskujeme, že nás tyto volby vrátí zpátky na východ a za pitomce budeme všichni. A možná zase na věčné časy! Minule trvaly čtyřicet let.